Mám 7 let skvělýho kluka. Před tím než jsme se dali dohromady jsme spolu 4 roky kamarádili takže myslím, že se opravdu dobře známe. Teď spolu už dva roky bydlíme a všechno nám klape...teda všechno...no k tomu se dostanu..
Tak nějak mám asi teď poslední dobou náladu nad vším bilancovat a tak přemýšlím, jestli náš vztah bude mít bezproblémovou budoucnost.
Přítel je ve všech ohledech dokonalý, je sexy, hodný, pomáhá mi doma, rozumím si s nim, je s nim sranda, vždycky se na něj můžu spolehnout, vždycky pomůže, chápe mě, obejme mě když to potřebuju...no dokonalost sama.
Co mi ale vadí je jeho libido.....je na můj vkus hodně slabý
Když bychom spolu spali jen pokud chce on, bylo by to tak jednou za 14 dní nejvíc. Sice ano, pak to stojí za to, ale mě tahle frekvence prostě nevyhovuje už jenom kvůli tomu, že se jako klasická holka pak cejtim nesexy, i když vím, že tim to rozhodně není. Když o tom spolu mluvíme tak mi řekne, že to ví, ale že přece vim, že takovejhle nebyl nikdy, což nebyl, nikdy nebyl klasickej nadrženej samec a že to rozhodně není mnou, ale prostě tim, že on na to nemá chuť. Dělá k práci ještě dálkově školu tak má hodně starostí, ale to mi spíš příde už jako výmluva, protože i když má od školy volno tak se to nezlepší.
Já pořád přemýšlím jestli v budoucnu se tenhle problém neprohloubí. Na druhou stranu vím, že on bude nejlepší otec pro moje děti a nejlepší manžel. Nikdy jsem nepotkala nikoho, kdo by se mu aspoň trochu vyrovnal a tak si zase říkám, že by byla blbost ho opouštět jenom kvuli tomuhle...pak si najdu nějakýho kdo mě sice výborně uspokojí v posteli, ale neustojí pauzu když já budu těhotná a po porodu a nebudu s nim moct spát. Prostě podle mě po tolika letech stejně nikdo nemá přitele co je dokonalej po všech stránkách a ještě jí aspoň obden uspokojí ne?
Jen by mě zajmal Váš názor. Můžu s ním mluvit o čemkoliv a jakákoliv rada nám pomůže, protože vím, že když přídu s něčim, co by nám v tomhle mohlo pomoct tak on to pro mě udělá a rád.