Cituji Jully: Tady vůbec nejde o kolektivismus, jde o přirozený pracovní kolektiv, to je kolektivismu na hony vzdálené. Představ si, že bez různých druhů kolektivů by se ekonomika položila.Podle mě je zásadní, o jaký kolektiv jde - umím si představit, že třeba taková pošťačka se nemusí se svými kolegy prakticky vůbec bavit, umím si představit, že ženy v některých dělnických profesích si prostě jedou to svoje a na ostatní se nemusí ohlížet apod. Já třeba pracuju v týmu lidí (a ten náš tým je navázaný na jiný tým) a fungujeme tak, že máme nějaký projekt, na kterém společně pracujeme: každý dělá nějakou svou část, ale každý k tomu, aby tu svoji část mohl udělat dobře, potřebuje spolupráci někoho dalšího. Takže ve výsledku spolu celý den mluvíme, radíme se o různých věcech, společně vymýšlíme plány jak dál atd. Kdyby byl mezi námi člověk, který by odmítal komunikovat s někým z nás, nebo by se nás stranil, nebo by někomu dával najevo jakýkoli negativní postoj, dostal by okamžitě výpověď, protože by tím zbytečně narušoval jinak příznivé klima, které v práci máme a které je nezbytné k tomu, aby všechno klapalo, jak má. Jasně, že někoho má člověk rád míň a někoho víc, ale je důležité snažit se vycházet si vzájemně vstříc - a pokud je člověk v práci nový, platí to dvojnásob.
Ano, ale to co popisuješ, je přece naprosto běžné a samozřejmé ve firmě
Pracovala jsem v nadnárodní společnosti a komunikovala a spolupracovala se spoustou lidí, jako nadřízený, podřízený apod - a příjemná pracovní slušnost a vsřícnost je naprostá samozřejmost a bez toho by to nešlo a koneckonců jsme za to všichni placeni, že.
Něco ale jiného je ( navíc urputná) snaha zapadnout do kolektivu a předstíráním sympatií k někomu nad běžný rámec slušnosti ( to je prostě přetvářka, která není nutná a to ani v práci)
Trošku mě zaráží to, co uvádíš a nevím, co si předstvit pod pojmem, že by někdo narušoval atmosferu tím, "že by se stranil a dostal by okamžitou výpovvěď.". hm, tak já si myslím, že kdyby to někdo šikovný dal k praconímu soudu, tak by ho vyhrál..dokonce jednoho takového znám.)
K výpovědi musíš mít pádný a prokazetelný důvod.. že si to ti vyhození nechají z 99% líbit, je ale věc už jiná. Dostanou raději odstupné, dobrý posudek..hm..
Jinak třeba v mé bývalé práci ( významná švédská firma) by se toto asi stát nemohlo.. jako příklad tam mám jednu mladou paní, která začínala jako asistentka,, dodělala si VŠ a vypracovala se ve firmě na vrcholnou manažerku a dnes pracuje pro firmu v zahraničí.... je opravdu velice schopná, což každý velmi ocenuje, spolupracuje s desítkami lidí po celém světě, a vše v nejlepším pořádku.. nicméně je to typ, co si po OSOBNÍ, nikoli pracovní stránce nepouští nikoho moc k tělu, na oběd chodí raději sama, na neformální večírky firmy nechodí. ( na formální, pracovní pochopitelně ano)
Nejsem si vědoma, že by si někdo z firmy dovolil o tomto jejím právu pochybovat, a o nějaké výpovědi nemůže být ani řeč..a rozhodně není ani neoblíbená, je prostě jen. respektována, pracovně i lidsky, tak nějak bych to řekla
No vevím, jak by ve vaší firmě dopadl třeba gay, muslim apod..
Prostě asi tak