PřiPadám si jak troska, vůbec mě nebaví žít !

Vím jen, že prostě tu změnu potřebuju, že tady nechci zůstat a že chci prostě začít od znova.. Ať už s přítelem nebo bez něj.....

No ono je tak.. že když jsme spolu, tak jsme jen spolu... ale teď, když bydlíme každý sám, tak jen slíchávám, jak si furt něco kupuje, jak si užívá, jak furt někam chodí s kamarády zatím co já jsem furt zalezlá doma... Místo toho aby šetřil,protože jestli se tam vrátím, budu dělat za pár korun a budeme potřebovat každou korunu....
A životopisy jsem si včera posílala 3, dovolenou nějakou mám takže na pohovry nebude problém jezdit. Navíc ta kamarádka je ochotná mi pomoci... Takže podle tebe by sem měla dát výpověď i přesto, že nebudu mít jistotu , že si tu práci v Olomouci najdu??

Reaguji na Majklik: Dej výpověď, až budeš mít novou práci jistou, protože se jinak může stát, že budeš v cizím městě, bez práce a tudíž i bez peněz. Jinak tvůj přítel je dospělý a zřejmě sám vydělává, tak si ty peníze může utratit za cokoli, co on bude chtít. Není povinen spořit pro případ, že budeš mít špatnou práci.

Jo jenže kdo na mě bude čekat 2 měsíce? Já si najdu práci a "kdy můžete nastoupit slečno Hradilová"? "no až mi skončí výpovědní lhůta, takže za 2 měsíce.... " To mě každý pošle někam a přijme někoho kdo může nastoupit ihned Pokud to tam nebudou mít přímo napsané že nástup od toho a toho.... Chjoo....

To není, ale radši bych měla někoho kdo myslí dopředu a neutrácí za každou blbost.. Kord když má dluhy na které úplně ****.... O tom jsem taky psala, že nevím, jestli v tom vůbec pokračovat, protože až k nám přijde exekuce a všechno mi zabaví pak mu pěkně poděkuju....

Když mám chuť se na všechno vykašlat a ten pocit trvá delší dobu... tak se na všechno vykašlu a jdu vstříc novým zítřkům, i kdyby to zpočátku znamenalo výrazné snížení životní úrovně. Nějakou práci na zaplacení nejnutnějších potřeb najdeš vždycky, i kdyby to mělo být nějaké provizorium. Jsi příliš mladá na to, abys tonula v takových stavech. Štěstí a spokojenost za tebou holt nepřijdou samy, musíš zvednout zadek a přestat se bát.

A proč jsi zalezlá doma a nikam nechodíš?

Protože si platím sama nájem, musím si zaplatit nějakou splátku, zbydou mě nějaké 4000 na jídlo a na zábavu mi prostě nic nezbyde Platím 10500 nájem a bydlím v byte 2+kk jenom aby jsme mohli mít ložnii a obyvak, aby jsme nebyly v malinkém bytě nasáčkovaní a stejně tady se mnou není Takže fakt nevím proč se na to nevykašlu.. to kvůli němu jsem na tom tak jak jsem

Reaguji na Easyway:
Jj tak s tím počítám že ze začátku to bude bída, ale hlavně abych byla spokojená, abych pak nelitovala.... Tenhle stav mi trvá už asi 2 týdny, ale za ten rok co tu jsem jsem to tak měla už nejmíň 5x... Takže asi vážně do toho půjdu.... kdykoliv se můžu sem vrátit... hlavně že budu s nejlepší kamarádkou v Olomouci a nebudu si připadat sama

moc tě nechápu...vadí ti, že příteli dáváš moc volnosti a tak se rozhodneš přestěhovat se místo za přítelem za nejlepší kamarádkou?!

podle mě by sis měla v první řadě ujasnit vztah se svým přítelem, jestli s ním být chceš nebo ne...pokud ano, přestěhuj se k němu a ne ke kamarádce, pokud s ním být nechceš, rozejdi se s ním...v předchozím deníčku jsi psala, že za ním půjdeš do bruntálu, změnilo se teď snad něco?

když si představím sebe v situaci tvého přítele, chodíte spolu čtyři roky, a ty se pak místo z Prahy do Bruntálu k němu, rozhodneš přestěhovat z Prahy do Olomouce za kamarádkou, tak já bych tě na jeho místě poslala někam...pochopila bych ještě, kdybys měla v Praze dobrou práci a odmítla by ses za ním odstěhovat, ale takhle...to mi fakt hlava nebere, jak se můžeš po tolika letech rozhodnout jít bydlet raději ke kamarádce do jiného města...psala jsi, že přítel má slušný plat a že byste nějak vyšli, než si něco najdeš a že se těší, až budeš bydlet s ním

váš vztah fakt asi nebude ideální, možná trochu přechozený, navíc ta vzdálenost, podle mě to stejně spěje k závěru, jedinou variantu, jak ho zachránit je nevymýšlet kraviny a jít za přítelem do Bruntálu...

nezlob se na mě, ale není náhodou ta tvoje kamarádka sama, bez přítele a bez spolubydlícího a nesnaží se tě jenom překecávat, aby nebyla v té Olomouci sama...?

promiň, ty ale fakt nevíš, co chceš, jednou se tady rozčiluješ, že přítel nespoří na to, až se k němu přestěhuješ a o pár příspěvků níž píšeš, že stejně asi raději než za ním, půjdeš za kamarádkou do OL takže protože ty nevycházíš s penězi, tak on by měl taky sedět doma, aby jako soucítil s tebou?
nemáte společnou domácnost, tak mu do toho, za co a jak utrácí nemluv, neřeknu, kdybyste spolu bydleli a tys neměla na ponožky a on každý večer propil tisícovku, ale tohle zřejmě není tenhle případ...navíc, když ani nevíš, jestli se za ním chceš přestěhovat...ani se tvému příteli nedivím, že si z toho nedělá těžkou hlavu, jak pak vyjdete, když ty ani nevíš co chceš...

Reaguji na Falcon:
Ale já přítele miluju a chtěla bych s ním být.... Jenže.. sice vydělává 3000 za den, ale na černo... to je jedna věc... myslím do budoucna - co bude mít z důchodu? Nic.. Nevěřím že se vykašle na tuhle práci a půjde dělat někam do fabriky za 12000... má 27 a ještě nikdy na smlouvu nepracoval.... A za druhé má dluhy na které ****.. Neplatí si je a já se za ním nepřestěhuju jen proto, aby pak zazvonila exekuce a všechno nám / mi vzala..... s ním prostě nemám budoucnost, nebo aspon ne takovou jakou chci to je ten jediny duvod proc to chci / nechci ukončit.... Myslím do budoucna.. už sem ho prosila milionkrat at s tim neco dela,furt ze jo, ale furt nic.. proste na to už nemam silu... Jo miluju ho, ale zit s nim ve strachu o svuj majetek nechci.... Kamarádka bydli s rodinouo a chce se osamostatnit... Nabidla mi to.. Prvne jsem rekla ze ne, ale minuly tyden jsem ji napsala ze o tom zacinam hodne premyslet, ze potrebuju zacit od znova s nekym normalnim...

Omyl.... My jsme měli společnou domácnost.. bydleli jsme tady spolu třičtvrtě roku, ale pak se tady na to ****** a šel dělat do Bruntálu a mě tady nechal at si to tady platím všechno sama !

Reaguji na Falcon:
A navíc..... je tam už 3 měsíce a není schopen najít pro nás žádný byt.... BYdlí raši u mamky a spí na zemi než aby třeba udělal první krok, abych se třeba měla kam vrátit.....

Reaguji na Majklik: neříkám, že to máš lehké, to vůbec ne...ale nějak to s přítelem musíš rozseknout...buď s ním být chceš nebo ne...to, že vydělává na černo bych kvůli důchodu neřešila, upřímně, kdoví jestli naše generace bude mít nějaký slušných důchod, navíc do důchodu půjdeme kdy? v 80 letech? spíš bych řešila ty dluhy no...donutila bych ho nějak začít splácet potom, co bych se k němu přestěhovala...pokud s ním nebudeš bydlet, nikdy na něj nebudeš mít takový vliv, abys ho k tomu dokopala...

no ale už zjevně nemáte, navíc ty ho udržuješ v nejistotě jestli se za ním vůbec přestěhuješ nebo jestli spolu vůbec budete, tak se mu nediv, že nějak nevidí důvod šetřit na to, že tam mooožná někdy budeš...
já nevím, jestli tě přítel nechal v Praze ze dne na den, jestli jste spolu o tom dopředu mluvili nebo jak to bylo, ale nejseš nesvéprávná, mohlas dát výpověď z bytu a dneska už bydlet v menším nebo si k sobě někoho najít nebo naopak bys mohla jít ty k někomu a tím by se ti náklady na bydlení snížily dost značně...

takže je to tak, jak jsem psala, kamarádce se to prostě hodí a chce tě přemluvit, abys šla bydlet s ní, protože jí by to pomohlo se osamostatnit od rodičů, je to fajn nabídka, pokud už s přítelem být nechceš, šla bych do toho na tvém místě hned jinak jsi někde psala, že kamarádka by tě podpořila, to i finančně?