Vztah od mládí + věrnost

Ve vašem věku a s minimálníma partnerskýma zkušenostma, které máte, resp. nemáte, tohle nebude nikdy fungovat - doporučuji o tom ani neuvažovat.

Tohle se ti může stát i později: budeš mít třeba 5 vztahů, 6. chlapíka si vezmeš s tím, že jse si už užili, tak co byste podváděli, a na stará kolena zjistíš, že ti byl nevěrný a tys mu celé manželství byla věrná a budeš se cítit jako ta pipina- takže tuhle úvahu v návaznosti na to, že je to váš první vztah a v návaznosti na tvého současného partnera bych vypustila.

Upřímně z tvých slov mám pocit, že uvažuješ o tom, jaké je to být s někým jiným - nebo se mýlím?

Jak říkám, momenátlně je nám spolu moc dobře. Já nikoho jiného nepotřebuji a nechci. Dokážu si představit, že s ním budu po zbytek života, protože mi vyhovuje po všech stránkách i přesto, že má své mouchy, ale ty máme každý a s těma jeho jsem se víceméně smířila a zvykla si. Vždycky, když se stane nějaká nevěra v mé blízkosti-známých, tak je mi z toho pak hrozně smutno, protože by to člověk do nich neřek a najednou pic a vše je jinak. Jak říkám, nejvíce by mě štvalo to, že on by mě někde podváděl a já byla jak hlupačka věrná, protože to já dokážu. Nevím, ale vadilo by mi, že jsem mu věřila a mezitím on získával v posteli nové zkušenosti s jinýma ženama a já mu byla tak bezmezně věrná. Ptž proč jiank je chlap nevěrný, že, ptž si to chce zkusit taky v jiné posteli.. Ale jinak žádný chlap v tom není a ani o nikom neuvažuju ani o tom, že bych mu byla radši nevěrná já než začne on. Jen mě zajímají vaše názory a zkušenosti...

tkanicka
nehodlám mu nic oplácet. Hodlám sbírat zkušenosti stejně jako on.

Mně to spíš přijde, že ty máš tu touhu být nevěrná, ale chápu to, protože člověk touží vědět i jaké to je s někým jiným, takové myšlenky může mít i tvůj partner, ale záleží na tom, jestli je budete realizovat, mít na to jen myšlenky, nebo realizovat nevěru je dost rozdíl. Navíc muži ženskou nevěru velmi špatně snášejí, takže pokud takovou touhu máš, tak musíš vše velmi pečlivě utajit, protože jinak by to mohlo znamenat i konec vztahu. Taky se může stát, že po takových zkušenostech budeš zklamaná a pokorně se vrátíš do tohoto vztahu(takové případy znám, kdy muž byl nevěrný, protože jinou partnerku než svou do té doby neměl, pak toho litoval, ale ona už ho nechtěla, tak neudělej podobnou chybu). Taky se musíš rozmyslet, jestli chceš být dále věrná a v současném vztahu, nebo ve vztahu, ale nevěrná(pak doporučuji vše pečlivě tajit), nebo jestli ukončit vztah a být s jiným(i) partnery či partnerem. Jinak to, jestli ti muž bude věrný či ne ti nikdo nedokáže říct, asi muži jsou k fyzické nevěře náchylnější, ale a priori říkat, že je ti partner nevěrný, tak mu za to budeš taky nevěrná, je podle mě chyba, pokud máš o nevěře důkazy, tak to už by bylo něco jiného. Na druhou stranu mužům jde opravdu spíš o ten fyzický sex, city do toho většinou netahají, ale žena se po nevěře snadno zamiluje a pak za sebou hned pálí mosty.

A k tomu otevřenému vztahu - nemyslím si, že by to byl dobrý nápad, kdyby jsi to navrhla, protože něco takového můžou realizovat lidé, kteří už mají vztazích nějaké zkušenosti a nevěra druhého jim nevadí. Já se obávám, že kdyby jsi věděla, že partner si někde otevřeně užívá s jinými, že vztah by šel pomalu do kytek. A dokázala by jsi se s ním potom milovat, kdyby jsi věděla, že zrovna přišel od jiné? Já tedy ne. A na druhé straně si myslím, že kdyby jsi to navrhla, že by si partner pomyslel, že ti nestačí a že chceš být s jinými a to by vztah už nenávratně poškodilo, také by si mohl myslet, že už jsi nevěrná byla, nebo budeš - muži jsou ješitní, nedělala bych to, pokud chceš, aby vztah pokračoval.Prostě by jsi do vztahu vnesla nedůvěru. Nemluvě o tom, že by se o takovém vašem vztahu mohlo dozvědět i okolí, tví rodiče.

A co si pod tím má člověk představit? Jako, když zjistíš, že on je nevěrný, tak co? Budeš taky? Tomu to pak budeš oplácet.

Hlavně se o nevěře ani nemusíš dozvědět za XY let.

Podle mě to zbytečně řešít. Ono, když se to stane, tak stejně pak budeš jednat úplně jinak

anna

máš samozřejmě pravdu, to víš, že bych to nedokázala...

Pepis

toto jsem psala v úvodu, taže spíše mě zajímalo, jestli má někdo vůbec nějaké takové zkušenosti..

myslím, že máš pravdu. jen mě to dycky chytne, jak sem říkala, jakmile se něco podobného stane třeba mé kamarádce nebo tak...

Znám pár lidí v okolí, co mají otevřeně volný vztah na dohodě, ale je jim kolm 45 až 50 let a důvody jsou zcela odlišné od tvých. Taky mají životní zkušenosti, které jim umožňují takový pro vztah velmi ohrožující krok udělat. Pokud to uděláš, a dost možná i jen pokud to navrhneš, tak se vám vztah rozpadne.

Máš dvě možnosti:
1) věřit partnerovi a být smířená s tím, že případně budeš jednou za husičku, nebo
2) chovat se tak, jako by ti věrný nebyl (tj. případně si někde bokem užít, když budeš mít chuť atd.), samozřejmě bez toho, že bys mu to říkala a s uvědoměním si rizika, že s to jednou proflákne - ale budeš mít vždy navrch nebo minimálně si budete kvit.

popř. teda ještě 3) Volný vztah - na to ale nemáte, na to dojedete hned v začátku..

Otázka je, zda na 2) máš "koule". Jinak ti zbývá č. 1).

Pepis
Možná chceš slyšet, že když ti chlap řekne, že nepotřebuje a v životě nebude potřebovat zkusit sex/vztah s žádnou jinou, tak že je to pravda. Ehm.
Co se mých zkušeností týče, měla jsem od 16 let přítele, se kterým jsem si vážně dokázala představit život. Jenže mi právě časem přišlo děsivý, že bych nikdy nezkusila třeba milování s někým jiným... A tak jsme se po třech letech rozešli. Někdo mě třeba odsoudí, že jsme se rozešli v podstatě kvůli tomu, že jsem taky chtěla zkusit sex s někým jiným (dost zjednodušeně řečeno, od tohohle mého zjištění se pak odvíjely další neshody, ovlivnilo to moje chování k němu a vztah šel do kytek sám o sobě...).
Ale myslím, že jediný, co v týhle situaci můžeš udělat, je ujasnit si věci sama za sebe, jestli vážně dokážeš v pohodě žít s tím, že jsi měla jen jednoho sex. partnera a nebudeš to brát ze své strany jako nějakou oběť... Jak píše Tyweee, přijde mi zbytečný to řešit, nikdo ti nezaručí, že ti bude věrný, ikdyž to říká. A nejde o to, jestli měl jednu partnerku nebo dvacet... Tolik můj názor

No upřímně z tvého psaní dost pochybuju, že seš si tím vaším vztahem jistá...touha zkusit je samozřejmá. Já jsem s přítelem od 17 let (bude mi 25) a předním jsem teda měla ješte někoho jiného...ale mužu ti říct, že pokud vám to v sexu klape...bude se i sex vyvíjet a muže to být ješte lepší...vše je o vztahu...nemyslím si, že by Tě jednorázový sex s někým nadchl, když už seš přece jen na něco zvyklá. Já se přiznám, že sem tam se i já zasním ...o sexu s někým jiným, ale vážím si vztahu a nechci o dobrého partnera přijít jen kvuli touze...muj partner předemnou nespal s jinou...taky si myslím, že o tom někdy sní, ale věřím že jsme si věrní a pokud je něco o čem nevím, tak to tak má být, protože přítel asi měnit nechtěl.

Otevřený vztah je ted jedno z témat v časopisu Bazar,kdyby sis chtěla počíst. Svou určitou logiku to má, podle toho jak to napsali, ale jak už tu bylo zmíněno, těžko říct a odsuzovat co bude před nebo po padesátce, ale ted? kdybyjste tu nouzi měli, tak by možná bylo opravdu lepší zkusit jiné vztahy, ale jestli vycházíš z "čistě teoreticky", tak je to podle mě hloupost. Jestli to máte tak super a úžasné, tak mi nejde do hlavy, že nad tím vůbec uvažuješ. S přítelem se máme rádi a ani mě nenapadá, že by mě měl podvádět. Pokud to není chronický sukničkář, tak je dle mého názoru nepravděpodobné, že by tě podváděl JEN TAK! Nad takovýma věcmi nepřemýšlej, akorat se budeš trápit, hlavně teda ted, když to zjevně nehrozí.

no ono je to složité pochopit, to chápu... Jde o to, že mi jedna známá říkala, že měli se svým nějakou krizi a pak na ni neměl vůbec čas, tak si prostě našla někoho jiného... A najednou jsem si uvědomila celý ten dlouhý čas, kdy já měla hrozně moc věcí do školy, i když sme byli spolu, tak "sme nebyli" ptž sem se učila... Bylo to *****... A trval to celkem dlouho. často sme se i hádali.. Ani ve snu mě nenapadlo, že by mě v té době podváděl, ptž mu věřím a není zrovna ten typ, že když se nezadaří, běží jinam.. teda aspoň tomu věřím. Ještě když mi řekla, že ten borec, se kt si začala měl 8 let přítelkyni, kt od samého začátku podváděl. Vím, že svého přece znám, ale prostě to všechno na mě dopadlo.. a začalo trochu vrtat hlavou... I když vím, že zbytečně.. Nevím, jestli sem tak divná a vás nikoho nikdy ani trošilinku nenapadne co kdyby se něco takového stalo.. Ale ja k mě toto chytne tak si vzpomenu jak většina dospělích chlapů i s rodinami mají v práci nebo bokem někoho jiného a chovají se jako by nic.. tak to prostě jelo.. Teď jsem si představila sebe na jejich místě.. Kdybych to nevěděla a moje okolí jo a šuškali by si, buď že sem blbá, že sem to nepoznala nebo jaký sem chudák že mám takového chlapa...Věřím tomu svému, ale zároveň se podle toho co všechno slyším, snažím "nechat si takové to místečko" že stát se to může kdykoliv a komukoliv, ptž kdyby náhodou pak bych se z toho asi nevyhrabala. Po několikáté podotýkám, že to, že sem nad tím dnes začala přemýšlet pramení pouze a jen z toho, co jsem se dozvěděla od té známé a ne z toho, že bych nebyla v mém vztahu momentálně a v podstatě po většinu doby spokojená.

Ale jak tady říkáte, souhlasím s váma, že je zbytečné se tímto zabývat.. Jen občas to teda na mě nevím jak na vás trochu padne pod vlivem okolí...