Zadaná a zamilovaná do ženatého

Tak to je mi jasné.Podívej je vidět, že se to snažíš řešit a ne si jen užít stylem po nás potopa, což je mi na tobě velmi sympatické.Věř, že spousta jiných by se neohlížela napravo nalevo, je tu o tom konečně dost témat.

Reaguji na titikaka: Něco podobného se stalo mé sestře, riskla to a odešla od svého přítele, taky to kolem sexu nebylo nic moc a jí to moc scházelo, ale přesto jí měl moc rád. Sestra šla tedy za jiným se kterým to taky nevyšlo, ale se svým bývalím mají super kamarádský vztah. Každý si jde svou vlastní cestou. I když toho sestra litovala, ted se soustředuje sama na sebe a jako svobodná si užívá náklonnost chlapů, kteří se jí dvoří Jestli chceš tedy žít pořád stejně, bez toho, aby se přítel opravdu snažil, pak Tě čeká jen stereotyp. Navrhovala bych to risknout a odejít, bud si opravdu uvědomí, co v Tobě přítel má a nebo to tak opravdu má být. Vztah se ženáčem pro Tebe znamená jen druhá kolej, pokud se nechce rozvést, což pochybuji, tak bych to nechala plavat a hledala dál.. chlapů přeci je

Něco podobného se stalo mně..měla jsem přítele dva a půl roku..ale po dvou letech jsme spolu spali jednou týdně a spíše to bylo z donucení..akorát to bylo obráceně, že já jsem nechtěla a on mě do toho nutil..ale opustit jsem ho nechtěla..měla jsem ho hrozně ráda a když došlo na hádku, bála jsem se že se rozejdem a brečela jsem..až jednou jsem poznala kluka, kterej mě nepřitahoval, nelíbil se mi nic..až jednou jsme se líbali a jak říkáš..nic hezčího jsem nepoznala..a začlo to mezi náma jiskřit..asi 3krát jsme se sešli..on mi řekl, že vztah nechce, že odlítá na na rok do USA...brala jsem to jako ulet, ale řekla jsem si, že s přítelem nemohu být, když jsem udělala to co jsem udělala..rozešla jsem se s ním a první týden mi bylo hrozně ale pak jsem pochopila že stejně bychom se jednou rozešli..a to same se stane I u vás..jestli máš přítele ráda, ale stejně dokážeš myslet na jiného, tak věř že jednou byste se stejně rozešli a čím drive tím lépe..a nebudeš mít zádné výčitky..a jak to dopadlo mě s uletem? už měsíc je v USA, voláme si, skypujeme..chybíme si hrozně moc..v září za ním poletím..a plánujeme společnou budoucnost..takže nikdy nevíš co se stane ))

Taky se přidávám k těm, co podlehli. S přítelem jsem 4 roky, ačkoliv to všude klape, tak ON (pan ženatý) pro mě byl modlou, povahově jiný, než partner, dokázal se jinak bavit, než partner. Naštěstí jsem si to prošla sama v sobě v tichosti. Doma jsem byla nepříjemná, myšlenkama jinde. Ovšem moc dobře jsem si uvědomila, co v současném partnerovi mám a že je to stále to, co chci, jen jsem si na to zvykla a lákalo mě něco nového. Podotýkám, že všechno bylo jen v mý hlavě, nic fyzickýho neproběhlo.
Partner o ničem netuší, ženatý taky nijak moc netuší, jak to se mnou vlastně bylo. Jsem ráda, že jsem si to tak udržela na týhle úrovni. Jsem spokojená ve vztahu dál . Ale vzrůšo bylo fajn

Reaguji na noninek:
Děkuji za názor spřízněné duši ...snad to zvládnu udržet na stejné úrovni jako Ty a brzy mě to fantazírování a oblbnutí přejde... za jak dlouho jsi se z toho vzpamatovala Ty?