Pózerství

na této poznámce je vidět, že jsi to opravdu nepochopila
jinak my jsme mezinárodní advokátní kancelář, šéfují nám Američan a Kanaďan, ten Američan je poloviční černoch, máme taky jednoho Japonce, gaye máme hned dva, o muslimovi tedy nevím, nikdy mě nenapadlo ptát se na náboženství Jeslti je nějaká firma naprosto otevřená různým národnostem, rasám, barvám pleti apod., tak jsme to my. Takže asi tak

Tak to mě tedy celkem ani nenapadlo, abych řekla pravdu

Slušné, spolupracující chování mi nepřijde jako slušnostt, přijde mi to jako povinnost, vždyť mě za to platí

Reaguji na marketahr:
právě asi ne každý to chápe jako povinnost, někteří se tu vyjadřovali v tom smyslu, že když mi někdo nevyhovuje, tak s ním prostě nebudu komunikovat a basta Já jen vysvětlovala, že v některých zaměstnáních to fakt takhle nejde.

já ti to klidně prominu, je to tvůj pocit a brát ti ho nehodlám, ale nevím proč bych kvůli tomu, aby mě měli všichni rádi, měla hrát divadlo. Jestli to někdo dělat chce - prosím, ale normální mě to nepřjde

nemyslím , že by se člověk měl přetvařovat v práci a v kolektivu jen proto, aby se někomu zalíbil. Co to má společného s prací? Každého zajímají výsledky tvé práce ,. Mě je jedno jak to máš hozené ty nebo ostatní Nějak nechápu proč se to sem motá , když je téma o významu slova pozér.

A já zas mám firemní večírky ráda , protože tam poznáš jaký onen člověk ve skutečnosti je.

asi tak

takovou kravinu jsem už dlouho neslyšela , se musím smát

to tu snad nikdo nenapsal...pokud vím, tak se tu psalo o tom, že je určitým lidem jedno, co si o něm kdo myslí. Jestli toto se rovná nekomunikovat, tak jsem teda asi mimoň

Tak to nechápu co na tom vidíš za kravinu - nevím, jak to máš v práci ty, ale u nás když někdo nastoupí, musí chtě nechtě zapadnout do týmu už během pár dní, protože musí spolupracovat s ostatními - takže se od začátku účastní všeho, co jsem popsala výše (porady nejrůznějšího druhu atd.) - takže to jak zvládá nebo nezvládá komunikovat a jak se chce nebo nechce zařadit do kolektivu, se pozná už během prvních pár dní. A pokud nezapadá nebo nechce zapadat, tak se s ním prostě loučíme už během výpovědní lhůty. Naše práce je příliš fajn na to, abychom si mezi sebou drželi někoho, kdo se k ostatním (byť jen k jedinému z nás) bude chovat nepříjemně a tím bude kazit celkovou atmosféru - prostě si necháme jen toho, kdo nám vyhovuje nejvíc, to je snad jasné a je to tak v každé větší firmě, která si může dovolit do svých lidí investovat - u nás zkušebku "přežije" tak každý šestý až sedmý, s ostatními se během zkušební doby rozloučíme, a zpravidla to ve finále skoro vždycky vyhraje cizinec, protože Češi jsou hrozně zapšklí (jak vidno i z mnoha diskuzí na Omlazení ).
Takže zpátky k tématu: co vnímám jako pozerství jsem napsala hned zkraje, a současně říkám, že snahu zapadnout do kolektivu jako pozerství nevnímám, naopak to považuji za samozřejmost.

A na jaké úrovni máte HR oddělení?

Tedy pracovala jsem leta ve firmě s působností po celém světě, světové značky,, pochopitelně s vysokými nároky... ale tedy, že by tam uspěl vždy až každý sedmý člověk a s ostatními by se firma loučila.. tedy to vůbec nezmám..pochopitelně vždy byl HR oddělením a ( pro vyšší pozice i managementem) pečlivý výběr ale pak skoro každý zůstal i po zkušebce..a vždy byli všichni až na naprosté vyjímky normální a po všech stránkách na úrovni , a to i ve srovnání se zahraničními pracovníky ve firmě

Vyhodťe spíše vaše HR oddělení, není možné, aby vám tam dohazovali takové podivné existence

No, ale jsme nějak mimo téma, že

pozer je hlavně ten, co za každou cenu musí někam patřit, lízt mu do pr*ele a hlavně to jsou takovýty co furt měněj názor podle toho, co je zrovna IN a podle toho, co řikaj "všichni"