Přítelovy poznámky mě vždy vyvedou z míry

Ahoj. No taky jsem měla jednoho takového a bylo to někdy dost náročný... Takže ti to nezávidim a kdybych věděla, co s tím, nedopadlo by to tak jak to mezi náma dopadlo...
Problém byl, že jsem mu začala dávat najevo, že mi některé ty jeho řeči vadí, že je to nevhodný, někdy skoro až krutý... A on to začal brát přesně tak, jak to bereš teď ty - že se mi pořád něco nelíbí, že ho pořád krizituju apod... Takže nevim, snad ti poradí někdo něco užitečnějšího a já se taky ráda přiučim...

Taky jsem měla jednoho takového. Pořád na všechno remcal a proč máš tohle a proč to máš takhle. A nejen to, remcal i do mé rodiny, proč nemáte ještě omítnuty barák, proč máte takový blbý plot. Bylo to hodně stresující co se mu příště zase líbit nebude. Nevím jestli to tak nemyslel, nebo to opravdu byla jen upřímnost. Ale být Tebou tak si s ním určitě promluvím. Řeknu mu, že tohle není hezký. A nebo druhá možnost, obrátit to proti němu. Taky mu říct, smrdí ti z pusy, vem si žvýkačku.

Aj ja mam takeho priatela zo zaćiatku som to aj ja moc riešila ale teraz mi to je jedno dokonca som aj niekedy rada keď niećo povie napr,keď ideme spolu nakupovať tak sa ho spytam či to je alebo nije na mne pekne a on zhodnoti,však predsa aj ja som radšej keď sa mu v niećom pačim ako keby som vedela,že to ćo mama sa mu nepáči...ale zasa nieje taky,žeby ma za niečo kritizoval skor upozorní keď sa mu niečo nepáči a ja taktiež robim to iste si zober radšej uprimneho priatela ako keby ti mal klamať,hm?

JÁ nevím, ale mně to nepřipadá nějak divný

Reaguji na kozenka88:
súhlasim

moc se tím netrap je fajn, že je upřímný, to jen pravda někdy bolí.. tak to moc neřeš a vem si z toho ponaučení

Taky jsem měla jednoho takovýho "experta".. Taky se mu pořád něco nelíbilo,ale jak říkáš ty-to jak to dával najevo bylo k nesnesení a prostě na všem si něco našel. Já už to po nějaký době od něj nebrala jako upřímnost,ale jako drzost, kterou jsem už nemohla snášet. Přesně vim,jak se asi cítíš,protože když do tebe takhle někdo hustí připitomělý poznámky celej den, neni to nic příjemnýho. Já jsem s přítelem zkoušela o tom mluvit,dokonce jsme se i kvůli tomu "bezdůvodně" hádali,ale jemu to zřejmě asi nestačilo jako důvod k tomu,aby s tím přestal.Naopak mi přišlo,že ještě přitvrdil. Ale kdybych něco takovýho dělala já,tak by se pominul..Teď už spolu naštěstí nejsme, protože se to fakt nedalo vydržet. Hrozně ráda bych ti něco poradila,aby to bylo ok,ale ze svý zkušenosti vím, že to nic jednoduchýho nebude...Zkus si s ním promluvit-třeba dá pokoj Každopádně držim moc palce.

Chodila jsem taky s jedním, který měl "nevhodné" připomínky, ze začátku mě to deptalo, že dělám pořád něco špatně, ale pak už mi to postupem času ani nepřišlo, nějak jsem si zvykla, ale ze začátku jsem to teda řešila.

Promiň, ale on není upřímný, on je buran
I to, že mi něco nesluší, nebo že se mu něco nelíbí, se dá říct taktně a bez nadřazené arogance. Taky jsem jednoho takového znala, ale (a možná právě proto) už by v životě takový typ u mě neměl šanci

přijde mi, že tahle upřímnost už trochu hraničí s hulvátstvím...zvlášť bych netrpěla, kdyby se takhle choval i mezi lidmi, snažila bych se ho na to upozornit, případně se pak chovat stejně,aby si to uvědomil...i když by se dva zamilovaní k sobě měli chovat jinak.

Takového jsem také měla. A když jsem se mu na to odvážila něco říct, tak měl zase jen kecy. A běda, když jsem mu řekla, že se mi na něm nic nelíbí, to byl hned oheň na střeše. No, nakonec jsem ho poslala do dža, co s takovým buranem, to fakt nemám zapotřebí

upřímnost je, když ti řekne na rovinu, že ti to tričko nesluší než aby tvrdil, jak si v něm krásná a lidé se ti pak za zády smáli, že v tom vypadáš hrozně...to co ti dělá je hulvátství

zkusit vysvětlit, jednou, dvakrát, zkusit mu dělat to samé, pokud to nepochopí, tak ho poslat někam...tohle přece nemáš za potřebí...

To znám! Až moc dobře. Taky mi to vadí, ale jelikož je to jediná věc, co mi vadí, tak to nevidím jako důvod k rozchodu. Spíš se snažím se tomu zasmát. My jsme se o tom bavili několikrát, musím tedy říct, že od té doby se to snaží maximálně omezit Tak jsem spokojená. Ale přiznám se, že od té doby, co začaly tyhle poznámky, mám pocit, že se pořád musím kontrolovat, což mne občas stresuje a začaly mi na mne vadit věci, co jsem kdysi sama neřešila - hlavně co se týká vzhledu. A vznikla kvůli tomu mezi náma i jedna krize, po které se to teda hodně zlepšilo. Není náhodou tvůj přítel perfekcionista, nemá takové přehnané nároky i na sebe? I když teda hloupé poznámky u sexu by mi vadily dost, to Ti rozhodně mohl říct nějak víc hezky - já bych se mu po tomhle na to vyprdla . Ale tak, kdo občas neutrousí blbou poznámku... Myslím, že to rozhodně nemyslí tihle lidi zle, spíš si kolikrát neuvědomí, že to fakt není příjemné a že je umění podat hezky kritiku a mluví občas rychleji než myslí... Můj milý to prostě bere jako užitečné rady a hrozně se diví, že se pak třeba rozčiluji Asi nejlepší je to prostě nějak rychle přejít a změnit téma a moc to nerozmazávat. A říct si sama sobě v duchu něco hezkého a že nikdo není dokonalý A neboj, myslím si, že pokud se jinak k Tobě chová hezky (až na občasné připomínky), určitě je s Tebou rád!

U nás doma jsem já taková přeupřímná. Občas se snažím svoje komentáře zjemnit, ale to zase příteli nedojde. To s tou žvýkačkou bych teda neřekla, ale jinak jsem přímá dost. Když jsem pak milá a hodňoučká, tak se přítel vzteká, že se chovám jinak, a že bych se měla chovat pořád stejně, že si nechce zvykat na jinou ženskou Je to tak, že se prostě někdy chovám trochu drsně, pro slabší povahy i hulvátsky, ale přijde mi směrem k příteli upřímnější říct mu něco otevřeně, než ho oblbovat náznaky a manipulací. Když třeba opravdu smrdí, a nemá se k tomu, jít do sprchy, tak ho tam prostě slušně nasměruju. Když se dlouho zabývá jemnou předehrou, zatímco já už chci přitlačit, tak to taky řeknu.