Vůbec nevím, jak toto téma pojmenovat.. tak mi ho prosím nesmažte.
Ale k tématu..
Bojím se prostě vztahu.. jako kamarádský vztah je v klidu, protože vím, že na mě nemůže tak sahat a že mi tolik neublíží, možná to bude tím, že mám nižší sebevědomí, ale na tom pracuju Bojím se, otevřít klukovi, něco mu říct, bojím se že mě zradí, že mu nebudu moct věřit.. potkala jsem úžasnýho kluka, vím, že by mi neublížil a věřím mu, ale stejně je tam ten blok.. Možná to bude tím, že jsem v děctví neměla moc lásky.. rodiče mě měli rádi, ale nikdy mě mamka neobejmula, nepochválila mě ani mi neřekla, že mě má ráda..
Poraďte, jak na tom zapracovat a nebát se? Chci už konečně vztah, který bude mít cenu..