Podvádí mě s nejlepší kamarádkou

S manželem jsme spolu dohromady 12 let,s toho 5 let manželé,začala jsem s ním ve svých 15-ti letech a v životě jsem nelitovala,že jsem si "nic neužila".Máme dvě děti 6 a 1,5 roků.Až na jednu krizi v době,kdy jsme neměli děti jsme měli vždy krásný vztah,bez větších problémů.
Poslední dny jsem na manželovi jasně rozpoznala,že něco není v pořádku,vždy mi vyjadřoval lásku,byl ohleduplný,perfektní manžel i otec,sex byl také stále úžasný a velmi častý.Najednou byl odtažitý,zamlklý,výbušný.Na každou otázku co se děje přišla odpověď "nic,neřeš to".Když jsem naznačila,že se tím trápím,že nevím co se děje okamžitě vybuchl,že má problémy v práci(což opravdu má) a já ho ještě zatěžuju.
Včera měl noční,přišla tedy moje "nejlepší" kamarádka utěšit mě a poradit,protože jsem se tím hrozně trápila a ona je zrovna taky v krizi se svým přítelem(který je mimochodem velmi dobrý kamarád mého manžela),se kterým má miminko.Říkala jsem ji,že si myslím že někoho má,ona mě utěšovala že ne,že by mi to neudělal,že má jen starosti,tak ať mu je ještě nepřidávám,svěřila jsem jí jak ho miluji,že ho nechci ztratit,probrečela jsem celou noc,zvracela od nervozity,klepala se jak osika,celou dobu mě takhle viděla a mezitím už si bez mého vědomí psala sms s mým manželem.Když dopoledne odešla,manžel byl ještě vzhůru a odešel z místnosti,zavibroval jeho telefon,v tu chvíli jsem nechtěla nic jiného než znát pravdu,protože jsem věděla,že z něj jí nedostanu,stiskla jsem ok a na displeji stálo:taky tě moc miluji...a číslo mé nej kamarádky.V tu chvíli jako by mi někdo vrazil kudlu do srdce.Hodila jsem telefon po manželovi a šla se vyplakat,on odešel do hospody,jí jsem volala,že už znám pravdu,už ani nevím,co jsme si říkaly...Oba mi tvrdí,že to byly jen smsky,že k ničemu nedošlo a že to okamžitě to ukončili,ale tomu nevěřím.Manžel přišel domů,chabě mi řekl,jestli mu to odpustím,že nás má moc rád,objal mě,to bylo vše.Nechtěl o tom se mnou vůbec mluvit,já bych odpustila,miluji ho tak moc...ale vím,že se do ní zamiloval,neboť je stále podrážděný,sem tam mi řekne něco,čím mi dá naději a povzbudí mě,ale žádné prosení o odpuštění.'Řekla jsem mu,že jestli nás chce opustit,nebudu mu dělat problémy,řekl že né,že chce být s náma.
Mám strach,že zůstává jen kvůli děti,hypotéce,mám strach že jí miluje,že to neskončili,nebo to začnou znova.Jsem vyřízená,ztratila jsem dva nejbližší lidi v jedné minutě,nevím jak dál,nevím co bude,nevím jestli o mě stojí.Prosím poraďte,setkala ses tím některá z vás?Napište názor,radu,cokoliv.