Mám pocit, že mé reakce na různé "dojemné" chvíle jsou poslední dobou přehnané. Také jste to na sobě někdy pozorovaly? Asi jsem vždy byla citlivější, ale poslední dobou už mi to příjde extrém. Stačí nějaká citová scéna ve filmu a já mám okamžitě oči zalité slzami. Ani nevím, jak to popsat. Ale popsala bych to, jako že jsem jako bomba napěchovaná city, která každou chvíli upouští páru
). Mylíte, že to může souviset s tím, že bych chtěla založit rodinu a tím pádem se ve mně hromadí tato přehnaná přecitlivělost? Nemám pocit, že se to odvíjí od nějakého stádia pravidelných hormonalních změn (jako dříve), ale spíš, že je to už permanentní stav. Přítel ze mě už nemůže. Stačí aby v televizi "sebrali děcku hračku" (přehnaný příklad) a já už bulím jak želva. Sama sobě se při tom musím smát, že nejsem normalní. Ale už mi to začíná docela vrtat hlavou, že co to má jako být. Nebo se s někým bavím o našich domácích mazlíčcích - blahem bych se rozplynula a musím se hodně držet, abych se nerozbrečela z toho, jak je hrozně hezké, že prostě vůbec jsou) Zažila jste některá z vás toto období, které trvalo už déle, než byste samy uvítaly?
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Přehnané přecitlivělost
Poslat SZJá to mám stejně, beru to prostě tak, že jsem citlivá. Nejraději bych brečela i u večerníčku, nicméně už to umím trochu ovládat. Jinak já už maminkou jsem 8 let a žiji šťastným, rodinným životem. Neřekla bych tedy, že to nutně bude souviset s tím, že toužíš založit rodinu. Prostě máš takovou povahu
Reaguji na LucieVip:
No musím se to minimálně začít učit nějak zvládat). Je fakt, že se hodně vciťuji do lidí a hrozně prožívám, když je někdo šťastný, tak jsem šťastná
. Ale dříve mi to nepřišlo tak moc teda....
Já jsem takové stavy měla, když jsem brala antikoncepci, která mi nevyhovovala. To se mi chtělo brečet i u reklamy na toaletní papír nebo prací prášek (pokud tam např. figurovalo štěnátko). Njn
V souvislosti s tím zakládáním rodiny mne napadlo, jestli už jsi ji náhodou čerstvě nezaložila, akorát o tom nevíš, a tudíž se ti neplaší hormony 
A co se týče domácích mazlíčků, na ty jsme asi citlivé všechny do jedné - myslím, že zdejší téma o úmrtích pejsků by rozbrečelo i masového vraha.
mám to úplně stejně a taky z toho už kolikrát nemůžu jak tady psala yoan o HA, tak si to s ní dávám taky do spojitosti, akorát s tím rozdílem, že to na sobě pozoruju právě od jejího vysazení, což už bude rok a půl... nikdy před ní ani během braní jsem tak přecitlivělá nebyla
Reaguji na moija: Já před více jak rokem také antikoncepci vysadila a mám pocit, že je to ještě o něco horší
Aha, tak to ne, mě to s vysazením HA úplně přestalo tak jedině že by se po vysazení ještě nesrovnaly hormony? 
Cituji moija: že to na sobě pozoruju právě od jejího vysazení, což už bude rok a půl... nikdy před ní ani během braní jsem tak přecitlivělá nebyla
Mám to úplně stejně...po vysazení jsem prožívala, a ještě dneska (skoro 9 měsíců po) prožívám (i když v menší míře), obrovské změny nálad, přecitlivělost (brečela jsem z ničeho nic i bez reklamy ), dokonce i depresivní a úzkostné stavy....hodně náročné období
Ani mi nemluv to já jsem šílená citlivka okolo všeho, co se týká zvířat - např. videa, ve kterých ukazují záchranu týraných pejsků a jejich proměnu, což je vždy hrozně dojemné a to je pro mě konečná, okamžitě řvu jak želva 
ale nejen to, i obyčejné milé videa zvířat, jednou jsem třeba koukala na video, na kterém bylo maličké mini prasátko a to jsem taky byla naměkko a měla co dělat, abych se nerozbulela dojetím 
kolikrát se sama před sebou stydím, jaké jsem citlivé jelito hlavně se snažím držet před přítelem, ten by se mi určitě taky smál
