Rozdělování věcí (například potravin) ve společné domácnosti na moje a tvoje

Ahoj, nepročetla jsem si celou diskusi dokonale, ale mám úplně stejný problém, muj nynější partner prostě sežere úplně všechno, přijdeš z nákupu a on je schopný potraviny na týden sežrat během večera. Jako vrchol všeho si myslí, že je na jídlo absolutně nenáročný a hledí si toho, aby zůstal štíhlý. Po mém nastěhování jsem pochopila, proč bylo v celém bytě v lednici jedno jablko a nikde nic jiného. Aby se udržel, raději jídlo nekupoval. A já přivezla kompletní zásoby, tak aby doma byla moukal, rýže, těstoviny, cibule, cukr, prostě normální vybavení špajzu. Postupně se snažím to dát dohromady, ale v podstatě je potřeba udělat několik scén, nenechávat to plavat, jemu to samotnému nedojde. Něco uvařit (a že vařím pravidlně 6 porcí) hodit mu to před obličej a říct - tohle je tvoje a tohle je MOJE. Nežrat. Zatím jsem na nic jiného nepřišla.

ok, tak možná Laky, ale řeknu to jinak...dospělý vztah, kde oba dva pracují by měl přece fungovat tak, že se oba dělí i o vaření a spol., potom je pro mě jasné, že "mít navařeno" neznamená, že to navaří žena, ale že se o to dělí oba. takhle to funguje u nás a rozhodně nebojuju s tím, že by mi přítel vyžíral lednici bezprostředně po příchodu z nákupu, protože jednoduše má uvařeno hlavní jídlo, které sní. ale jak jsem řekla, i on je žrout, takže si pak rád dá ještě něco, nicméně nevyžere celou lednici.

Reaguji na Mia_Sofia: Reaguji na Laky:

Je rozdíl, jestli sní oplatku ke kávě a nebo splácá pátý přes devátý, protože se nemůže dož.rat.
Znám to podle sebe, když jsem náhodou sama, taky někdy neuvařím a neobědvám- pak chodím, a jsem pořád hladová, nedojedlá, prostě rohlík se salámem mě "neuspokojí".

Můj přítel je fajn, myslí na mě a poslední oblíbené jídlo mi nechává.
Jen moje mamka má problémy se svým přítelem, ten je jak kyselina......Zděněk obědvá v práci, pak příjede domů dostane druhý oběd, upozorňuju vrchovatý talíř, mamka vaří denně teplá jídla i večeře, všechno sežere za hodinu má hlad dá si chleba a tak je to dokola. Mojí malé ségře vyjídá sladkosti, tak si to schovává pod postel. Když mamka koupí trs banánů ráno je tam 1. A k těm jogurtům, Zděněk si dá k snídani třeba hend 3 místo toho aby si dal třeba chleba,kterej ho zasytí. Takže když jedu k mámě na návštěvu, je to horzná sranda, většinou máme jakoby "hody" a hrajeme hr abaštímě sušenky a kdžy slyšíme, že jde Zděněk domů, hend všechno schováváme

Nečetla jsem celou diskuzi, ale dřív mě tímto partner taky občas namíchl, takže od té doby kupuju všeho víc a i to, na co řekně, že to jíst nebude (Chceš vzít taky jogurty? Ne. A doma pak vyluxuje 3 za jeden večer a já nemám co na snídani ) A nebo ho posílej na nákupy! Na mě to funguje, protože když jdu nakoupit já, moc se mi do jídla nechce, protože nákup potravin z duše nesnáším a nechci jít brzy zase pro další, naproti tomu když nakoupí chlap, beru z lednice jak divá Jinak pokud jde o dělení jako takové, tak máme vše společné, ovšem je jasné, že sáček cizrny je prostě můj, kus bůčku na upečení zase jeho

Reaguji na male-jelito: A co tedy přítel jí k pořádným "denním jídlům" jako je snídaně, oběd a večeře? Už hradecanda se ptala a pořád nic...
Milému chystám jídlo do práce, takže mám přehled, co zbaští a pravda je ta, že když má na snídani sytá jídla jako celozrnnou buchtu, vločky s jogurtem a ořechy, cereální kaši s čokoládou (naučila ho to jíst ještě jeho mamka a jsem jí za to vděčná)... na oběd cokoliv od husté polévky přes českou klasiku po těstoviny s omáčkou... a na večeři polévku, tousty, vaječinu, krupici... mezitím samozřejmě ještě svačiny v podobě ovoce, chleba se sýrem, šunkou nebo povidly... tak pak opravdu potřebu dojídat se nemá a já jsem spíš mile překvapená, když řekne, že by si ještě dal buchtu, protože mu chutnala

Řeknu jednoduše a s nadsázkou, když chlap ví, že je v ledničce kotel poctivé cibulačky, kterou mu přítelkyně uvařila, protože mu chutná a aby miláček měl něco teplého do bříška, váží si toho tak, že by ti nohy líbal a ne ještě jedl tvé jogurty!
Souhlasím tedy s Laky a Miou_Sofií.
Také souhlasím s Jully, když píše, že se všemi partnery to vždy měla tak, že když byl poslední kousek něčeho, řekli si a zeptali se, zda ten druhý nemá chuť. Také to tak máme a nedovedu si to představit jinak, už jen proto, že je to slušnost a projev respektu vůči druhému a to je ve vztahu nesmírně důležité!

Každopádně pokud to tak u tebe, male-jelito, funguje a přesto se takto sobecky chová, nechala bych nakupovat jeho - ať si koupí co chce on a když si to sežere, holt si musí nakoupit znova. Klidně ať chodí každý den, tobě je to jedno. A samozřejmě za jeho peníze.

Někdo prostě nemá čas vyvářet každý den dvě jídla plus mazat chlebík na svačinu, to je snad pochopitelný. Názory některých z vás chápu tak jako: "Nic mi neuvařila, tak já jí ten jogurt teda snim." Přece když si koupim pro sebe něco co mi chutná a koupim to i příteli, ale ten už si své snědl, tak ho jinak prázdná lednička neomlouvá, když to sní. Myslim že každej zvládně vajíčka, maso na pánvi atd

Každý den ne, dá se uvařit na dva dny a i já chci jíst kvalitně, nedělám to jen kvůli partnera Jinak třeba včera večer jsem během půl hodiny udělala těstoviny s pórkovou omáčkou na oběd, tousty na svačinu, vaječinu na večeři a ještě umyla nádobí, takže je to spíše o tem, zda člověk chce než o čase...

Jenže zakladatelčin přítel je na to zřejmě líný, takže než se s ním rozcházet, není jednodušší mu uvařit? Ale to samozřejmě nelze, když je

Což souvisí s

- když není žádná jiná chutná varianta, sní i ten blbý jogurt.

Neber to osobně, máš logické argumenty, ale dokud zakladatelka neodpoví, jak to s tím jídlem mají, nic konstruktivního nevymyslíme...

přesně to jsem psala - nedá se čekat, že když budu kupovat stylem 50% pro mě, 50% pro něj, že mu to bude stačit - jestli je to normální chlap (a zakladatelka tématu normální žena), pravděpodobně bude mít min. dvojnásobný příjem energie.

to už mi zrovna přijde pomalu nastejno jako ten jogurt

Jinak my přece vůbec nevíme, jak se stravují - z čeho usuzujete na to, že slečně ujídá její jídlo, protože nemá teplou večeři (a že jí nemá třeba v práci)? A co vás vede k tomu, že i kdyby tu teplou večeři měl, nesnědl by jí celou sám?

Např. my to s přítelem máme takhle: oba končíme v práci v rozmezí 17.-19.h., pak skoro každý večer ještě něco máme (taneční trénink, karate, španělštinu...), tzn. vracíváme se domů obvykle tak mezi osmou a devátou večer (každý den jinak) a teplé večeře už v tuhle hodinu opravdu nejíme, protože by to byla pěkná blbost.
S bývalým přítelem to tak bylo, protože pracoval z domova, takže jsem mu vždy den předem uvařila oběd i večeři, ale teď by to byl opravdu nesmysl, protože jediné, co je rozumné v devět večer sníst, je tak max zeleninový salát.

Takže holky, vy, které vycházíte z toho, že chlapovi se musí denně vařit teplá večeře, to prostě soudíte jen podle sebe - některé z Vás ani nepracují a jsou v domácnosti, některé jiné už jsou třeba v 17 hodin doma z práce, některé z Vás mají partnery, kteří jsou na teplých večeřích závislí a večer už nevyvíjejí žádné aktivity, takže se můžou takhle nadlábnout.
Ale vůbec neberete v úvahu, že páry fungují mnoha různými způsoby, mají různě rozvržené aktivity apod., a tím pádem se taky různě stravují - neboli že opravdu ne každý člověk může a chce zasednout v sedm večer k teplé večeři a nacpat se. Takže rada "zacpi mu večer žaludek něčím teplým" vážně není univerzální.

Holky já myslím že láska přeci jen prochází trochu žaludkem...tak to těm chlapům přejte! Já jsem fakt ráda když vidím chlapa jíst a i kdybych 2 dny měla být na suchým chlebu tak budu ráda že mu chutná co jsem koupila / uvařila.
Muj bývalý přítel byl schopen za jídlo utratit tísíce ...dopřával si - byl gurmán. Jenže když jsem k němu na pár dnu přijela tak nakoupil tak že přesně věděl co kdy budeme jíst..no a já zvyklá z domova jsem snědla průběžně na co jsem měla chut.... a můžu vám říct že ty kecy okolo toho co měl..že tohle bylo na salát na zítra a zmrzlina na zákusek na večer a z čeho asi udělá ráno džus když jsem snědla pomeranče? bóóóže jak mi to lezlo na nervy furt! Prostě jím, co je a když není tak nejím.

Reaguji na male-jelito: tady je důležitá jedna věc,zda máte společné finance nebo ne...Většina žen v manželství má společné finance a děti,takže těžko budou řešit,že jim někdo snědl jogurt...Ale pokud spolu bydlíte a máte oddělené finance tj. každý si zaplatí svou půlku nákupu pak si každý i svou půlku sní,normálně příteli vysvětli,že ti leze na nervy když ti sní tvoje potraviny páč nemáš čas ani finance běhat do obchodu každý den...Ale pokud tě třeba živí tak máš smůlu

Jen stručné vysvětlení:

Ale no tak, byla to jen reakce na "časově to nejde zvládat". Bylo deset večer, dělala jsem i jiné věci a potřebovala jsem něco rychlého, co nasytí milého a to by jogurt nezvládl...

No vidíš, a to je přesně ono - tvůj milý je zvyklý v 10 večer jíst, my už třeba ne - jen jsem tím celým chtěla říct, že je to tak strašně individuální, že mi rada s velkou teplou večeří nepřijde relevantní (a hlavně spousta holek to sem ani nedává jako radu, ale spíš jako pohoršení nad tím, že slečna nevaří teplé večeře, aniž by k tomu věděly cokoli bližšího) - a fakt si myslím, že je celkem jedno jaké je to jídlo, ale podstatný je ten přístup, tzn. že když vidí, že si něčeho bere poslední kousek, že ho ani nenapadne se zeptat, jestli slečna ještě chce, nebo už ne - a řekla bych že je úplně jedno, jestli je to zrovna večer, vždyť úplně stejnou věc může udělat u dopolední svačiny, ten sobecký princip je naprosto stejný.

a lehce nechápu rady směřující k tomu,žeby mu slečna měla vařit...Vařila bych jedině chlapovi,který mě živí nebo na střídačku....

V tomhle ho naprosto chápu - člověk by přece měl nakupovat s nějakým povědomím k čemu a na kdy ty potraviny kupuje, jako že tak tohle udělám zítra k obědu, tohle bude pozítří na večeři, pomeranče budou na fresh juice - je to úplně normální a mělo by to tak být, říká se tomu efektivní nákup. Tím spíš, když nakupuje jenom pro dva. Až budeš mít takový vztah, kde budeš pravidelně pro sebe a pro partnera nakupovat ty, taky to pochopíš. Fakt to nejde dělat tak, že se koupí všeho hora a pak se čeká, co se sní a co se zkazí.

Srry, ale tohle je vážně hloupý přístup.

Takže nakupoval tvůj přítel za svoje peníze a tys to prostě jedla hlava nehlava a kašlala jsi na to, co z toho chce jíst on a jedla jsi libovolně všechno, na co jsi zrovna dostala chuť? No to je odporný, a u ženský mi to přijde ještě o dost horší než u chlapa.