Bydlení s prítelem a jeho rodinou? ? ? ?

S manželom si berieš aj celú jeho rodinu. Ešte ste sa ani nezobrali a už teraz ti vadí jeho rodina. Ako dlho to vydržíš? Čo bude za 5 rokov, za 10? Pokiaľ si priateľ nevie alebo nechce urobiť poriadok s bratom, že vám narúša súkromie, tak nemáš istotu, že brata nepozve aj k vám do domu. A navyše chce bývať 5 metrov od mamičky, to je skvelá partia... Najlepšie riešenia bývajú tie najjednoduchšie.

Tvoji potřebu soukromí naprosto chápu. V tuto chvíli "doma" nejsi doma a to je prostě špatně. Jak jsem pochopila bydlíte u přítelových rodičů a ne u sebe doma, takže Ti asi nezbývá nic jiného než to respektovat a nebo se zařídit po svém.....jsi schopná a ochotná takhle žít (bez soukromí) a vždy vlastně nikdy ve svém (to zcela jistě s tímhle přístupem bude i po té co si postavíte domek) ještě spoustu dalších let?

Společné soužití může fungovat, ale takhle fakt ne.

Po přečtení některých deníčků si vždycky uvědomím jak skvělého mám přítele. Podle mého názoru je vztah hodně o kompromisech a pokud by mě přítel házel před otevřenou věc (nikam jinam nepůjdu, on je tu doma...) tak by u mne hodně klesl.

U nás to bylo opačně. Bydlíme v patře u mých rodičů. Zkraje tam měla sestra pokoj, ale hned po přistěhování partnera sem ji přestěhovala do pokoje dolů k rodičům. To už asi 13 let bydlela jinde. Tím chci říct, že hodně záleží na chování toho, kdo je tam doma, jak si to je schopen zařídit. Přístup tvého kluka se mi moc nezdá. Můžou mít u vás třeba ten pokojík, když nemáte děti, ale ne se vám rozvalovat v bytě. Nešlo by s ním ještě promluvit

Zkoušela jsem s ním o tom promluvit několikrát. Poslední měsíc se vlastně dohadujeme jenom kvuli tomu ... Jsem z toho unavena, zklamana ... to driv nebylo..On mi tvrdi, že jim nic říci nemůže, protože by to určitě špatně pochopili... Vcera si tam dokonce privezli s sebou dite, ktere meli na hlidani.
Patrner mě přesvedčuje, že k tomu mám špatný postoj já, že bych prostě měla akceptovat, že tam jsou, že je to jeho rodina.
Holky, ale já tohle přeci dobře chápu. Já je mám jako lidi hrozně ráda, ale přes tohle mi nejde se přenést. Dole u rodičů je pokoj (volný), kam se klidně můžou přesunout a když přijedou, tak přeci jedou za rodiči, tak ať jsou dole. Ale takhle ... přijednou, rozvalí se nám v obýváku, kuchyni a já potom chodím po špičkách, abych je ráno náhodou nebudila, když vstávám do práce.
Mám k tomu špatný postoj? To chci toho tolik? ...

Jestli jsem to správně pochopila, bratr tvého přítele dostal byt a tvůj přítel patro, kam ses k němu nastěhovala ty. Takže tam jeho bratr není doma, doma jste tam vy dva. Sice jsi nic nefinancovala, ale vzhledem k tomu, že tam bydlíš a pomáháš to dávat dokupy, máš do toho rozhodně co mluvit. Stejně tak máš co mluvit do výběru budoucí lokality pro stavbu domu. Tvůj přítel zcela upřednostňuje svou rodinu před tebou, mělo by to být minimálně vyrovnané, do budoucna bys měla být na prvním místě jednoznačně ty a případně nově založená rodina vámi dvěma. Tvůj přítel asi není moc dobrá partie, je mi líto.
K tvému aktuálnímu problému: Když se k někomu nastěhuješ, mělo by to být pouze pod podmínkou, že tam bude tvůj domov, i když ti nemovitost nepatří. Jestli to tak není a partner na tom nehodlá nic měnit, nezbyde ti bohužel asi nic jiného, než se odstěhovat.

Reaguji na Evanka: Tvůj postoj je správný. Ano můžou přijít na návštěvu ale když tam mají svůj pokoj nemají už právo rozvalovat se ve vaši kuchyni či obýváku. Jen by mně zajímalo to je po tu dobu co jsou u vás i živíte, když Vám obsadí i kuchyň?
Jinak naprosto souhlasím s Candy86

Ne ne, dostávají jídlo od maminky dole a musím i říci, že po sobě nezanechávají žádný nepořádek.Co mám tedy teď po příteli chtít? Buď si sedne se svým bráchou a pokusí se mu to vysvětlit jinak si stěhuji věci o odcházím ...? To mu mám dát takové ultimátum? Nechtěla jsem, aby k něčemu takovému došlo ... Dokonce jsem se i na jeden týden, co tam byli, přesunula domů..asi jsem podprahově doufala, že je to třeba trkne. Netrklo. Já si prostě myslím, že by nás měli respektovat.

Není tvůj přítel tak trochu mamánek ? Mě by jeho přístup vadil, nebere na tebe ohledy a navíc ta vidina budoucnosti - barák někdy za 5 let a ještě hned vedle domu rodičů...Aby ses vůbec dočkala

No tak to že budou mít barák hned vedle jeho rodičů není nic zas tak divného. Proč kupovat parcelu x km daleko, když můžou mít stavební místo za darmo? Divné je spíš to, že ač patro patří příteli zakladatelky se tam jeho bratr chová jako doma.
Jinak dávat ultimáta je hloupost, která se většinou otočí nakonec proti tobě, zvlášť když přítel na své rodině očividně visí. Tohle si budeš muset asi vyřešit sama v sobě. Jestli jsi ochotná takhle dál žit a nebo raději odejít dokud je ještě relativně čas. Až se zadlužíte hypotekou a různými úvěry kvůli stavbě baráku pak se už těžko odchází.

Blbá situace. V lepším případě je problém jen v komunikaci s partnerem, že mu to prostě nedochází a v horším na tebe kašle.

Přítel by se měl zajímat i o to, jak se tam cítíš ty, když chtěl, abys tam s ním bydlela.

Tak toto Ti vůbec nezávidím. Sama jsem asi před rokem řešila něco podobného (muž chtěl bydlet u svých rodičů případně u babi ve stejné vesnici), naštěstí mu to došlo, i když to teda trvalo a chtělo to hodně trpělivosti a spoustu argumentů. Narozdíl od Tebe jsem už měla vlastní dům. Myslím, že některé už Ti poradily dobře, Ty tam bydlíš, pomáháš to předělávat, je to tedy i Tvůj domov a Ty se tam máš cítit příjemně. Je třeba o tom s přítelem hodně mluvit, sepiš svoje pocity na papír, podpoř je argumenty. Pokud Tě má opravdu rád a je co k čemu, tak Ti dá za pravdu, ale nepočítej s tím, že to bude hned. U nás to taky dlouho trvalo, ale nakonec to dopadlo dobře a zrovna předevčírem mi muž řekl, že si to nedokáže představit, že bysme zůstali bydlet tam. Přeji hodně štěstí a pevné nervy. Pokud je to ten pravý, tak se to vyřeší.

taky myslím.... mělo by ho zajímat jak je jeho partnerka spokojená, případně nespokojená... a v budoucnu výběr místa pro stavbu domu je snad záležitost OBOU, ne jen jeho.

K zakladatelce: našlapování po špičkách ráno, abys je nevzbudila je možná špatné řešení. Oni na Tvé potřeby taky kašlají, ne?! A kdo Ti může vyčítat to že se ráno vypavuješ do práce?...