Do 7 let to byl bezvadný život.. Plný lásky a pohody, nic jsem nemusela řešit..
Pak jsem začala být neviditelná.. Nikdo si mě nevšímal, všichni byly nervoznín a vzteklí...
Já měla ve 2. třídě problémi z učením.. Neuměla jsem se totiž učit, nikdo mi néomáhal ani nepodporoval všichni měli své práce dost! Bohužel jsem nikde neměla podporu, taťka měl milenku a mamka tak byla ještě více na nervy... Jenže tenkrát se mi ještě omlouvala že je to na ní moc :'( jenže já byla malá a potřebovala jsem rodiče..
Nakonec se taťka z milenkou rozešel a udělal tlustou čáru.. A už se mi věnoval alespoň on jenže musel chodit do školy kvůli práci takže vše netrvalo věčně! Už bylo potom pozdě a já jsem v učení ve 3. třídě začala plavat... Neuměla jsem se učit.. O prázdninách mě posílali an miliony letnkch táborů a já si je vůbec neužila...
Měla jsem vše na co jsem si vzpoměla jenže mi chyběla mateřská láska...
Ve 4. třídě to bylo neúnosné.. Mamka už začala chhodit do práce a neuměla mi říci ani normálně ahoj, samozdřejmě taťka s ní promluvil a bylo vše na chvíli fajn... Pak jsem zjistila že nemá cenu "žalovat" protože když nebyl taťka doma, bylo to pro mě peklo... Začala na mě řvát že si jen stežuju tatínkovi a jí nepomám, zeptala jsem se jí jestli ona někdy pohla mě.. A bylo chvíli mrtvolné ticho a pak si začala něco povídat pro sebe jako obvikle... Jenže 2. pololetí 4. třídy jsem se bálla říci že jsem dostala 4 tak jsem si je přepisovala, všechny špatné známky... Neučila jsem se neuměla jsem to ale teť vím kdyby ch svou první 4 řekla rodiče by mi pomohli a nemuselo to dopadnout tak kriticky....
když na to mamka přišla myslím že to bylo v dubnu, už moc času do konce školního roku nezbívalo.. Téměř všechny hlavní předměty 4-3 průměr... Nakonec jsem to vypilovala a dostala jsem jen jednu 3 a pak většinu dvojek.... Doma byl řev jaký jsem v životě nezažila... Ale uznávám svou chybu..
5. třída byla celkem fajn.. Bylo vše v našem normálu.. Mamka začala být čím dál více protivná a taková byla i 6. třída.... Sedmá byla :'(.... Dostala jsem 4. na vysvěťsení a mamka mi říkala nebo spíše řvala že jsem úplně k ničemu.. Nešikovná a blbá.. Jenže kdybych jí řekla že kdyby se 1-2 třídu alesponp trochu semnou učila že by to nemuselo být jaké to je... I moje známky jí tenkrát byli šumák!
Když je na mě mamka protivná, napíšu jeden z mnoha pravdivích případů!
Ráno mě poslala koupit kytku pro učitelku dalai 140kč já koupila tři kytky (pro tři učitelky jak řekla mamka) dohromady stáli 90kč.. Pani mi vrátila 50 kč v drobných
. Když jsem jí vracela 50kč řekla že tyhle 50kč nechce že chce to v celku a já jí řekla že mi to vrátila v drobnýcha už jsem byla za lhářku.. Jenže neptala se jestli 50kč v drobných nebo v celku! A taky jsem byla drzá.. Řekla jsem jí ať si vezme tY 200kč když 50kč nechce a ona začala mi vysvětlovat zě to nechápu... Vyavětlovala to tak že řvala...
Jednou mi spadl ručník do sprchy, ručník byl mokrý a ona do mě začala malůtit že jsem k ničemu že taťka bude "nadávat".. Když js mu to řekla mamka byla rozčílená a teť je to pořád horší.. Chudák můj brácha a budoucí brácha.... ):
Když chce ode mě pomoct nic neřeknu a jdu.. Ale když do špatného místa dám misku, špatně klepnu vajíčko, jsem moc daleko od linky a takové výmysli.. Už neví co by sk na mě vymyslela ....
A taťka hned zaregistroval.. Mončo nepomáhej mamce... Až se rozhodne ti to říct normálně tak jdi.. To mám nejratši, když cplověk chce pomoct tak taho druhého nepeskuje.. Ať si to mamka udělá sama kdyzp je tak chytrá!
Už vím po kom je mamka, po babičce.. Takové výlevi od babičky jako že jsem nenormální protože mám fobii z pavouků, neví kdy mám narozeniny a kdŽ jí to řeknu tak jsem drzá a nic mi nedá.. To platí i na bráchu.. To bratranec dostane 500kč darek, dort a babička vý i v jakou hodinu, minutu se narodil...
babička se bojí myšíí a když Betynka (pes) chytla "němkyni" tak mlatší bratranec že jí to nesmím říct že by potom nešla do chlíva krmit prase (tam chytla tu velkou rozkošnou myšku) tak že jí hodíme do popelnice.. Bratranec že ke slepicím jenže tam nedohodí z lopatou a tak jsem to udělala já... Když se to babička dozvěděla kvůli bratrancovi jsem musela už lhát.. Hodili jsme jí do popelnice a nevíme kde se ten podkan vzal... Když jsem odjela domů bratranec jí rekl pravdu a lhářka jsem byla já.. U slepic hedali myš aby tam náhodou ještě nebyla áá já jsem divná že mám fobii z pavouků! Přijela dědy sestra i s mími sestřenicemi.. Já tam ale nebyla že takže jsem byla lhářka a hned se to všichni dověděli.. Ještě že mám ty sestřenice které mi to řekli že babička řekla že by mě seřezala že jsem myš hodila ke slepicím a že jsem lhala.. A Vojtík bratranec byl pochválen že řekl pravdu..
Co mám dělat? Už jsem zoufalá