Říct kamarádce, že má dceru asociála?

Jestli chceš ukončit kamarádství, tak ano
Manžel Ti radí dobře, z asociála třeba vyroste Madame Curie a vy můžete pokračovat. V 10 letech není nic definitivní.

Není jí 10 ( je o deset let mladší), je dospělá a má 23 Asi jsem to špatně napsala. Manžel radí, ať si to případně vyříkám přímo s ní?

Jí není 10....je O 10 let mladší než zakladatelka....tedy už zřejmě dospělá. Stačí číst
Asi bych kamarádce neřekla rovnou, že je dcera asociál, ale jen taktně upozornila na její chování a jednání ve společnosti a řekla, že by s tím třeba do budoucna mohla mít problém. Ovšem pokud je už dospělá, tak s tím matka stejně nic neudělá a bude to možná i povahou...

A řešit to přímo s ní? Já se k ní chovám absolutně slušně, na návštěvě u nich pochválím pokud něco připraví a pod. Ale její chování ke mě, mě už prostě uráží.

A máš sama dceru? Tebe by to nevytočilo, takový definitivní soud, ať už je jí 10 nebo 50?

Neřekla bych jí to přímo takhle, jen ji prostě upozornila na některé naše "příhody", ale asi si to budu muset vysvětlit přímo s ní, je přece dospělá.

Ahoj Pokud chceš něco řešit, tak bych to určitě vyřešila přímo s ní. Je jí 23 let, nevidím tudíž jediný důvod, proč to řešit skrz její rodiče a "žalovat" Nehledě na to, že to jí určitě naštve, zatímco když přijdeš rovnou za ní, mylsím, že se nadtím spíše zamyslí..

Díky, vyřeším to přímo s ní.

Ahoj, také bych to řešila přímo s ní. A pokud možno přestala s ní řešit problémy, které se týkají vašich nezhod ( nevím přesně, proč vyjíždí na ulici, že byl rozšířen nějaký drb) vůbec bych si to s ní nevysvětlovala, zřejmě bude mít opravdu problém sama se sebou. Možná taky ve svých letech není ještě vyrovnaný člověk, budou s ní problémy nejspíš i po vyříkání si to mezi sebou....

No ve 23 letech se takhle chovat. TO bych jí asi do očí řekla co si o ní myslím a řekla jak se ke mně chová jejím rodičům a otevřeně můj názor na ni.
Mně osobně je 22, sama mám známé i o dvě generace starší(vzhledem k tomu že mám o hoodně staršího partnera) a nikdy mě ani nenapadlo být na někoho hnusná...a když si s někým nesednu, no tak se s ním moc nevídám, moc nevybavuju, ale dávat jim to takhle najevo? Jasně, kdyby si někdo rýpnul do mě, taky si rýpnu, ale jinak není snad proč.
Určitě bych asi přede všema řekla při dalších narážkách, že se chová jako rozmazlenej spratek a měla by vyrůst. A pokud to naruší přátelství s rodiči, pak to asi tak dobrý přátelství nebylo.

Ještě bych zkusila chvíli počkat, co přijde po tomto incidentu. Zřejmě ji i něčím vadíte, možná něčím,čeho si sama na sobě nevšimnete, třeba se k ní chováte až moc mile a ona to bere jako přetvářku nebo hold má komplex a vy jste pro ni ideál ... i takové věci se dějí. Vzhledem k tomu,že se kamarádíte s rodiči,bude to dost nepříjemné, záleží jak moc se bude doma šířit slečna... co a jak jste ji řekla.

Ano, takhle se chovají normální lidi. Vždyt je přece normální, že ti někdo nesedí, že jo? Kdybychom byli všichni stejní, byla by to nuda.. ale člověk se musí umět chovat..

Přemýšlela jsem, že ji mezi čtyřma očima uvedu pár příkladů,kdy ke mě byla až sprostá, a jednoduše jí řeknu že přítelkyně nejsme ani nebudeme, ale že mám její rodiče opravdu ráda, tak se můžeme prostě chovat slušně? Při našich návštěvách vždy sedí s náma, poslouchá naše rozhovory, chodí s rodiči velmi často k nám, už jsem z ní opravdu znechucená a ani ty návštěvy mě už nebaví..

Reaguji na Bells: Slečna nemá jiné zájmy? Např. přítele, kamarádky,svoje aktivity? Když přece mi někdo nesedne,tak se rodičům omluvím,at jdou sami a nic víc neřeším. Chová se opravdu zvláštně. A nebo na ni přišla puberta až ted.