Určitě si někteří z váš vzpomenou na můj předchozí příspěvek Ztráta důvěry, podvod, co všechno ještě překonáme? O pár dní pozdějí je situace zcela jiná. Jsem zpět v bytě již u bývalé přítelkyně- bohužel mám povinnosti kvůli, kterým tu musím být- která má novou přítelkyni. Ani by mi to nevadilo, kdyby si ji nevodila přímo do našeho bytu. Její argument "Je to i můj byt" je zcela oprávněný, tím pádem nemůžu nic dělat než to strpět. Občas spolu výjdeme, občas bych ji nejraději přizabila. Nastává otázka co dál.
Jedna z možností je odstěhovat se. Není to nejjednoduší, protože bych si musela hledat spolubydlícího a ona vlastně taky. A navíc máme pejska a to jsem jí hned řekla, že je můj a nenechám jí ho. Další z možností,je zůstat.Jen nějak nevěřím, že si každá dokážeme žít svůj život, protože už teď mi příjde, že dělá vše proto, abych se odstěhovala. Přítelkyni si sem vodí, i když slíbila, že to nebude dělat, básní o ní v jednom kuse a obden se mě ptá jestli se chci odstěhovat... No jaký by jste z toho měli dojem?
Z jedné hrozné situace do druhé. Kdo ví jak to bude dál.