Psychický nátlak ve škole

Reaguji na martinam:
Tak mě nesud dívám se na to i z pohledu těch druhých i z pohledu té slečny, tak nevim proč mě urážíš

Neurážím, sama si se vyjádřila a to o tobě dost říká. Je to tvoje vizitka.

Reaguji na martinam:
Děláš jak kdybych ji tam šikanovala já...kdybys četla příspěvky, viděla bys, že s ní souhlasím pro přestup, ale kdo chce psa bít...

Tohle je fakt moc, to dokáže vypustit z úst (napsat) jenom arogantní *****, která si tím neprošla a neví jaké to je. Hlavně když za to člověk nemůže!
Odklad? Některý nemoci nejdou vyléčit, tak co by vyřešila odkladem?

souhlasím.

Nechci tady rozpoutávat nějaké hádky, ale promiň, napsat to musím. Jsi ještě mladá a jde vidět, že o životě nevíš zhola nic.

Být nemocný, to bohužel neznamená mít jen rýmičku nebo kašlíček, jak si někteří představí, když se řekne špatná imunita. Můžeš mít tisíc různých nemocí, které se za rok nejen nemusí zlepšit, ale mohou se i zhoršit. Mohou jí přijít na nějakou vážnější nemoc (Tím nechci zakladatelku diskuze strašit, je to jen příklad.). Je tolik chronických a zlých nemocí, že si to neumíš ani představit a nemocí o kterých ty jsi za celý svůj život pravděpodobně ani neslyšela. A někdy dlouho, než ti na ně doktoři přijdou. Takže řeči o tom, že se vymlouvá a že má na rok odložit školu jsou mimo. Jí se to za rok zlepšit vůbec nemusí. Může mít problémy řadu let a to má kvůli blbcům ze střední nedostudovat nebo to natahovat do třicítky? Já už v životě viděla ledacos a můžeš věřit tomu, že pro člověka, který se dlouhodobě trápí se zdravíčkem to není vůbec jednoduché, zvládat běžné denní aktivity.

Pokud píše všechny testy které má a snaží se i přes nemoc zvládat školu a má takový individuální plán, má to asi důvod. Doktoři moc dobře ví, proč jí nechávají doma. Ty to vidíš tak, že chodíš do školy a musíš si to tam odsedět. Ale zatímco ty jdeš v pátek do klubu, ona třeba leží doma a je jí špatně. Jenže nepřejícným holkám je hodně těžké tohle vysvětlovat, protože chodit do školy je pro ně většinou jediný velký problém a dál už prostě nevidí. Chce to vlastní zkušenost nebo zkušenost někoho blízkého. Sytý hladovému totiž nevěří.

Z tvého příspěvku mi příjde, jako kdybys s takovým chováním té třídy souhlasila. Pro mě to jsou hloupí lidé, kteří nemají pro zdravotní problémy své spolužačky žádné pochopení, protože je nikdy nic takového nepotkalo. A že to takhle v práci nefunguje? Ano, to je pravda, ale slečna může být šikovná a může si cíleně najít nějaké zaměstnání, které bude mít flexibilní pracovní dobu. A existuje také práce, která se dá vykonávat doma. Takže když jí bude chvílemi špatně, může si ji rozdělit do celého dne. Jenže taková práce se bez maturity těžko hledá, takže buďte aspoň trochu normální a nechte takové lidi dostudovat. To, že nechodí do školy totiž v žádném případě neznamená, že se flákájí. Naopak byste se hodně divili, jak je těžké být v jejich situaci, kdybyste byli na chvilku v jejich kůži. Tak všechny podobně smýšlející jako třída autorky této diskuze prosím, ať se nad tím alespoň zamyslí.

Ale já s tim nesouhlasím, jak už jsem psala, podívala jsem se na to i z jejich pohledu jako důvod proč by ji chtěli dělat naschvály..opravdu se tu nebudu obhajovat..jsem na straně té slečny a vy si do mě rejpejte jak chcete...tahle diskuze je tu pro ni a ne proto, abyste se do mě mohli navážet

Ahoj. Nemám žádný univerzální návod na řešení, ráda bych ale přispěla se svojí zkušeností.
Byla jsem v páté třídě, když mi poprvé našli nádor. Už předtím jsem měla velkou absenci, poté už jsem se ale do páté třídy ani nevrátila. Učitelé mi pomohli a bez problémů jsem uzavřela ročník. Vrátila jsem se až do šesté třídy. S šátkem na hlavě místo vlasů, vychrtlá, s věčnou nevolností… Vypadala jsem hrozně, ale do školy už jsem musela. Rodiče by ztráta ročníku ještě víc zarmoutila. Děti se mě asi částečně bály, možná si i myslely, že ode mne něco chytí, těžko říct. Hlavní problém ale nastal ve chvíli, kdy se naplno projevil soucit starých učitelek. Omlouvaly každou mou neznalost, když jsem nevěděla, rychle při zkoušení přešly na jiné téma, které jsem znala… A já měla lepší známky, než jsem si zasloužila. To děti nikdy neodpouštějí. A tak jsem si vysloužila přezdívky „koncentráčnice“, „anorektička“, „bulimička“, „skinheadka“… když mi bylo zle, přicházel výsměch, že si hraju jen na chudáčka, abych měla jedničky. Než se mi srovnal organismus, ještě jsem občas zvracela a pak jsem snášela poznámky o bulimii, o které se v té době ve škole pořád mluvilo.
Bylo to těžké období. Od ostatních onkodětí vím, že to často bývá podobné. Změna školy ale skoro nikomu neprospěla. Bylo to totiž zase to samé dokola. Já jsem nakonec zjistila, že ve třídě nejsou jenom ti křiklouni, kteří by se jinak než křikem a šikanou ve třídě neprosadili. Byli tací, kteří mě litovali, což mi vadilo a byli i ti, kteří se chovali úplně normálně. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že jsou tam i takoví, našli se ale i později, když se mi na střední problémy vrátily. Myslím, že ve třídě je vždycky někdo, kdo má pochopení a nemusí si nic dokazovat, jen nebývají tak vidět. Když člověk najde tuhle oporu, třída ho pak lépe snáší a hlavně se lépe veškerým útokům čelí. V mém případě bylo důležité najít dobrého spojence. Není to univerzální rada a může se v Tvém případě skutečně jednat jen o jednu hloupou třídu. Ale taky to může být normální vzorek.
Přeju hodně štěstí!

Reaguji na Wiicky:
Stačil mi tvůj příspěvek, myslím, že to o tvém způsobu myšlení dost říká, ale téma není o tobě, takže se tím už nehodlám zabývat

Reaguji na Kessy123:
Teď to vypadá, že jsem to psala já Oprav si tu první citaci prosím, takové názory nechci mít spojené s mou osobou Dík, je mi jasné, že to byl omyl

No, jak si psala, že když ti tě nebudou mít rádi na nové škole, tak ti budou závidět protože tě neznají.. na to pozor nemusí, a většinou to ani není, pravda.
Ve třídě máme taky takovou, furt vykládala jak je nemocná (možná jeden čas fakt byla), ale tedka že žije s přítelem, maj tři koně, potřebuje peníze na auto a na naftu, do školy chodí málo kdy a známky nemá nejhorší - což se nám nelíbí, protože všichni víme, že podvádí jak se dá. Učitelky, spolužáky. Tím nechci říct, že ty jsi stejná, naopak, abys věděla, že někteří jsou na tom ještě hůř. Ty to máš kvůli zdraví, tadle ***** kvůli tomu, že je líná ) V tvém případě bych asi volila také přestup, ono přece ten rok a půl zase tak rychle neutíká s bandou neomalenců, se kterými musí trávit celé dny. Nebo ve škole zkus zažádat o individuální plán, myslím, že k tomu máš důvody dost velké. Že bys třeba jednou týdne chodila na přezkoušení nebo jak to přesně funguje - nevím. Každopádně, nikdo si nezaslouží a určitě dlouho nevydrží být terčem takovejdlech stupidních legrácek. Drž se!

Jak už jsem psala, ani mým cílem není se tu nějak dohadovat. Jde jen o to, že si myslím, že každý inteligentní člověk pochopí, když je člověk nemocný a nebude mu dělat zlo a naschvály. Takhle prostě může přemýšlet dítě na základce, ale ne na střední škole, kde už lidi začínají tak nějak chápat, že bez zdraví to v životě fakt nejde a mít k těmto věcem pochopení, pokud to není banda zabedněnců. No, tímhle končím. Co jsem řekla, to jsem řekla.

Autorce: Přestup na jinou školu a drž se.

Reaguji na megahusta: Napsala jsi to moc hezky, souhlasím s Tebou a mám stejné názory. Ale já taky tvrdím, že pokud se to nestane jim nebo někomu jim blízkému, tak to nepochopí.
Jedna holka, která dělá asi největší naschvály a rozpory, tak je zvláštní, že tam ve třídě měla kamarádku, seděla s ní, ona potom přestoupila... a nedávno ve třídě říkala, kolik má omluvených hodin, více, než ona za celý půlrok, tak ona má za 2 měsíce a strašně se smála... myslím, že zrovna takhle potřebovala někoho, s kým se bude bavit a sedět s ním a jako terč si "vystřelila" moji spolusedící.... a už to jelo...
U mě je problém s tou imunitou, mám třeba obyč chřipku, přecházím to chvíli, tak se potom z toho léčím třeba měsíc... bohužel.

Ještě chci říct, že má třídní učitelka o všem ví, jaké mi dělají věci, jak po mě pokřikují... ale bojí se jich. Sama mi řekla, že nemůže nic dělat, že si toho nemám všímat, že jim potom nemůže vysvětlit, proč mám takové a takové známky.... na pololetí říkala známky, u mě říkala 2 a najednou někteří nesouhlasili. Na vysvědčení jsem koukala, když jsem tam měla 3... mrzí mě to, je to starší paní, tak jsem myslela, že má větší zkušenosti z praxe a nenechá se zastrašit třídou dětí.

Je mi z tebe na... to by si ji nechala utratit jako psa jen protože je nemocná?? O co ti jde, proč se do ni tak navážíš?

Reaguji na Pajucha: Já měla úplně stejný problém, tak jsem přestoupila na jinou školu. Teď mám super kolektiv, ale kvůli zdravotním problémům mám individuální plán, takže do školy jezdím jen na zkoušky. A můžu jen doporučit. Učím se sama doma a je to pro mě lepší. Učitelé jsou vstřícní a spolužáci také. Pokud jsi tedy často nemocná a do školy chodíš minimálně, tak doporučuji tohle.