Nedůvěra k příteli

Máš z minulosti špatné skušenosti s muži?

Povídali, že mu hráli.

Podle mě jsou jen dvě možnosti: buď to vytěsni a snaž se být nad věcí, nebo se s ním rozejdi. Já osobně bych tohle nevydržela. Vem si, že jste spolu poměrně krátce a ty už máš z jeho chování takové úzkosti a zjevně oprávněně. Neznamená to, že tě podvedl, ale jeho chování je přinejmenším nestandardní a znemožňuje ti se ve vztahu uvolnit. Podle mě to ve svém věku nemáš zapotřebí.

V takovém vztahu bych být nechtěla. Partneři si mají důvěřovat a ne se znervózňovat nad maily, Facebookem a neustále nad něčím pochybovat.

Byla jsem v podobné situaci po předchozích zkušenostech s jiným chlapem a ač se mi to zdálo nereálné - nejlepším řešením byl rozchod. Vztah to ničilo čím dál víc a hlavně to ničilo mě.

je pravda, že se užírám myšlenkama, jestli si zas s někym nepíše,potají nevolá.... a navíc bych ho chtěla mít pořád pod kontrolou. Vím, že je to nereálné i třeba s jiným chlapem a bojím se, že je problém ve mně. Nejradši bych ho furt kontrolovala, veděla o všem... ale zas když mi to řekne, tak jsem spíš naštvaná než ráda.

A ješte se chci zeptat, jestli některá nemáte zkušenosti s tím, že má chlap nižši vzdělání než žena? Já mam gympl a studuji VŠ a on je vyučený bez maturity. I toho se trochu bojím do budoucna

Reaguji na Moujinka: asi to je kombinace obojího, asi to budeš mít z části v sobě, ale pokud jsi našla nějaké maily, tak k tomu máš z části určitě i důvod, takhle se jenom trápíš, volila bych rozchod, pak bych si vyřešila ty problémy v sobě, třeba i za pomoci psychologa a pak hledala nový vztah s někým, kdo si nebude mít potřebu něco dokazovat

Vždy si najdu debila v tom bude asi trochu problém. Přítel je na mě hodnej, snaží se mi skoro ve všem vyhovět, obskakuje mě. Ale tamto pěkně pohnojil, nedokážu mu věřit. Nevím jak se nad to povznést, přestat na to myslet.

Reaguji na saprenza:
V 16ti letech mě zklamala moje velká láska a od té doby je to *****. Mám štěstí opravdu jen na blbce a nedůvěřuji nikomu, ani už vlastně moc nechci, abych nebyla zas tak moc zklamaná.

Hm, muj chlap je automechanik, strašně moc se vyzná a dokáže vydělat prachy, o kterých mně by se ani nesnilo, že bych takový dokázala vydělat. Já mám maturitu z obchodky a že by to bylo nějaký terno, to teda říct nemůžu. V tom to není.
Tvuj chlap se chová jako blb a to je problém povahy, né učňáku. Vim, že se to lehko radí, ale radši zdrhej, tohle nemáš zapotřebí

Pořád se uklidnuji tím, že neudělal zase něco tak hrozného a že bych to nějak přejít mohla. Když věčně slyším od kamarádek jak je kluci podvádějí, nevážejí si jich a využívají je.. i já měla takové zkušenosti. Bojím se, že se s nim rozejdu a najdu zase někoho mnohem horšího. Na druhou stranu se tím opravdu nervuju, zdají se mi o něm a jeho kamaradkách hrozný sny. A i na něho jsem pak protivná, otrávená a on pak taky, neví už co mi má říct, aby mě uklidnil. V chlapech se mi smůla lepí na paty.

Reaguji na Ellenuschka:
To vám zavidím, že Vám to klape a nevidíte v tom žádný problém.
Přítel je šikovný, peněz vydělává taky dost.
Ale musim říct, že občas se zachová jak buran a to mi trochu vadí.

Takže vy mu špehujete e-mail a facebook a ještě nemáte důvěru? Jste vtipná.

Reaguji na Moujinka:
no, život je holt otázka priorit. Neřikám, že se muj partner chová jako distingovaný anglický gentleman, ale zase vim, že mu na mně upřímně záleží, že mě nepodrazí, nevytahá ze mě peníze, že se na něj můžu spolehnout atd.
K čemu mi bude chování jak z příručky, když se budu muset bát u každýho pípnutí telefonu apod.

Reaguji na Svlačec:
na fb jsem mu nikdy nevlezla, pouze na email na který mě sám pustil a byl u toho, Vy jste asi hloupá, když neumíte ani číst