Oznámení těhotenství

Budoucí muž to věděl hned od začátku, že se asi "zadařilo". Mým rodičům jsme to oznámili při návštěvě, kdy už jsme měli obrázek z ultrazvuku. Jak jsme to oznámili tchánům už nevím, myslím, že jim to řekl manžel.

Jak, že nejsou odpovědi? Těhotenství není nijak nestandardní situace:

1. Jsem těhotná.
2. Budeme mít dítě.
3. Naše snaha o reprodukci vykazuje pozitivní plnění.
4. Přiletí k nám čáp.
5. Miláčku, měl by sis najít druhou práci.

A. Osobně.
B. S využitím komunikačních technologií ( telefon, dopis, email, poštovní holub...)

Ohledně rodičů je možná kombinace z obého, ideálně dle dohody.

Na zbytek si hoď třeba mincí.

Reaguji na Johannka:

Já bych z toho taky žádnou vědu nedělala, většinou vše vyplyne nějak přirozeně a nemá cenu vymýšlet složité scénáře jak z filmu.

Z očí do očí?

nikdy se to nepodaří oznámit, dle připraveného scénáře

V prvé řadě gratuluju!

Z toho že se ptáš mám pocit, že to nechceš jen tak plácnout, ale chceš to říct nějak hezky...Asi bych nachystala večeři jak přítel/manžel příjde z práce a při té příležitosti mu to řekla

Rodiče a tchánovce bys mohla třeba pozvat na oběd, nebo prostě jak bude nějaká návštěva tak jim to říct Osobně se mi hodně líbí to s ukázáním ultrazvuku ...asi bych při nějaké návštěvě řekla něco jako:"Něco vám ukážu" a vrazila jim to do ruky

Děkuji za rady. A jaká vůbec byla zpětná odezva na vaše "překvapení"?

Reaguji na Johannka:

Nechápu proč z toho někdo má potřebu dělat trapnou komedii jak v americkém filmu.

Myslíš,že jindy večeře není?Že se večeří jen při zvláštních příležitostech?

Myslím, že tím Pidižvíík myslela "speciální" večeři, romantickou a při svíčkách. Ale hádám, že tobě to došlo taky, jen sis chtěla rýpnout. Ber to tak, že jestli je to první mimčo - a i kdyby ne - tak to ta nastávající maminka prožívá a chce to rodině nějak hezky oznámit, není potřeba poukazovat na to, že je to jako z americkýho slaďáku. Nechte j si to užít, je to skvělá novina a změní jim to život, tak proč z toho nedělat vědu? Pro každýho rodiče je přírůstek do rodiny speciální a výjimečnou situací. To nemyslím nijak zle, jen si myslím, že komentáře typu "nedělej z toho kovbojku, prostě na ně ve dveřích vybafni jsem v jináči" nemají smysl..

nenapsala bych to lépe, druhou část bych chápala, kdyby zakladatelka byla 40ti letá mamina a čekala třetí děcko

to asi jo, ale tohle vypadá na prvorodičku.. nebo přinejmenším mladou maminu...

Vzhledem k tomu, že obě děti byly plánované a ne dílem náhody, věděl to manžel prakticky jen pár minut po mě.Žádnou komedii jsme kolem toho nedělali a stejně tak i rodiče to věděli prakticky ihned poté, co nám to potvrdil gynekolog.
Jak jsem psala výše, děti jsme počali plánovaně, tudíž se manžel zcela přirozeně zajímal, jestli se zadařilo.Překvapený byl leda tím, že se nám to v obou případech povedlo hned první měsíc.

to bych byla taky překvapená, to se dnes už moc neděje..