Všechno počítám

Dělám úplně to samé, ale většinou pro uklidnění a to je prakticky non-stop.

obscese.......pokud Ti to výrazně ovlivňuje život tak doporučuji konultaci s psychologem....

Asi nějaká obsese. Proč počítáš? Říkáš si, že se něco stane, pokud po vstanutí nenapočítáš do těch 10?

Připomíná mi to obsedantně kompulsivní poruchu, tady jsem o tom něco našla, dole zmiňují i to počítání. Záleží, jestli je to skutečně pořád, jak píšeš, nebo, jak píše bakalářka, ti to ovlivňuje život. Já jsem třeba dřív počítala schody, po kterých jsem šla, ale neřešila jsem to a časem to odeznělo...

počítám schody , kroky k tramvaji kroky do obchodu , když čekám na metro , furt
připadám si jak blázen

Reaguji na Leea: a ted sem si vybavila , když jsem si to přečetla co dělám.... večer když usínám počítám a než usnu tak se proberu a přemýšlím jestli jsem zavřela dveře od bytu ... atak se v noci budím i několikrát .... někdy i vstanu a jdu to zkontrolovat ... připadám si jak psychopat ....

taky jsem kdysi furt všechno počítala...pak mě to nějak samo přešlo, i když schody počítám furt

když o tom přemýšlím tak vlastně i stopuju čas a dělám statistiky
třeba když sme někde s kamarády tak stpuju jak sem dlouho na záchodě , jak je tam dlouho kamarád - z toho dělkám průměr jestli sou tam dýl kluci nebo holky ...... apodobně

Taky počítám, někdy to nevnímám a zarazí mě u jakého čísla už jsem !
Většinou ale počítám po pěti...5 10 15 20 ... furt !

já 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10, ale jako kdyby s melodií jedna dvě tči čtyři pět cos to janku cos to sněd brambory pečený byli málo maštěný .... a zpívám si to v duchu a le s počítám.... bože jak to po sobě čtu tak sem fakt zralá na bohnice

Tak koukám, že počítání schodů je docela populární A to jsem si připadala jako blázen..Sice už se mi to nestává tak, jako dřív, ale je pravda, že třeba vím přesně jaké pořadí patří kterému schodu u nás doma a aniž bych počítala, automaticky mi to naskakuje No a občas si nemůžu pomoct a musím se při odchodu vrátit, abych zkontrolovala, jestli jsem zamkla dveře, ale to vážně jen zřídka, protože jsem se naučila to překonat a prostě jít..

Nicméně, i když to tady takhle napsané může vyznít nevinně, až úsměvně, tak by se to asi nemělo podceňovat...takových obsesí může být hodně, je důležité umět rozlišit, kdy už je to vážné. Podle mého názoru, může mít každý něco podobného a ani si to nemusí uvědomovat, ale pokud máš pocit, že počítáš pořád a budí tě to i v noci, tak bych asi opravdu zvážila návštěvu psychologa...

Já zase když někdo něco řekne, tak si tu větu opakuju třeba deset minut furt za sebou a strašně jí zdůrazňuju .. divné

Reaguji na curly:
Tak já myslím, že každý z nás má nějakou "úchylku" Zajímalo by mě, jak to bude vypadat ve stáří - to se většinou takové věci ještě prohloubí... Já si zase říkám při cestě na zkoušku, že když potkám třeba černý citroen, tak tu zkoušku udělám a celou dobu pak jen čumím po autech... je těžké odlišit, co je ještě OK a co už ne. Ale pokud to nějak výrazněji neovlivňuje tvůj život, tak si myslím, že to ještě není tak hrozné.

Reaguji na curly:
opravdu to vypadá na zde již zmiňovanou Obsedantně kompulzivní poruchu (OCD)..radím navštívit pomoc psychologa/psychiatra než ti postupně zničí život-může to narůst hrůzných rozměrů...