Expřítel má strach se vrátit, prosím poraďte.

S expřítelem jsem chodila od svých 16let, byl můj první úplně ve všem. Byli jsme spolu rok a půl a poté jsem se sním rozešla, asi jsem chtěla být sama. Našel si přítelkyni. Po půl roce jsme se znovu potkali a probudili se u mě doma. S přítelkyní říkal že už není. Poté jsme se vídali, spávali spolu a po půl roce spolu začali chodit. Potom jsem se dozvěděla že ikdyž byl semnou měl i ji a ještě jednu holku v Brně, naprosto jsem se sesypala, a když jsem přišla i na to že spal 3x s mojí tehdejší kamarádkou v našem prvním vztahu byl to pro mě šok. Když jsme spolu byli poprvé byl to takový děcký vztah, moc jsem sním nechtěla spávat a dávala přednost spíše kamarádům, takže jsem se mu snažila tu kamarádku moc nevyčítat. Nabalilo se na mě neskutečně moc věcí naráz že jsem se to rozhodla po roce a půl znovu ukončit. Dovedlo mě ktomu jeho věčné lhaní a psaní si s kamarádkama. A taky jsme měli dohodu že si zruší facebook, kvůli psaní s těmi kamarádkami. Vydrželo mu to tak 2 měsíce a poté jsem přišla na to že fb opět má, měl tam jen kluky aby se snimi mohl domlouvat, nechala jsem mu ho. Poté si založil ještě jeden fb kde měl pouze holky, s jednou si psal a byli na pivu, co mě zarazilo byla ovšem věta co napsal on- promiň, byl jsem jak z praku vystřelen, mohl bych ti to vynahradit že bych třeba něco uvařil ? .......To už jsem psychicky nezvládala, důvěra byla dávno pryč, nevěřila jsem mu že sní nic neměl. Hodně jsme se hádali, já řešila každou prkotinu, ale hodně se to odvíjelo i od toho co udělal on. Letošního roku v lednu jsem to ukončila, nemohla jsem dál, chtěla jsem ať si uvědomí co ve mě má. Napsala jsem mu i hodně ošklivá a odrazující slova kterých teď moc lituju, byla jsem prostě hodně naštvaná. Omezili jsme kontakt na minimum, on se snažil hodně, a taky si myslím že už by nic takového neudělal znovu, že se poučil. Semnou byl nejdéle ze všech vztahů, a taky mě jako jedinou miloval. Po rozchodu jsem sním ukončila veškerý kontakt, jinak by to kničemu nebylo. Před měsícem si našel přítelkyni. Před týdnem jsem byla na jedné akci kde jsme se po několika měsících viděli a vyspali se spolu 3x. Potom semnou hodně komunikoval, bylo vidět že mě má pořád rád, že se nic nezměnilo, ani u mě. Řešili jsme co uděláme. Včera zamnou přijel, říkal že má strach se ke mě vrátit, jednak že by mi nechtěl už nikdy ublížit a taky že se bojí že bych ho znovu opustila. Když jsme řešili tu jeho, tak říkal že když je sní stejně myslí na mě, že ji semnou neustále srovnává ikdyž nechce a že by to semnou i zkusil jen že se bojí, a další věc že sní nechce jen tak vyběhnout když kvůli němu nešla do Prahy pracovat a vykašlala se na některé kamarády. Že se nechce zachovat jako hovado, a že by neměl ani co udat za důvod aby se sní rozešel. Říkal že se kněmu chová hezky, ale to i já. A kdo by se kněmu měl po měsící chovat nějak špatně. Řekla jsem mu že když bude semnou tak si na ni ani nevzpomene kdežto když bude sní bude na mě myslet pořád. Řekl že to ví a mám pravdu, jen neví jak to má vyřešit, že byl už skoro smířený stím že my dva se nikdy nedáme dohromady, a že nechce ublížit nikomu. A stejně ví že žádná nebude jako já a že mě nechce znovu ztratit. Vlastně sní teď je asi kvůli tomu že neví jak ji má opustit že je mu to blbé vůči ní když ona nešla do té Prahy atd. Řekla jsem mu že mi to příjde směšné jen kvůli tomu sní zůstavat když jeho srdce je jinde a že aby ho spíš pak nemrzelo že nedal šanci té kterou má opravdu rád a vždy měl. A když mu řeknu že se kní stejně nechová fér když už ji po měsíci podvedl, tak mi řekne že semnou je to prostě něco jinýho. Já bych nám tu šanci ještě ráda dala, přez to všechno jsme si hodně rozuměli a byla a pořád tam je ta jiskra. Zítra jede na týden pryč, pak se vrátí a za 5 dní jedu zase já na týden pryč. Říkal že si to potřebuje v sobě urovnat, že má velký zmatek v hlavě a že se mi ozve. Já o něj stojím i po tom všem, jen by jsme na to museli jít jinak, a už vím jak i on se od té doby změnil. Myslíte si že překoná svůj strach a zkusí to semnou? A jak se mám teď chovat já? rozhodně ho nehodlám bombardovat sms po dobu co bude tam. Když bude chtít, ozve se sám. Nevím jestli se mám chovat nedostupně nebo mu dávat najevo že ho chci. A kolik času bych mu měla poskytnout na rozhodnutí? říkala jsem si že až se vrátí za ten týden ráda bych veděla na čem jsem. Nebo myslíte že je to moc krátká doba na to aby si uvědomil a rozhodl se ským chce být? Chci to nechat jenom na něm, nepřemlouvat ho. Já mu ktomu včera řekla svoje. Budu ráda za každý Váš názor, předem děkuji .