Smazat

Má náš vztah budoucnost?

mám ho moc ráda ale nevím jestli má náš vztah nějakou budoucnost, máme odlišné názory na budoucnost a poslední dobou nad vším hodně přemýšlím,má náš vztah vůbec budoucnost?

Dlouhou dobu přemýšlím jestli založit deníček a ještě delší dobu přemýšlím nad přítelem a naším vztahem.Jsme spolu 7 let, čtyři roky jsme se jen tak scházeli buď u něj nebo u mě, na začátku vztahu jsme každý víkend chodili do hospůdky občas na diskotéky s přáteli.Po čase nás to oba omrzelo a tak většinu času trávíme doma.S přítelem spolu bydlíme přesně tři roky sami ve společné domácnosti.Ještě bych chtěla dodat, že náš věkový rozdíl je 10 let on je starší ale v tomto nevidím žádný problém a není to můj první vztah.
No jak bych začala..S mojí a jeho rodinou vycházíme naprosto bez problémů.Dá se říct že od samého začátku vztahu jsem věděla že je dost pohodlný, ale to já byla dá se říct také, nejraději jsme se váleli pořád v posteli a koukali na televizi, občas někam zašli na vycházku.Když jsme spolu začínali on jako 27-letý chlap stále bydlel se svojí matkou a sestrou v bytě, což mě docela zarazilo, mě už táhlo na 18let a chtěla jsem se osamostatnit, vystudovala jsem školu a naskytla se mi příležitost jít bydlet k mojí tetě do staršího rodinného domku kde bych měla dva pokoje jen pro sebe i vč. kuchyně, koupelny a wc.Máme společnou jen chodbu a vchod.Řekla jsem to příteli a moc se mu nechtělo, nejdříve jsem ho dá se říct ukecávala až jsem řekla že na to už kašlu a jestli půjde se mnou nebo ne je na něm. Nakonec šel s tím že bude stále jeho mamince platit do bytu (z finančního důvodu aby byt nemusela prodat), nakoupili jsme si nábytek a vše potřebné věci.
Takto bydlíme tři roky, na začátku bylo všechno dobré, většinu času trávíme doma, před rokem jsme si pořídila pejska z útulku, takže chodíme ven na procházky ale střídáme se a tak chodíme každý většinou sám, já jsem za to také radši protože když jdu s ním začne mě poučovat co mám a nemám dělat co se týče výchovy psa.V poslední době je hodně ale hodně pohodlnej, domací práce mu absolutně nic neříkají kromě toho že vždycky utírá nádobí a občas jednou za 14 dní vysaje a to je když má přijít jeho kamarád si s ním sednou k počítači.No nemám typ chlapa co chodí každý den nebo jednou týdně do hospody ale mám typ domácího povaleče co sedí věčně u počítače a hraje hry, ano vždycky jsem říkala a říkám že raději budu když bude chlap doma třeba sedět u počítače než aby byl každý den v hospodě.
Řeknu to tak, že poslední asi rok nemám skoro vůbec chuť na sex (s ním) nepřitahuje mě, je to asi tím stereotypem, vždycky když k tomu mělo dojít tak to bylo tak že dal pauzu na hru, nenápadně si šel za mnou lehnout do postele a pak chtěl sex, buď k němu došlo a mě se to moc nelíbilo a nebo nedošlo protože sem odmítla a on se urazil, hodně mi to i vyčítal, ale já mu říkala že prostě nemám vůbec chuť a podíl na tom mělo i to že jsem dost přibrala.( a to si pak nedokážu sex užít když jsem byla věčně přejedená).
Nynější stav je asi takový že sex se malinko zlepšil, já hubnu začala jsem cvičit a jezdit s jeho maminkou do wellnes kam chodíme do sauny, vířivky a fitka. A abych se dostala k tomu hlavnímu tak už když jsme se před asi 4-mi lety bavili o budoucnosti, dětech, rodině, bydlení tak mi řekl že na díte se necítí což já také ne ale já hodně uvažuji v poslední době nad vlastním bydlením a když jsem začala na toto téma, skončilo to tam že jsme se pohádali, on chce do bytu já do rodinného domku, on se nechce zadlužit, je to typ co si raději na všechno našetří, ale v tomto případě to prostě nejde.. toto dohadování trvalo asi půl roku,pak přišel s návrhem že když koupíme malý byt jeho mamce ona nám nechá třípokojový byt (nyní v něm žije sama), já souhlasila, ale stejně mi prostě připadne z jeho názorů že se mnou mít vlastní bydlení nechce, když mu to řeknu řekne že to není pravda, ale kdykoliv začnu mluvit na téma společné bydlení tak je dost protivný a nechce se se mnou moc o tom bavit, řekne mi že nemám nic našetřeno a plánuji si už skoro brát hypotéku, ano našetřeno moc nemám, neříkám že se chci stěhovat hned ale chci vědět co on chce a prostě mám ten pocit že kdykoliv něco řeknu otočí to na mě že nemám nic našetřeno a na téma bydlení se bavit nechce.Nevím už mám v hlavě i takové myšlenky a představy že asi s ním mít vlastní bydlení nechci!
sama nevím co od něj čekat, není to jen tento problém bydlení, je toho více, naše první dovolená byla po 6-ti letech a to minulý rok v létě a to jsme jeli hlavně kvůli psovi na chatu na týden, letos jedeme zase, skvěle jsme si to tam užili, ale já nikdy nebyla u moře on také ne, já chci jet a on ne, on nesedne prý do letadla když mu řeknu fajn pojedeme autobusem tak má sto výmluv a řekne že ho moře prostě netáhne, říkám si že jednou si tam zajedu sama nebo se svojí mamkou která by také ráda jela.Nikdy jsme nebyli v kině za sedm let co jsme spolu,když mu jeho mamka řekne že by to pro mě mohl udělat a jet se mnou alespoň jednou k moři řekne že prostě nepojede že ho to tam netáhne.On miluje formule, dívá se na ně v televizi každý závod já občas taky kouknu, chtěla jsem udělat překvapení a koupit zájezd do Španělska na 5dní vč.závodu F1, chtěla jsem to pro něj a ráda bych se taky podívala na živo pak moje překvapení prokoukl a řekl že by nejel se mnou že tomu nerozumím a neužila bych si to tam.
Poslední měsíce mezi námi jsou asi takové že jsme byli za rok asi třikrát v hospodě, jinak jsme pořád doma, přes léto jsme se byli sem tam vykoupat, nebo na procházce se psem.Nejraději má když si sedne k počítači a hraje hry, už skoro měsíc je na neschopence a dny tráví tak že spí do odpoledne třeba do 13hodin protože do 4 do rána hraje hry, dokáže sedět u nich třeba 6hodin v kuse ale až do rána, já jsem s ním neusínala v posteli ani nepamatuji vždy usínám a on hraje, když mu něco řeknu řekne mi co má dělat když nemlže spat.Je pořád doma jen odpoledne chodí se psem ven.V poslední době jsem začala přemýšlet více nad sebou, začala jsem chodit cvičit, začala jsem dokonce po večerech běhat, když mu řeknu jestli by šel se mnou do výřivky nebo si zaplavat tak mě řekne že nepůjde že se mu nechce a že si něco umanu a musím s tím otravovat i jeho.
Nevím napadají mě v poslední době i černé myšlenky na nevěru ikdyž bych toho asi schopná nebyla, nevím možná je to tím stereotypem nebo počasím ale zase si říkám že když chce sedět u PC at sedí já si půjdu zasportovat, o víkendu jdu s kamarádkami ze střední na jednu akci, ale chtěla bych abychom měli také společné alespoň nějaké zájmy, což v poslední době nemáme.Možná až příliš nad vším přemýšlím ale ze všeho uplně nejvíce mi vadí názory jeho na společné bydlení a společnou dovolenou nad tím hodně přemýšlím a už nevím jak dál.Mám ho strašně ráda, miluji ho, vím že by byl skvělý táta, je na něj spolehnutí, dokáže zabezpečit rodinu, ale když se nechce se mnou bavit o společném bydlení, nechce slyšet o tom že pojedeme k moři na vše má výmluvy.
Nevím co si myslet, má tento vztah vůbec nějakou cenu?Nevím možná všechno až příliš řeším, ale náš vztah mi připadne v poslední době nudný,ničím mě nepřekvapí moje myšlenky jsou i na jiné chlapy náš vztah se nikam se neposouvá, uvažovala jsem i o nějaké partnerské poradně ale tam on by určitě nešel! Máte taky někdo takový problém? Je toto ve vztahu po tolika letech normální? Omlouvám se za román ale potřebovala jsem to ze sebe dostat




 
arrow
Neprodává v Bazaru

Promiň, ale z čeho usuzuješ, že by byl skvělý táta, když sotva dojde se psem? Je to normální povaleč bez zájmu a buď budeš nešťastná a podvádět ho nebo Tě časem stáhne na svůj styl života a budete doma hnípat do smrti. Zdrhej holka, tohle není normální, takhle to nemá být.

Reaguji na Ellenuschka: vím že děti má rád, ikdyž není na ně teď připravený. Hlídali jsme malého jeho setře a s dětmi to opravdu umí, to jsem si jistá, ale naším vztahem v poslední době už tak ne..

neříkám že jsem aktivní člověk, ale snažím se být, v poslední době mě už nebaví ležet sama u televize nebo dělat něco v kuchyni, když mu řeknu ať se podíváme na nějaký film tak mi řekne tak se podíváme zítra jo? a stejně nic, prostě jen sliby.Tak jdu raději spát brzo, brzo vstávám, když jdu ve 13hod na odpolední směnu do práce tak se ani vůbec nevidíme protože spí.

arrow
profile_image
kopaj
od 13. 1. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Stručně: nemá.

Ufff. No já nevím. Beru to ze svého pohledu, že já bych s takových chlapem asi nebyla a jak tak koukám, tak ty od života také očekáváš něco jiného. Nějaké dobrodružství a akčnost a mě přijde, že ten tvůj nemá ani tu snahu. Ani pro tebe se nezvedne a neudělá to. 7 let je dlouhá doba asi ztratil ten pocit se snažit, ale já si říkám. Vztah max. 5 let a pak svatba nebo něco. Ten váš vztah je ve stereotypu, neposouvá se k rodině a neposouvá se ani k tomu, aby jste si společně užívali života bez dětí..Musíš si položit sama otázku, jestli by jsi s ním chtěla dál žít a jestli by tě to neštvalo ještě víc, kdyby jsi s ním byla déle. Já patřím mezi lidi, kteří nesnesou stereotyp a musí pořád něco podnikat tudíž já bych se z toho zbláznila. Kdybych měla přemýšlet nad společnou budoucností, tak by to s takovým vypadalo asi tak, že on bude u počítače. Ty se budeš starat o děti, nikam ne nepodíváš a ten tvůj tě bude ještě poučovat o tom, jak máš venčit psa, jak se máš starat o děti, ale myslím, že bude úplně pasivní. I když lidé se mění, ale po sedmi letech? Nevím..

Cituji Macinka1: když mu řeknu ať se podíváme na nějaký film tak mi řekne tak se podíváme zítra jo? a stejně nic, prostě jen sliby.

A s takovým člověkem by jsi chtěla mít dítě? Co když po něm budeš chtít, aby vyzvedl dítě ze školky, aby ti podal lahev pro dítě, aby pohlídal dítě třeba jen na pět minut atd.? Já než bych si s někým pořizovala děti apod., tak bych chtěla vidět, že s tím chlapem funguji už před takovým rozhodnutím to dítě mít. Mě z toho trošku přijde, že jsi mu šumák, když si neumí s tebou ani lehnout a kouknout na film. To o něj může opravdu jen pečovat a uklízet mu..

Reaguji na EleanorWoods: ano o svatbě jsme se také bavili a to mi řekl že pro něj je to jen papír, až by byli děti pak by asi zřejmě podle jeho řečí chtěl.. to já ale už ne.To mi připadne jako že by si mě bral jen kvůli dítěti a ne kvůli mě.
Ano náš vztah je ve stereotypu a snažím se s tím něco dělat on ale nechce, je línej jak veš.Dříve to mezi náma tak nebylo, je pravda že já jsem taky hodně náladová a tvrdohlavá (jsem beran), náladová ale z toho důvodu že mě tohle všechno štve jak on vidí budoucnost že nad ničím neuvažuje trochu předem tohle on ví že mě vadí bavili jsme se o tom.Když jsem se ho zeptala co by dělal když bych mu řekla že jsem těhotná řekl že neví, že by to řešil aby to přišlo tak by se řešilo třeba to bydlení apod.
Je línej a strašně pohodlnej, já vyperu, uklidím, uvařím donesu mu někdy kafé až k počítači on pěkně poděkuje a když mu řeknu aby mi udělal snídani do postele tak to se stalo tak maximálně dvakrát za ty tři roky a to jsem si o ni musela říct-nenapadlo ho to.
No abych na něj jen neplivala tak je to moc hodný chlap a popravdě bych si nedokázala představit že bychom se rozešli, nedokážu si představit že bych byla po 7 letech uplně sama- asi bych se zbláznila, ale zároveň si nedokážu představit žít takto jako poslední cca.rok jak to u nás funguje, nevím co dělat, asi si s ním budu muset rázně promluvit jinak to nepochopí, když mu něco říkám poslouchá mě stejně jenom na půl ucha

Reaguji na Macinka1: Já ti rozumím, že 7 let je 7 let. Je to dlouhá část tvého života a je to zvyk, ale spousta žen, které tu rodinu mají a jsou v manželství s tím, že jim to neklape, tak tam ti lidé jsou spolu kvůli dětem nebo financím a ti lidé šťastní nejsou. Myslím, že každá by ti řekla, ať zdrhneš teď, než později. Když už teď jsi nespokojená, tak do pár let budeš mít deprese. Deprese z něj, protože s ním nehneš. Promiň on je dospělý chlap ve věku, kdy by se měl umět postarat o tebe o rodinu a ne vysedávat u počítače a nevědět co se životem. Když mi bylo 16, tak jsem měla přítele (24) předtím byl profesionální hráč hokeje. Moc pěkný chlap. Hrozně mě přitahoval. Přestal hrát. Sedl si k počítači a tam seděl celý den a celou noc. Já to tolik neřešila, protože jsem bydlela u rodičů a chodila do školy. Jedno jsem u něj přespala a vzbudil mě každou hodinu nějakým rámusem. On celou noc nespal asi do 5-ti do rána. Seděl u pc a hrál hru. Ráno jsem se probudila a řekla mu, že je konec a že už nikdy nepřijedu. Potkala jsem ho náhodou po kolika letech a on je na tom pořád stejně a ještě se diví, že to s ním žádná ženská dlouho nevydrží. Každá rozumná ženská zdrhne hned.

Reaguji na EleanorWoods: uf nevím co na to říct, ale měla jsi to podobné s tím sezením u Pc tak asi víš jak se cítím, ale i tak nevím prostě, říkám si že už na něj naléhat nebudu, našetřím si nějaké peníze abych si mohla koupit nějaký malý byt a nebudu se spoléhat na něj.

Cituji LadyMiss: Proč pořád ženský řešej jestli to má budoucnost?

myslím že po sedmi letech vztahu by dva měli vědět co od vztahu očekávat do budoucna, plánovat bydlení, děti, rodinu apod...

Reaguji na LadyMiss: ano ale já neříkám že jsem nespokojená celých sedm let vztahu ale až poslední asi rok, kdy je přítel extrémní povaleč a kdy jsme měli několik rozhovorů o koupi vlastního bydlení a skončilo to tak že jsme se pohádali.

arrow
profile_image
amelie1111
od 8. 4. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Já nevím, ale z čeho usuzuješ, že takový nerudný lenoch bude skvělý otec a manžel?
Je o 10 let starší a jste spolu 7 let, takže žádný zajíček to není. Spíš starý pes, kterého novým kouskům nenaučíš.

Cituji LadyMiss: Proč pořád ženský řešej jestli to má budoucnost? Protože jestli si s nim nespokojená už ted' tak to nemá ani přítomnost natož budoucnost.

Úplně stručně a jasně řečeno

arrow
profile_image
Sasanka
od 19. 1. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Tak si s ním sedni a řekni mu všechno na rovinu, jako jsi to vylíčila tady a buď s tím začne něco dělat, protože si uvědomí, že takhle to nejde a je to cesta do pekel...anebo se vaše cesty prostě rozejdou.
Jasně sedm let je dlouhá doba, ale proč udržovat něco, kvůli čemu se cítíme mizerně?

Reaguji na Sasanka: vím budu si s ním muset promluvit protože takhle to dál nejde, on si myslí že je vše v pořádku ale z mojí stránky tedy není!

arrow
profile_image
Enelya
od 8. 10. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Macinka1: Hlídali jsme malého jeho setře a s dětmi to opravdu umí

Taky nevěřím tomu, že by byl super táta.. Ono je rozdíl hlídat dítě jedno odpoledne nebo roky. Pořádně v klidu si s ním promluv a uvidíš na jeho stanovisko. Ale osobně bych si balila kufry - nebo vlastně spíš jemu, když bydlí jakoby u tebe v domě tvý tety.

 

Téma Má náš vztah budoucnost? je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené