Psychicky labilní - jednou pláč, podruhé strašně vzteklá

Ahoj, nejspíš to bude vypadat dost divně, ale ani vlastně nevím, jestli se na něco ptám, spíš bych si potřebovala uvědomit, co vlastně dělám špatně... potřebuju to ze sebe nějak dostat.
Půjdu k určité věci - na internetovém bazaru jsem pro mamku hledala mobilní telefon, a když jsem našla takový, který by pro ni byl dobrý a za slušnou cenu, byla u toho inzerátu pouze fotka stažená z internetu, originální, a napsáno u toho, že stav je jako nový. Slušně jsem e-mailem prodávajícího poprosila, jestli by mi nemohl mobil vyfotit reálně, abych věděla, co chci koupit. Odepsal mi, že pokud chci vidět, jak vypadá, mám se sbalit a jet se podívat k němu do Zdíkova do paneláku, že mi ho ukáže, protože mu foťák ty škrábance nevyfotí...
To jsem se fakt vytočila, nejenom, že uvádí, že jako nový, tudíž jsem pochopila, že bez škrábanců, a ještě odepíše takovým "vulgárním" stylem. Já si dávám záležet na tom, abych psala spisovně a slušně, se vším, jak se patří... opravdu jsem se naštvala, ale mamka mě uklidňovala, tak jsem mu napsala pouze to, že po tomto jednání už nemám o telefon zájem a do závorky k tomu, že všechno se dá vyfotit, když se chce... Ten vztek na toho idiota jsem vstřebávala celý den, než mi odepsal znovu... napsal mi "co si treba polibit prdel"...
Já byla znovu tak nesmírně naštvaná, že jsem najela na tu stránku a chtěla mu dát záporné hodnocení s tím, že si u toho vybiju nervy, že většího idiota neznám... když jsem to dopsala, rozbrečela jsem se a hodnocení neposlala... Znovu nebudu mít odvahu ho napsat, ale přitom budu ještě nejmíň pár měsíců myslet na to, co za člověka to bylo a že to všechno zničil (znám se, takže vím, že opravdu z toho mimo ještě hodně dlouho)...
Co mám dělat? Nedokážu ani přátelům nebo někomu z rodiny něco vysvětlovat, protože když to nepochopí na poprvé, hned začnu být vzteklá a začnu křičet, i když to tak nechci... pak toho lituju, protože se úplně zbytečně s někým pohádám, a potom brečím a brečím, nadávám sama sobě za to, že jsem taková, jaká jsem...