Žena v mužském kolektivu

to chlapi jen ocení, nečekají na trvalé plácání o ničem

Reaguji na kikinice:
Buď ráda, že děláš jen se samýma chlapama , ženský jsou slepice a jak je jich víc na jedný hromadě,je to na odstřel . Já pracuji jenom s muži na pobočce jsem jediná ženská.Mě to vyhovuje Na jednání si tam podávaj dveře taktéž pouze chlapi.
To , že jsou všichni vypleskaný to je normální věc, to neřeším. Pořád mě obletujou samé kávičky , sladkosti, kytice ,obídky i šperky už jsem dostala, parfémy atd. , ale já dělám převážně s managerama . Já je pořádně cepuju a moc se s nima neseru a funguje to

Když jim nedáš prostor a ukážeš jim, že o oplzlé vtípky atd nestojíš nebudou to dělat, Já mám aspoň tu výhodu , že se mě bojej, tak si nic nedovolujou , protože vědí , že bych jim hned vyprala prádlo.

Tak tak, já pracuji v ryze dámském kolektivu, a vůbec není o co stát Když občas poslouchám, v čem všem se dokážou nimrat a jak neustále řeší ostatní lidi kolem, tak bych si z toho občas fakt sedla na zadek.

No, to se jim ani nedivim, když občas narazím na nějaký tvůj příspěvěk V dobrým slovasmyslu samozřejmě

Jak zapadnout do mužského kolektivu? Úplně normálně jako do kteréhokoliv jiného.
Jasně tohle je rada celkem na nic, ale nějak nevím jak Ti jinak poradit.
Já to mám celkem jednoduché, takové a podobné problémy si prostě nepřipouštím.
No a co se týká kluků na stavbě. Tak někteří s mojí přítomností ze začátku měli problém, (přišla jsem do rozjeté firmy), protože u některých zaostalců, ženská na stavbě přináší smůlu.
Nicméně vzhledem k tomu, že zvládnu to co oni, když na to přijde, naučili se mě respektovat
Pouze jeden se odmítl přizpůsobit a ten musel z kola ven, takového člověka v partě nechci.

Občas je někdo překvapený, když přijdeme na cizí stavbu nebo někteří klienti, ale ani s tím nemám zvláštní problém, vycházím v pohodě se všemi a na klienty ve výsledku nakonec působím jako určitá záruka dobrých služeb.

Nevím o jakou pracovní pozici se jedná, ale v každém případě bych to nijak nehrotila a prostě byla svá.

Mno, možná že prostě jsem měla napsat spíše dotaz, jak se obecně spřátelit v jakékoliv práci, protože stím mám asi problém tak obecně. Trvá mi to dlouho, než si někde zvyknu , ale asi máš pravdu, nebudu to hrotit a uvidím, co bude.
Teď mám třeba trochu problém, abych si zapamatovala jejich jména, protože to na mě vychrlili hrozně rychle

jj, taky tak na stavbách. Speciálně při stavbách a předávkách domků na klíč klientům...ale než chlapi pochopili, že už nemůžou končit stylem "dodělej si sám" jak v době Pozemních staveb...to byla fuška

Já to slyšela, že na lodi, to si akorát některý hlupák otočil podle svého ....
Kdysi dávno jsem dělala v Priemstavu, stavbyvedoucí jsme měli a vítr jsme z ní měli všichni od řidičů až po výrobního ředitele.

ano. Přesně takhle to tam fungovalo taky
Samozřejmě, na to musí být takový charismatický typ od rány, ne že zakladatelka přijde a teď jim to tam všem ukáže

mno tak to nehrozí stavbyvedoucí nejsem, na to bych neměla asi nervy. Nemusím tam nikomu šéfovat, stačí mi přežít

Reaguji na kikinice:
No a co tedy vlastně děláš ? Na ředitelství stavební firmy, nebo přímo na stavbě děláš třeba dodací papíry v nějaké takové provizorní kanceláři ? Já si to moc neumím představit, jak to dneska chodí

Reaguji na dadabus: Jsem na stavbě v buňce a budu tam řešit spíš administrativu a tak ale jak říkám, moje první nějak trochu normální práce, takže jsem vyplesklá dost. Zatím mi to ani pořádně nevysvětlili...

Tak tak.

On se vždycky najde nějaký trouba co přijde s něčím tak "chytrým".

Nás je 10 chlapů a já jedna ženská Jenže mám to ještě o něco komplikovanější, protože jsou to 2 španělé, 7 bulharů a 1 čech. O to je to veselejší... mě spíš mrzí a občas mi chybí to, že si tam s nikým pořádně nepopovídám o takových těch ženských věcech. Já sem v kanclu s 2 jednatelema a zbytek ve skladu. Obecně je to asi výhoda dělat se samýma chlapama protože si tě víc hýčkají a váží, jsou ohleduplnější atd. (i když u mě to bohužel až tak neplatí a se španělským jednatelem mám problémy a jemu by víc vyhovovalo mít tam chlapa si myslím, protože občas je fakt drsnej. Asi bych musela být víc od rány, což já bohužel nejsem a nikdy nebudu). Vysloveně ženskej kolektiv bych nechtěla, to je jedna velká drbárna a slepičinec a já teda na drby a bavení se o receptech, hadrech atd. teda absolutně vůbec nejsem... Občas sem spíš jako chlap, mluvim docela sprostě a tak, ale asi by mi to víc sedlo být sice v mužskym kolektivu, ale čechů...

Každopádně občas doma něco napeč, přines jim to do práce a budou ti zobat z ruky

Zkus to brát tak,že do práce se nechodíš kamarádit,ale pracovat třeba se ti s tím bude lépe žít.

Ahoj, tohle je pro mě víc než aktuální téma. Zrovna nedávno jsem řešila něco podobného. V mužském kolektivu pracuji už třetím rokem, je mi 26. Dala bych Ti radu trochu opačnou než Amanita. Jedna věc je být brigádnice, tam postavení dcera a tatínkové nevadí. Já ale narážím na to, že kolega, který byl ze začátku hodně opatrovnický mi teď brání v rozvoji, dokonce se mi plete do práce. Oni totiž tatínkové jsou neradi, když jim jejich dcery vyrostou a neradi je pouští dál. Teď jsem zrovna dočetla knížku Rituály čarodějek byznysu a ačkoli je zaměřená na ženy manažerky, hodně Ti odhalí z mužského pracovního světa a jak být jeho součástí a zároveň se cítit sama sebou. S nošením buchet bych například počkala. Nemusíš být Ty první, kdo bude něco dávat. Ono se to pak zvrtne rychleji a oni Ti buchty nosit nebudou. Pokud Ti například s něčím pomůžou a Ty to budeš cítit jako formu poděkování, tak proč ne, ale jen tak...to bych hodně omezila. Sprostý vtipy jsou součástí chování mužů, nemusíš se pohoršovat ani se zapojovat. Taky je dobrý vědět, že Ty sprostý vtipy vykládat nemusíš. Fakt doporučuju tu knížku a být sama sebou.

to je taky dobrý pohled na věc

Reaguji na mpolokeng:
Děkuji za typ, určitě si jí zkusím sehnat. Třeba se tam najde něco zajímavého i pro mě.

Děkuju všem za zajímavé názory. Akorát teď budu mít dilema jestli péct, nebo nepéct .