Od nesnášení k lásce?

Píšeš, že jakoby odhazoval ego...asi se cítí v tvé společnosti dobře, nemusí si na nic hrát a může se otevřít.Spousta lidí má na veřejnosti určitou masku, která chrání jejich nitro, protože se bojí, že by jim okolí mohlo ublížit a maskují to určitou arogancí a nepřístupností.
Já bych řekla, že je mu při hovorech s tebou fajn a tak už nemá potřebu na tebe hrát frajera.

Tak mně se to stalo. Přesně jsem si řikala, že je to namistrovanej frajer a nebyl mi sympatickej. Pak už mi to tak nepřišlo, začali jsme spolu chodit. 9 let průšvihů, ponižování, podvádění... samozřejmě, že to byl furt namistrovanej frajer, ale já to nechtěla vidět a neviděla. Takže i tak to může dopadnout. Ale neřikám, že je to ten případ.

..anebo má zakladatelka růžové brýle.

Reaguji na Ellenuschka: neměla jsem to takový extrém jako ty, ale de facto to dopadlo stejně...nejdřív mi připadal jako namachrovaný frajer (já jemu údajně taky)...pak jsme spolu začali chodit...vydrželo to dva roky, pak jsem se s ním rozešla, z určité části i kvůli tomu, že jsem ho zase začala nesnášet, z části kvůli něčemu jinému...

no to já jsem taky prý byla namachrovaná, tak bylo zapotřebí mi to sebevědomí srazit. Moje namachrovanost spočívala třeba v tom, že se směju nahlas atd. Taky bylo zapotřebí si pořádně uvědomit, že možná jsem blonďatá a zmalovaná a možná se to i některým jednodušším typům líbí, ale jestli si myslím, že jsem nějak extra, tak to teda nee. A podobný ňamky. Takže já nevim, už bych do toho nešla. Rozhodně ne do vztahu tzv. pro život, ikdyž i ojedinělá postel se může člověku vymstít.

Reaguji na Ellenuschka: no já prý byla namachrovaná v tom, že mi záleželo na vzdělání, měla jsem dobré známky, uměla několik světových jazyků a obecně jsem měla vysoké cíle atp....příteli tyhle věci byly celkem jedno nebo spíš mu to jedno nebylo, ale tvrdil, že mu to jedno je, a nakonec mě začal i v tomto smyslu urážet...jako že moje VŠ je brnkačka (on se tam ani nedostal), že kolegové na praxi jsou namyšlení rozmazlenci a obecně celá moje budoucí profese je jedna velká fraška a že si o sobě myslíme bůhví co...a tak dále...

Reaguji na Falcon:
tak do mě zas jel kvůli tomu vzhledu, ale já si na něj dost potrpim, třeba jako Ty na to vzdělání. Takže přesně, oni si tyhle typy dokážou najít to slabý místo, kde jsme zranitelný a bude nás to bolet a do toho budou šťourat, to je hrozný.

No jako my spolu nechodíme, jsme ve fázi seznamování. Jako životního partnera, na to jsem dle mého uvážení ještě mladá a za druhé no neznám tak dobře abych ho takhle mohla brát. Každopádně nechávám tomu dveře otevřené. Jinak růžové brýle fakt nemám. Kdysi jsem měla a vymstilo se mi to, takže už jsem ostražitá. Jinak když jsem s ním tak je mi fakt dobře a cítím se zase po dlouhé době konečně šťastná.