Učit dítě věřit v Ježíška?

Reaguji na Kacka_S: jééé koukám, že podobné paní učitelky jsou i v jiných regionech...Určitě sami děti nemají.

Reaguji na Tiakia:
Reaguji na yourcandy: Jj, taky mi z toho bylo smutno...
A paní učitelka asi moc rozumu nepobrala...

Tak já sice děti ještě nemám, ale taky jsem už přemýšlela, jak bych toto řešila, kdyby děti byly. My s přítelem jsem zatvrzelí nevěřící a ani jeden Vánoce neslavíme, spíš toto období vyloženě nemáme rádi. Já jsem z Vánoc nebyla nijak odvařená ani v dětství a maminka mi relativně brzo řekla, že Ježíšek neexistuje. Pamatuju si, jak jsem v první třídě přesvědčovala všechny děti, které ještě věřily, že žádný neexistuje .

Ale k věci. nejraději bych své dítě pohádkami o Ježíškovi nekrmila, ale je mi jasné, že by s tím byly možná ještě větší problémy a přicházelo by více otázek typu ,proč k ostatním Ježíšek chodí' etc. Takže já bych ho asi věřit nechala po dobu předškolního věku, pak jsou na to ty děti stejně už velké.

mně je 20,bráchum 23 a 25 a ježíška u nás taky máme furt při večeři po sobě koukáme a pobízíme tátu at už nám jde zazvonit,pak on se zvedne,v obýváku zazvoní a my najednou nevíme kdo půjde první no dycky jdu já no...miluju tenhle zvyk a až budu mít děti, chtěla bych jim to nahrát na cd a pak nenápadně pustit

K čemi si ta učitelka asi pomohla? To jí baví brát dětem to pěkné očekávání, radost, nadšení... iluze? A ještě k tomu prvňáčkům? To opravdu nechápu... Mít dítě v její třídě, tak ji půjdu "pěkně poděkovat" a dítěti vysvětlím, že to, že někdo v Ježíška nevěří, neznamená hned, že neexistuje...

Vždyť když dítě věří, tak je to krásné. Má neteř zjistila až v 11 letech (!), že Ježíšek neexistuje. Řekla mi to, když psala dopis Ježíškovi - že vlastně ví, že Ježíšek neexistuje, že měla podezření už rok (takže od 10 let), ale předtím v něj stále věřila, i přestože ji některé děti už od školy říkali, že neexituje. Řekla, že to, že někdo nevěří, neznamená, že neexistuje (! v 11 letech!). Čím se tak ujistila, že není, to nevím, ale ve výběru dárků, co si ten rok přála, byla opatrnější (vybírala si jen drobnosti dle ceny v řádu stovek, předtím vybírala vše, co viděla - jako jiné děti) a prohlásila, že ale nechce aby rodiče věděli, že ona to ví - že neexistuje. A tehdy poprvé opravdově sháněla dárky pro rodiče (vyráběla a kupovala dárky), protože si uvědomila, že co ona jim nedá, Ježíšek sám neudělá Sama chtěla ponechat Vánocům kouzlo, bez Ježíška nejsou totiž tak magické...

Já jsem pro Ježíška, protože to byly nejkrásnější okamžiky mého dětství. Od té doby, co jsem přestala věřit, už Vánoce neměly to dětské kouzlo A teda nikdy jsem nezjišťovala podrobnosti ohledně Ježíše a ani nevím o dítěti, které by se o tom zajímalo. Prostě to berou jako kouzelnou bytost a je to. Já svým dětem určitě Ježíška dělat budu))

Já bych dítě učila jedině na Santu Clause může si ho představit, je hezký není v tom nic křesťanského a dítě bude mít radost že jemu nosí dárky někdo jiný než u jeho kamarádů ze školky nebo tak..

Přesně takhle jsem to měla já v dětství, akorát že já jsem s mamkou šla uklidit nádobí od večeře a mezitím taťka naskládal dárky a zazvonil. Večeře totiž byla tam, kde je stromek a asi to takhle budeme muset dělat i my, protože v kuchyni je místo jen pro pár lidí, ale nám se slezou babičky atd, takže jídlo musí být u velkýho stolu a ten je v obýváku. Ale čas na řemýšlení ještě mám tak rok, takže do té doby možná ještě něco vymyslíme. Letos to bude tak na nečisto, protože malej ještě z toho nebude mít rozum

Reaguji na radulinkap: No, jednak jsem vůči Santovi zaujatá a navíc si myslím, že to není dobrý nápad, aby dítě hned od začátku bylo "jiné" než ostatní, ale to je každého věc

Reaguji na radulinkap: nevím, jak velkou radost by mělo dítě, že dárek mu nosí někdo jiný...ale tak ty máš dost vyhraněný názor na Vánoce jako takové

Reaguji na Moňas:
tak to zas já kdyby byl v ČR Santa bych byla radši Vánoce by nebyly jen pro věřící a děti ale i pro nevěřící, ale takhle si to dělám po svém, abych nepatřila mezi pokrytce, co slaví něco, čemu vlastně nevěří.. já sama si představovala v dětství ježíška jako ježka co nosí dárky a to, že je to nějaké děcko mě pak moc neuchvátilo za Santu bych byla mnohem radši, tak proto jedině on

Odcházení pryč a následné zvonění vrtá v hlavě už čtyřletým dětem ale zvonění,kdy všechny členy rodiny vidí kolem stolu dostane i děti už docela velké.Minimálně je to pro ně "záhada".
U nás to tak bylo vždycky a náš kluk sice věděl,že Ježíšek není /první třída ZŠ/,ale stále mu vrtalo hlavou takové to "no někdo záhadně zvoní,co kdyby to fakt byl ten Ježíšek" a při porovnávání vánočních zážitků ve školce - škole vítězil,protože všude zvonil tatínek,maminka,dědeček jen u nás prostě Ježíšek.Vzpomíná na to do dneška.
Jeden čas tedy byla trochu komická situace,když klasicky k nám chodil Mikuláš s čerty a andělem a to skutečně krásný veliký Mikuláš /masky z divadla/ a tak strašně chtěl,aby taky přišel ten Ježíšek.To byl ale problém,který ho moc mrzel.
Jinak při nástupu do školky se ředitelka ptala rodičů,zda jejich děti věří na Ježíška,aby učitelky věděly jak s dětma pracovat a tak iluze vydržela až do školy.

Zbytečně brzo tě tak zbavila iluzí a pravděpodobně neuměla vykouzlit tu krásnou vánoční atmosféru. Škoda je to hlavně pro tebe.

Reaguji na True: Z čeho soudíš, že je to pro mě škoda? Nijak tím netrpím a jak říkám, nejsem věřící a naše rodina taky ne, takže ani nevidím důvod, proč to slavit.

Reaguji na neonka:

To je hezkýýýý. Je super, že si to umíte užít i jako dospělí.