.. a porno sleduje dál, ačkoliv mi tvrdí, že už to nedělá, že to nemá zapotřebí (to by na mě neskákaly tyhle odkazy..) Nemá smysl se s ním o tom bavit, vždy to popře, ví, že jsem z toho smutná a naštvaná. Jenomže já nejsem hloupá a historie se dá skvěle dohledat.
Zrovna dnes na mě vyjel odkaz Sex Webkamery online.
Už dříve jsem četla plno článků a diskuzí na internetu na toto téma a plno žen a slečen píše, že jim to vůbec nevadí, že se na to s přítelem/manželem dívají někdy dokonce společně, že je to inspirace a zábavné a že kdo na to nekouká, je labilní, frigidní a nevím co všechno, to si opravdu nemyslím. Chápu, když je někdo sám a nemá si to s kým užívat, to ano, ale jinak je to ve vztahu pro mě tak nějaká nepochopitelné a vážně mi to vadí, navíc mám plno kamarádek, které tohle neřeší, jejich drahé polovičky to prostě nedělají - vždyť mají doma je. Snažila jsem se názory na internetu číst xkrát, abych to tak začala taky brát, ale ne, neumím to. Vykládám si to úplně jinak. Nechápu tu potřebu, jelikož si nemyslím, že by dostával málo a spíme spolu dost často. Vážně mě to štve a bohužel si to vykládám tak, že ho nejspíš nebavím a v pornu najde něco nového, nezažitého. Neumím se přenést přes představu, že nad tím masturbuje, je mi z toho zle a ještě horší je, že když tohle vidím, stáhne se mi žaludek, jsem smutná a hlavně nemám vůbec chuť dát mu pusu, natož s ním spát, uspokojit ho a snažit se pod peřinou, když vím, že pak dělá tohle, užívá si to nad jinou slečnou, když odjedu. Mám pocit, že jsem snad jediná na světě, kdo to takhle bere a dost obdivuju nadhled plno žen, které to berou sportovně a je jim to vlastně úplně jedno, že to jejich protejšky dělají, chtěla bych to taky umět. Já osobně na porno nekoukám, nevím proč, mě stačí, když přijedu právě k němu, užijeme si to i víckrát denně, když je chuť, v posteli jsem s ním spokojená a nemám ani chuť a náladu pak doma něco takového vyhledávat, on je prý také moc spokojený, nejsem žádné prkno a myslím, že jsem šikovná, sám mi řekl, že jsem skvělá a moc ho to baví. Nic mu podle mě nechybí, proto tomu nerozumím a štve mě to, tak proč.. jeho by to určitě taky štvalo, kdyby věděl, že si to užívám doma nad nějakým pěkně udělaným chlapem, kdykoliv odemě odjede, to vím jistě, určitě by to bral tak, že není dost dobrý a že mě už nevzrušuje.
Nevím, nejspíš jsem nemocná, nebo už vážně netuším, proč to nemohu chápat a brát jako něco normálního a přirozeného s obrovskou nadsázkou. Řeší/řešil někdo z Vás někdy něco podobného? Byla bych hrozně ráda, kdyby se tu našel někdo, kdo by mě pochopil, v realu se o tom s nikým moc nebavím, je mi trapné už jen to, že mi to vůbec vadí. Vůbec nevím, jak se chovat, prostě si to neumím normálně vysvětlit.