Držíte v práci "hubu a krok"?

Reaguji na Ciiicaaa:

Btw není v mám zájmu se hádat, ale co bytostně nesnáším jsou lidi, co si myslí, že ví všechno nejlíp a mají právo ostatní poučovat. (teď nemyslím konkrétně tebe)

Reaguji na petulajz: "Stěžuješ" si, že na ho*no práci má tvá máma, kterou v práci využívají, tak ono pokud se její zaměstnavatel opravdu chová tak jak říkáš, není nic jednoduššího než to řešit s příslušnýma orgánama, jelikož má máma pevně danou pracovní dobu a případné přesčasy musí být řádně placeny atd atd atd ... opravdu je to v drtivé většině o tom, že si lidi jen stěžují, ale nic už nedělají aby se to změnilo ...

Věřím, že i mé příspěvky (když říkáš, že to nemyslíš konkrétně na mě) tak mohou působit. Sama si nemyslím, že jsem sežrala všechnu moudrost světa, spíš se snažím/e ostatním ukázat, že na věc mají zkreslený názor. V tomto případě třeba vyhecovat někoho k přestěhování za prací místo toho aby fňukal že nemá práci ve vedlejší ulici (teď to taky nemyslím konkrétně na tebe, jen se mi to zrovna hodilo jako příklad).

Mamka pracuje jako vedoucí v jedné z prodejen velkého (německého) obchodního řetězce, kde je takové jednání bohužel zcela normální... Není určitě jediná, kdo má s tímto problém, celkově je ta firma podle mě absolutně pošahaná a dovolují si k lidem naprosto všechno. Samozřejmě, že mě to štve a nejednou jsem jí říkala, že ji nechápu, proč s tím něco neudělá. Bohužel má určité závazky, které jí znemožňují odchod, jelikož má slušné peníze... No je to zamotaný kruh. Co se týče nějaké stížnosti na příslušné orgány, sama určitě dobře víš, jak to v dnešní době funguje. Všechno je teoreticky v pořádku (např docházka - teoreticky podle záznamů v systému každý dělá tolik hodin, kolik má zaplaceno, v praxi to bohužel funguje jinak a lidi o SPOUSTU hodin tuto zapsanou docházku překračují...) Navíc takové kontroly se (nelogicky, nechápu..) hlásí předem (pokud se nepletu) tzn. že je téměř nemožné na něco přijít...
No, jen "stručný" popis toho, proč se tak děje a proč s tím mamka nic nedělá. A takhle to určitě chodí i v jiných firmách bohužel...

já si myslím to samé, ale na druhou sranu je v jiné situaci člověk co třeba má hypotéku, nebo je samoživitel a děcka studují... prostě někdy je fakt lepší zklopit uši a dělat a bejt rád za ten flek, než dělat hrdinu, protože oni mají v řadě právě 20 dalších co rádi sklopí všechny uši

Reaguji na petulajz: Moje máma si taky drží práci, kde jí hrozně štve kolektiv, jen kvůli penězum.. prostě si zvykla na vysoký plat a ráda utrácí ale už neživí ani nás, žádné dluhy splácet nemusí, tak kdyby to přesáhlo únosnou mez půjde klidně péct housky za minimální mzdu.. ale pár let zpátky, kdy měla nás jako děcka na vejšce a platila nám kde co, by asi těžko mohla jen tak jít.

Reaguji na Adluna:

Tak kolektiv je asi krom peněz to jediné, co u mamky stojí za to co nám vypráví tak se tam hodně zasmějí, společně si zanadávají a drží prostě při sobě... bohužel nemá odvahu odejít, někde jinde to nemusí klapnout a co pak... už si s taťkou zvykli na jistý standard (a mají i úvěr) a bez těch peněz by se prostě neobešli...

tak to je v práci strašně duležite! pokud ma super kolektiv a dobry penize, je blbost odchazet

Mě to nedá nereagovat, ale když tu vidím tolik chytrých komentářů tak mi třeba poradíte...
Co má dělat člověk, kterému se nelíbí přístup zaměstnavatele a je těsně před koncem pracovní smlouvy? Když se ozve, neprodlouží mu smlouvu - před měsícem jsem toho bylo svědkem.. Pokud si ve firmě otevřeš hubu, poletíš..

A co má dělat ženská před padesátkou, jejíž kolegyně, která spí se šéfem, jí šikanuje?
Kdokoliv se této "dámě" vzepřel - letěl.

Ono se řekne "hledejte si jinou práci", ale kdo dnes zaměstná ženu ve středních letech, nebo absolventa bez praxe?
Kolikrát jsem se ucházela o práci a na pohovoru jsem je ujistila, že mi nedělá problém se za prací i přestěhovat a přes všechny plusy mi nakonec oznámili, že potřebují někoho se zkušenostma..
Holt někomu nezbývá než držet hubu a krok a být rád že má práci.. sice mizernou, ale má..
Nebo pokud máte nějaké rady, kromě té ohrané písničky, tak sem s nima..

Reaguji na Adluna:

Kolektiv a peníze dobré, zbytek bohužel bída... A navíc to těžce odnáší její zdraví, je to mladá ženská a je totálně odrovnaná, záda v háji, od zad ji bolí hlava, dennodenně cpe prášky od bolesti, minimum spánku, nepravidelná strava (jí většinou poprvé až večer, a to se rovnou cpe, protože je vyhladovělá, během dne nemá šanci) no hrůza ale bohužel tohle si musí uvědomit ona sama...

Moje řeč... Miluju řeči typu "hledej si něco lepšího, když se ti nelíbí" "nikdo tě tam nenutí zůstávat"...

Ne, z malého.

Takže je to tak, že z jejího pohledu převažují výhody (=peníze) nad nevýhodami (=zacházení). Tudíž je vlastně vše v pořádku.

Z vlastní zkušenosti zaměstnavatele: Právě takové jsme na jistý druh pozic upřednostňovali. Protože při správném výběru byly mnohem výkonnější, než namistrované absolventky. I když i mezi nimi se daly najít takové, které byly ok.

Reaguji na petulajz: Život je otázkou priorit. Peníze/pracovní prostředí je/může být jednou z těch voleb.

No, to je právě hodně těžké. Absolutně nedokážu odhadnout její uvažování. Ona neustále na tu práci nadává, chodí ztrhaná, říká, jaké zas měla nervy atd atd., ale prostě zůstává... Nemyslím si, že má pocit, že by převládaly výhody, spíš má asi strach, že by ji jiná práce nemusela vyjít a tak radši zůstává v té staré, přestože tam není spokojená...

Myslím, že takhle to má hodně lidí. A celkově navíc i strach ze změny a něčeho nového. Občas se člověku prostě nechce opouštět známé prostředí, kolektiv atd. Vidím to i u sebe. Navíc nikdo vám nikdy nemůže zaručit, že to v nové práci bude lepší. A co kolikrát slýchám kolem sebe.... no asi všude je něco.

Reaguji na petulajz: A opět: Zjevně výhody stávajícího stavu převažují nad rizikem. Tak to je, to ostatní je jen okecávání reality.