Jsem citově chladná

No .. mám a v podstatě to neřeším.. zatím mi to není nijak na obtíž, i když to možná přijde někomu divné.

já takz ne

Naprosto chápu.
Já třeba nesnáším na oslavách narozenin, když si kamarádi při přání dávají půsu na pusu (myslím samozřejmě kluci+holky)... Pro mě jsou to kamarádi a připadá mi to prostě zvláští. Vždycky jim dám rychle pusu na tvář a ostatní na mě divně koukají.
Celkově jsem na tělesný kontakt hodně háklivá, ale jiná už asi nebudu

U mě je to naprosto stejné, taky nemám žádný problém z dětství a taky si nemyslím, že by mi někdo nějak ublížil, komu jsem věřila atd. Nesnáším doteky na veřejnosti, nerada líbám na tvář, podávám ruku atd., prostě děs. Poslední dobou nesnáším ani doteky od mého dlouholetého muže, což mě mrzí. Víš co ale? Jak jsi na tom se zvířaty? Já mám psíka a toho muchluju pořád, až přede mnou někdy utíká To mě utvrdilo v tom, že jsem v pořádku, protože aspoň k někomu se takto dokážu chovat, že vše není ztraceno. Pokud se třeba nedokážeš dotýkat ani zvířat, otravuje tě to atd., pak si myslím že už je to fakt lehce divné

Je mi nepříjemná blízkost cizích osob. S přítelem, nejbližší rodinou a kamarádkou se kterou jsem vyrůstala od mimina tohle nepociťuju, ale ostatní mi vadí. Známej, co mě objímá na potkání - ble. Nikomu jsem to neřekla, asi ani neřeknu, ale tiše trpím.
Neřeším to, jsem taková.

Nenašla jsi v tom zatím ani projev lásky? Nebo to, že se cítíš v bezpečí?
- třeba neumí objímat :-/

I mně vadí, když na mně někdo sahá, upřímně, mnohem radši se mazlím se zvířecím mazlíčkem. Třeba partner má tendenci se mně pořád nějak dotýkat, i na veřejnosti, a já bych se nejraději propadla. Snesu tak max chycení za ruku, nebo pusu na rozloučenou, zbytek jedině v ložnici.
A to jsem jinak hodně temperamentní a společenský člověk, mnohem víc Řekyně než Finka.

Reaguji na hyena 02: Přesně tak! Se psema se muchlám pořád Taky jsem extrovert, mám hodně přátel a ráda se bavím. Co ještě hodně nesnáším - když jdeme s kámoši třeba občas na diskotéku a tam se každý lepí na každýho, pořád mě někdo chytá, abych tancovala s ním (další bod - nerada tancuju v páru ) a tak. Ani kamarádky moc neobjímám nebo se jich nedotýkám, i když od nich mi to opravdu nevadí, tak sama první nikoho neobejmu nebo se nedotknu. Nevím, čím to je, asi prostě mám hodně velký svůj osobní prostor

Reaguji na Corfu:
Vidíš, ten tanec, to je další věc. Já kvůli tomu ani nechodila do tanečních. Přitom se nestydím tančit, klidně bych si to střihla i u tyče- pořád pro mně lepší než tanec v páru. Asi je to tak jak píšeš, potřebuju velký osobní prostor, nesnáším např. ani tlačenice v obchodech, nebo v MHD (tam se tomu bohužel někdy nevyhnu, ale i tak mi to spolehlivě dovede zkazit den).

Reaguji na Audrina: Já jsem taky jak led, první rok s přítelem byl hrozný, nerada jsem si dávala pusy, vodila se za ruce, tulila se atd. Po roce a půl se to zlomilo a teď se tulim pořád zase Dokud prostě nejsem zamilovaná tak to mám stejně.....

Nejsi sama,já nebyla dlouhou dobu jináAsi to bylo i tím,že u nás v rodině se nic takového nepraktikovalo a mě přišlo normální mít odstup a nemám ráda,když se mě dotýkají cizí lidé.Pokud jsem měla přítele,byla jsem odtažitější,ale ne jako led.
Pak jsem potkala někoho,kdo vše změnilale cizí člověk,např.i kosmetička mě vadí,pokud se mě dotkne

Já jsem dříve takyy bývala "ledová královna", ale věkem se to zlepšovalo a teď jsem v pohodě. Ráda někoho obejmu, políbím a není mi to divné. Samozřejmě u blízkých lidí, nevidím důvod být v úzkém kontaktu s cizími.

Tak u mně je to přesně naopak. Čím jsem starší, tím větší mám s tímhle problém.

Ahoj, toto je vážnější problém, než to, že jsi citově chladnější. To "užírání zevnitř" ( hlavně dlohodobé ) je bohužel jednou z příčin různych nemocí a to i těch nezájvážnějších. Mám tu zkušenost z blízkeho okolí...

Poradila bych Ti, abys zapracovala na tom se otevřít někomu blízkemu a být schopná se svěřit s tím co Tě trápí. Každý se někdy trápíme, ale je nutné to ventilovat ze sebe ven. Nemusí to být partner, může to být jedna kamarádka, příbuzná, komu Ty důvěřuješ.
My si s nejlepší kamarádkou dáme lahvinku Bohemky a řekneme si všechno...

Ciitově jsme jako lidi založením různí, někdo víc "feeling" někdo "thinking". To je oficilální označení ze školení Typologie osobnosti, které jsem absolvovala služebně, velmi zajímavé.
Určitě jsou i knížky na toto téma, můžeš zkusit se po nějaké podívat..

Mám to úplně stejně, jako malá jsem taky taková nebyla ale teď to tak je ani nevím kdy to tak začalo ale prostě nesnáším když na mě někdo sahá rozhodně nepreferuji objímání s kamarádkou a už vůbec ne pusu a tvář.
Jinak já mám ty lidi ráda jakože rodiče a tak ale prostě nepotřebuji aby mě někdo ochmatával.

Reaguji na Jully:
No spíš to bude, že nesnáším muchlování na veřejnosti. V soukromí ho obejmu nebo se přitulím

Reaguji na Miss Dior:
Zvířata mi nevadí. Sama sice žádné nevlastním, ale u jsem schopná obejmout psa v autobuse