Po letech vztahu mne okouzlil někdo jiný

white orchid
Teprve dnes jsem si přečetla, co všechno se ve Tvým životě odehrálo a řeknu Ti, že by to stačilo na docela solidní psycho drama. Vůbec Ti nezávidím, čím procházíš - tak nějak jsem to tušila a nakonec Ti to i psala, že to stejně dopadne - a nadruhoum stranu Ti musím říct:
Jsi strašně statečná holka!
Vůbec nevadí, že jsi neodešla hned. Prostě šest let, je šest let a za něma prostě nejde jen tak bouchnout dveřma. Už proto, že za nima Ti zůstane kousek Tvýho srdce - to je daň za rozhodnutí jít za svým štěstím.

Nelunka
Já mám hlavně jasno v tom, že pan "X" není hlavní příčinou toho, že chci skončit šestiletý vztah, ale že to byla jen taková ta poslední kapka, kdy jsem zjistila, že někde kdesi jsou i lepší chlapi, kteří mi mají co nabídnout a se kterými bych mohla vést mnohem hezčí život, než vedu doposud... Takže v mém případě je pan "X" jednou z příčin toho, že s přítelem již nechci být, ale není určitě tím hlavním důvodem... Držím Ti také palce, aby to dopadlo. Aby to dopadlo tak, že budeš šťastná.

Romísek
Jsi moc hodná, dík za hezká slova, ale takhle já to vůbec nevidím, okolo je tolik lidí, co mají mnohem větší problémy... Možná proto to tak neberu, protože jsem to celkově v životě neměla nikdy moc lehké, nejen co se týče lásky... Ale razím heslo, že co nás nezabije, to nás posílí. A právě proto, že už mě dost věcí posílilo , jsem rozhodnutá bojovat za svoje štěstí tady na tom ne moc přátelském světě
Asi máš pravdu, že to nejde jen tak ze dne na den ukončit. Bláhová jsem si myslela, že to zvládnu, ale nejde to. Chce to čas na zvažování a uvědomování si. A až si budu jistá, že jsem na to připravená, tak už se nebudu bát zapomenout na včerejšky a myslet na nové a lepší zítřky.... Mimochodem to je moc krásná věta, kterou mě má nejlepší kamarádka počastovala po tom, co se dozvěděla, že se chci rozejít s partnerem - prostě: "Nesmutni, zapomeň na včerejšek a mysli na nové krásné zítřky." Hezké, co

white orchid

víš co, já bych se klidne začala stýkat s tím kolegou, jako proč ne? jestli to tak cítíš...nemusíte k němu domů, ale proste běžte klidne na obed nebo večeri...a co na tom je? ve vztahu spokojená nejsi, ten tvůj te nikam nevezme, maximálně do hospody, říkala jsi mu to opakovaně....tak co? jen běž...klidne řekni, že jdeš s kolegou z práce na kafe, neříkej večeři, ale řekni že jdeš...stejne se nekdo najde, kdo mu řekne, že vás videl...tak co.lepší když to ví od tebe

rattty
Tu je právě problém ten, že se s ním jen tak někde ukázat nemohu. Mohli by jsme se eventuelně vídat právě pouze u něho nebo v práci. To, že s ním nikam nepůjdu posedět, už pochopil, proto mě pozval domů. Ne proto, že by na mě něco chystal Já jsem se za dobu vztahu nikdy nestýkala s jinými muži, ať už kolegy či kamarády a stejně tak on s žádnými ženami. Tak nějak jsme si to tak hned na začátku postavili.., takže kdybych teď po šesti letech najednou s někým někam šla, navíc po tom, co jsem mu řekla, že s ním nechci být a málem odešla, tak by si hned myslel, že je to kvůli tomu, že jsem si našla někoho jiného.

white orchid

jestli te chce, musí se s tím smířít....tak bež klidne k nemu domů, jestli to tak cítíš...proste běž, poznej ho a uvidíš.... a pak se ti třeba bude snáz řešit rozchod a nebo si uvedomíš, že chceš zůstat....ale já bych se s kolegou vídala

Nevím, jestli k němu půjdu, ale zvažuji to dost. Máš pravdu s tím, že pokud bych šla třeba ze vztahu do vztahu (ač ne na stejné úrovni samozřejmě), tak by to možná bylo snažší. Možná by mi to ten někdo pomohl lépe nést a zvládnout tu životní změnu. On mě asi chce..., je teď v zahraničí a píše mi denně hrozně moc smsek, že na mě myslí, kudy chodí apod... Upřímně na něj také myslím... Spíš jsem se asi na něco kvůli domácí citové vyprahlosti zaměřila a jede to...

Ale je pravda, že tenhle vztah nevztah s panem "X" mě nabýjí jakousi pozitivní energií.

Je to něco jak svěží vánek , fakt mě to osvěžuje, nabýjí, usmívám se a je mi fajn... i přes situaci doma.

white orchid

vidíš....tak sito užívej...

rattty
však ano

neříkej, že se tam u vás něco nenajde, osobně, když jsem se s někým nechtěla ukazovat u nás ve městě, tak jsem to řešila tak, že jsem to řekla na rovinu a navrhla nějaké jiné místo tak v okruhu 30 km, když se mnou chtěl být, tak si mě tam odvezl i přivezl

Nezlob se na mě, ale jít s ním na kafe,podotýkám první kafe, kdy budete spolu mi přijde dost levné

jsem nedopsla jít na to první kafe k němu domů do bytu

Jenže to teď nejde, protože je v Čechách dva měsíce, rozjíždí firmu a ještě nemaj ani firemní vůz. Ale bude...

Mně také... Ale co jiného dělat...? Opravdu nechci být při případném ukončení vztahu ta špatná já, aby si na mě všichni ukazovali, jaká jsem mrcha a jak jsem si našla někoho jiného a toho mého opustila... A tohle město je malé, máme hodně známých a všichni ví, že jsme spolu, šest let je dost dlouhá doba, aby si každý zapamatoval, že jsme pár...

Čoveče děvče, zase ho omlouváš, ty jsi ta princezna, ty máš to svoje království a on by si tě měl zasloužit, vybojovat, takhle mu to všechno moc usnadňuješ

Tak jezdí vlaky, městská, nebo se sejdi i v tom městě v místě kam víš, že by on - tedy ten, koho opouštíš, nikdy nevstoupil. A kdyžby náhodou, tzak prostě s kolegou - obchodním - tě pozval, je to cizinec, nezná město, jen se neboj, bo tak by ses na to rande nevypravila ani za rok

můj partner byl dost movitý cizinec a muslim k tomu, v každé místní restauraci ho tu znali, takže jsem to podobné řešila taky, a to si vem, že ještě dřív, než jsem došla domů, tak už věděl s kým jsem byla, co dělá, kolik mu je let . . . A to podotýkám, odvážila jsem se za dýl jak rok po našem rozchodu - taky jsem mohla dřív, jenže jsem měla ty samé výčitky a myšlenky jako ty

teď mě hlídá taky, jenže už to neřeším, to si musí pořešit on sám