Záčátek
Vlastně ani nevím, co mě to napadlo. Ale asi z nudy a samoty jsem si na jednu seznamku napsala inzerát. Nebylo to poprvé, kdy jsem se na takové půdě pohybovala. Ale vždycky jsem se za někoho skrývala. Měla jsem jiné jméno, jiný věk, jinou tvář. Teď poprvé jsem to byla já. Má fotka, můj věk, moje názory. Přišlo mi spoustu otřesných emailů, ale co na to jsem byla zvyklá - neodpovídala jsem. Až jednou jeden kluk mi poslal milí email. Psalo se mi s ním dobře, byl mílí, bylo to fajn. Psali a volali jsme si každou noc. Moje známky se zhoršovaly a mě to poprvé bylo jedno .
První rande
Jednoho dne, bylo to úterý, jsme se školou šli na exkurzi. Skončili jsme trochu dřív a já s kamarádkami jsem si v McCaffe dala oběd. Dlouho jsme probírali všechno možné i nemožné. Najednou jsem si uvědomila, že on tu pracuje. Nic jiného mě nemohlo napadnout, než mu napsat. Někdo musel stát při mě, on si to přečet a přišel. Možná si budete říkat, že jsem mrcha (i já sama sobě si to říkám). Kamarádky šly domů a já jsem na něj čekala s mojí "nejlepší" kamarádkou (i když tohle slovní spojení nesnáším, ale jak jinak nazvat člověka, co je pro vás jako sestra-dvojče) (Říkejme ji třeba Sára). Sára - z nás dvou zkušenější - vymyslela "skvělou" věc. Než se s ním sejdu, obhlídneme ho (budeme chodit okolo něj, koukat se jak vypadá, co dělá a tak) - přiznám se nelíbilo se mi to, ale "co by se mohlo stát" - byla to sranda - pro nás. Po půl hodině se naštval a chtěl odejít. Naštěstí jsem ho nenechala. Kamarádku jsem poslala domů a já sama se s ním sešla. Bylo to fajn, chodili jsme povídali si…
[nadpis]Lež[nadpis]
Když jsem se vracela domů nic jsem nikomu neřekla. Jen pár kamarádkám. A mámě jsem tvrdila se po škole se chodím se Sárou učit.
[nadpis]Sedmé nebe[nadpis]
Rande jsme měli skoro každý den, až na víkendy to jsem musela pracovat. Na druhém rande jsme se drželi za ruku a já byla v sedmém nebi. Na třetím mi dal pusu a já zase byla v sedmém nebi. (Byl můj úplně první kluk.)
[nadpis]První hádka[nadpis]
Poprvé jsme se pohádali asi po týdnu. Označil mě zlatokopskou. Od začátku jsem věděla, že já jsem ten "snob". Já jsem ta bohatá. Nikdy jsem mu to nedala sežrat. To bylo poprvé, když jsem se s ním chtěla rozejít. Nenechal mě to udělat - ale ve mně to zůstalo.
[nadpis]Druhá hádka[nadpis]
Další den jsem neměla náladu se s ním sejít a tak jsem mu zalhala, že jsem v práci. Přišel mi na to a znovu se naštval. Pamatuji si tu SMS: "Hele mysli si ze jsem blb jakej chci ale za hodinu se ti ozvu a chci odpoved bud o me opravdu stojis a slibis mi ze nebudes lhat me anebo si lzi dal beze me." Vysvětlili jsme si to a byli spolu dál, ale ve mně rostla část, která ho nenáviděla (byla jsem označena za zlatokopku a lhářku - celá jsem se měnila podle něj)
[nadpis]Písmo - Třetí hádka[nadpis]
Jednoho dne jsem mu dala přečíst můj deník. Řekl mi, že neumím psát. Začala jsem měnit i písmo. Místo mého malého, kudrlinkatého písma jsem začala psát, jako v první třídě.
[nadpis]Poslední kapka[nadpis]
Když jsem se ten den vrátila domů, byla jsem strašně naštvaná. Byla jsem doma sama, tak jsem pustila Gilmorky. Můj oblíbený díl, kdy Rory odmítne Lougana. Brečím u toho jako malá holka. Pak jsem si šla udělat večeři - špagety. A při tom jsem neustále porovnávala Lougana a jeho. Sepsala jsem to na papír. PRO a PROTI. 14pro.18proti. Všechno mi říkalo, že se s ním mám rozejít.
[nadpis]Týden na rozmyšlenou[nadpis]
Ale potřebovala jsem čas na rozmyšlenou. Ve škole jsem si vzala týden volna a odjela na chatu za babičkou, a aby mě nic neovlivňovalo, dala jsem telefon Sáře, kdyby to bylo naléhavé, ať to zvedne nebo odepíše. Nevěděla o tom, nad čím přemýšlím, myslela, že se jen musím v klidu učit. Jednou mi přišla SMS, že mě zve na maturitní ples. Sára neváhala a odepsala, že ANO.
[nadpis]Rozchod[nadpis]
Ten týden, co jsem měla na přemýšlení, jsem se rozhodla, rozejdu se s ním. Dva dny po tom, co jsem přijela domů. Jsem se s ním rozešla. Myslela jsem¨, že budu mít zlomené srdce, že to bude bolet, ale nic se nestalo. Odešla jsem a myslela si, že všechno skončilo.
[nadpis]Smrt[nadpis]
Asi po 4 měsících mi od něj přišla zpráva. Že jeho přítelkyně zemřela a prosil mě, abych s ním šla na její pohřeb. Nepřišlo mi vhodné, aby expřítelkyně šla na pohřeb holky, s kterou chodil. Odmítla jsem.
[nadpis]Přátelé?[nadpis]
Po tomto jsme si začali psát. Jako přátelé. Ale jednoho dne mi napsal, že mě miluje. Že mě stále miluje. Pochopila jsem, že jestli mu nechci znovu ublížit musím zmizet z jeho života. Udělala jsem to.
[nadpis]Odmítání[nadpis]
V létě, když jsem byla v Itálii mi náhle napsal (po 6 měsících). Že mě stále miluje. Já jsem ho odmítala (8x)
[nadpis]Karta se obrací[nadpis]
Najednou přestal psát. Našel si novou přítelkyni a city ke mně zazdil. Bohužel moje city už zazdít nešli. Karta se obrátila. On byl v pohodě. Já beznadějně zamilovaná. Asi po půl roce jsem mu to řekla. Zeď v jeho srdci se začala bourat. Bohužel jeho přítelkyně mou zprávu našla a dala mu ultimátum. Jediné, co mi řekl, bylo, že můžeme být přáteli s výhodami. Probrečela jsem týden v kuse. Někdo může říkat, že to nejde, ale jsem živý důkaz .
[nadpis]Trápení[nadpis]
Já jsem se dlouho trápila. Pokaždé, když napsal, měla jsem ten nejširší usměv na světě. Bylo mi jedno, co mi řekl (zlatokopka, lhářka, mrcha, děvka) Měla jsem ho ráda, ale nemilovala jsem ho.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Důvod proč jsem tento článek psala, bylo, že jsem chtěla poradit. Chtěla jsem pomoct, jak na něj přistat myslet. A najednou, když jsem to dopsala, tak jsem v pohodě. Možná stačilo se jen vypsat. Ale i tak pokud k tomu někdo něco máte, nebojte se napsat.