Pořád myslím na práci

Reaguji na lemurka:
Ahoj, ani nevíš, jak ti rozumím. Dělám taky ve zdravotnictví, druhým rokem, na začátku jsem myslela na práci snad skoro pořád. Teď už je to lepší, ale kolikrát si o víkendu vzpomenu na nějakého pacienta a říkám si, jak mu asi je a jestli ho to přestalo bolet a hned v pondělí koukám do karty, jestli se nevrátil s bolestí....Nevím, asi to přejde časem, že člověk obrní. Je to psychicky dost náročný, někdy uvažuji o změně oboru, ale zase moje práce mě moc baví a přijde mi, že prostě nic jiného neumím.
A z lidí si nic nedělej, nikdy se nezavděčíš všem, i když budeš sebelepší a sebepečlivější!

Pracuji ve zcela jiném oboru, ale mám to podobně, někdy víc, někdy míň (poslední dobou bohužel víc). Závidím těm, co za sebou zavřou dveře od kanclu a jsou schopni odejít s čistou hlavou domů a na práci si vzpomenou až druhý den ráno. Já pořád v duchu něco řeším, přemýšlím, co jsem kde měla udělat jinak, a jak moc velký průšvih z toho bude.
Taky mě štvou (někteří) lidi, co jsou chytří jak rádio, akorát melou pantem, ale ruku k dílu nepřiloží.
Do jisté míry mi pomáhá cvičení, nebo procházka venku, zkrátka vypadnout z těch čtyř stěn. Nemusíš cvičit někde ve fitku, to žere čas i peníze, ale poruč si a prostě tu půlhodinku obden si vyhraď.
Držím palce, není snadné tuhle situaci ustát.

Procházka mi nepomáhá, leda rychlý běh nebo brusle. Letos jsme vůbec neběhala, nebruslila nebyl čas nebo bylo dusno a teď už je zima. Když jdu na procházku, furt mi něco vrtá hlavou. Tuhle jsme s přítelem byli na koncertě a já před tím měla služební telefonát, pak zas telefon, vypnula jsem ho, ale furt jsem se trápila, co z toho bude za průšvih, atd. Nedokázala jsem se soustředit, uvolnit se, užít si to. Vyhozené peníze.

Já dělám v kanceláři a to, že jsem se snažila být milá, ochotná a perfektní se mi hodně nevyplatilo. Každý se mi snažil přehodit co se dalo a ještě mě uháněli, kdy už to bude, já se to snažila zvládat a večer měla teploty z toho spěchu a stresu... Když už toho bylo víc než se dá zvládnout, tak jsem si - a hlavně ostatním řekla - dost. Sice jsem na lidi občas nepříjemná (musím), ale je to lepší jak mít zdravotní potíže z přepracování. Asi si musíš sama v sobě stanovit hranici, nebrat si toho víc než je nutné.. Nevím přesně co děláš a jestli je problém podobný... Já si cením, že se věnuješ zdravotnictví a snažíš se pomáhat, ale komu není rady... Tak už se nad tím dál netrap. Sama víš, že poradila dobře a podle svého nejlepšího svědomí. Co s tím kdo udělá je jeho věc...

Nic co bys ještě nevěděla ti neporadím, ale mně vážně děsně pomáhá sport na pročištění hlavy... Sejdu se s kamarádkou a nejsem schopná vnímat co mi vypráví, dáme si hodinku ve fitku a už jsem schopná si s ní popovídat. Ve výsledku bych řekla, že mi to šetří i čas, protože takhle rychle dokupy se jinak nedám.

Lemurko,
mé zkušenosti jsou takové, že pomůže ten rychlý běh. Hned po práci. Jaképak není čas, trvá to 40 minut a máš POKOJ.

Proto by ti pomohla ta řízená relaxace, kde by ti bylo řečeno na co máš myslet a co si máš představovat. A vážně už to píšu naposledy. Hodně štěstí.

Souhlaím - od rána do večera a něco s sebou večer domů a taky na víkend