Rozchod - jak to zvládnout ve společné práci?

Mě vážně napadá jen změna práce... Není možnost hledat něco jiného, nebo si alespon sednout co nejdál/jiné oddělení?

Hlavně se z ničeho neviň, špatné období může mít každý, ale tam byly problémy dávno předtím a pokud není trochu romantiky, mazlení, sexu, tak to není vztah.

Napiš si všechny špatné věci - kdybys na to náhodou zapomněla a mysli teď hlavně na sebe.

Držím palce, všechno bude dobré!

Práci změnit nejde - mám smlouvu. Navíc je to dobře placená práce a tady v mém bydliště je velká nezaměstnanost. Takže kdybych dala i po smlouvě výpověď, určitě bych neměla práci.

Holky, jsem vážně zoufalá. Vážně bych uvítala jakoukoliv radu a nebo zkušenost, jak to v té práci přežít - či za jak dlouho to přebolí

Reaguji na TerezkaTRO: Byl nepříjemný a mluvil se mnou jak s hadrem

Musíš si uvědomit že to neni chlap o kterého by jsi mela stát. Chceš někoho kdo je takové nemelo že tě ani nedokáže uspokojit? Chceš někoho kdo se neumí ani slušně chovat? Promiň ale ten chlap vážně stoji za ***... To raději budu sama než abych byla s něčím takovým.

Já když se rozešla s bývalým taky jsme s nim musela procházet do kontaktu protože jsem spolu měli rozdělenou práci. Bylo to složité navíc tou dobou už mel jinou. No musim rici že dneska si klepu na čelo proč jsem ze sebe dělala takového vola. Protože si to fakt nezasloužil.

Dnes jsem rada že jsem sama. Že jsem to ukončila. Bývalý se nezměnil pořád je stejný (špatný) chování atd. A opravdu si tukám na čelo a říkám si jak je ta zamilovanost slepá a hloupá. Ale pomohlo mi opravdu si uvědomit že ten člověk nemá jen ty dobré vlastnosti které chceš viděti ale právě i ty špatné.

Takže když se k tobe chová hnusné je to pro něj normální a moho by se tak chovat klidně dalších X let. To že ty si namlouváš že byl nevím jaký na začátku? No na to fakt zapomeň ... Zamilovanost je velká pretvářka.

Reaguji na onsall:
Já vím. Vím, že už to prostě nejde a že by to nefungovalo. Ale srdce mi říká, že pořád miluju toho starého přítele a že mi chybí. O to je to v té práci horší. Musím brát prášky na uklidnění, protože jakmile ho vidím tak se rozklepu a chce se mi brečet. Vím, že by to nějakým časem byl OK kdybychom se neviděli, ale my se vidíme každý den a ještě musíme spolu mluvit .. a on je naprosto v klidu, to mě mrzí nejvíc ...

A musíte v práci sedět vedle sebe? Nešlo by se třeba přesunout do jiné kanceláře nebo tak něco?

Nejde to. Máme dvě kanceláře - v jedné je sám ředitel a v druhé jsme 4 kolegové.

Prostě potřebuji rady, jak to přežít. Spíš mi pomůžou nějaké zkušenosti ...

Tohle si za tebe bohužel nikdo neodžije. Tady je každá rada drahá. Sepsala bych si všechny negativní vlastnosti, které tvůj přítel měl a pořád bych si je opakovala dokola. Podle toho, co jsi psala, ten chlap žádná výhra nebyl, a to je potřeba mít stále na paměti! Hlavně nesklouznout k těm růžovým brýlím, jak byl skvělý, jak to bylo krásné atd.

Nevím k čemu ti je přítel, který tě sexuálně neuspokojí, chová se k tobě jak k hardu. Je hezké, že vzpomínáš na minulost. Na to jaký byl a nebyl, ale nad tím nesmíš uvažovat, protože pak se z toho nedostaneš nikdy. Minulost prohlubuje naivitu a vyvolává takové pocity. Je jasné, že jsi toho člověka měla ráda, tak ti srdíčko říká, že od něj nechceš, ale fakt to ber rozumem, protože ten chlap tě přestal mít rád už dávno..

Hmmm, taky jsem si to prožila...nechodili jsme spolu ani tak dlouho jako vy, ani jsme spolu nebydleli a před kolegy jsme náš vztah tajili. Ale bylo to dost nepříjemné období, protože místo aby sis to protrpěla a pomalu na něj zapomínala, tak ho máš každý den přímo před sebou...ten můj bývalý ještě navíc balil jinou kolegyni....to jsem myslela, že se zblázním...to nejhorší období trvalo tak 3 měsíce...ale nezbláznila jsem se, po asi třičtvrtě roce jsem už v klidu, nezáleží mi na něm a v pohodě s ním vycházím.. Takže moje rada zní: vydrž, breč si doma, řeš s ním pouze pracovní věci a hodně sportuj, vybiješ se tím
A buď ráda, že už s ním nejsi, za nějakou dobu třeba poznáš někoho, kdo se k Tobě bude hodit víc.