Ahoj, řeším docela osobní problém, ale jsem tak zoufalá že vás prosím o radu. Je mi 19, letos maturuji, před rokem jsem si začala přivydělávat peníze abych měla na vysokou. Nevím jestli je vysoká to co chci, právě si častěji uvědomuji že se nechci dalších x let učit a chtěla bych vycestovat pryč. Zkusila bych au-pair v anglii a pak třeba dál, chtěla bych se usadit v cizině a najít si tam práci. Mám partnera který mě podporuje a jel by se mnou jako au-pair pro páry. I když to zní jako hezký plán, největší problém mi dělají rodiče, respektive máma. Ze začátku souhlasila s tím, že vystuduji 3 roky Bc. a pak vyjedu do světa. Ale nedávno přišla s tím, že ze mě za 3 roky nic nebude, a že jak nepůjdu studovat na 5 let, vysokou mi neuhradí. A dál se to stupňuje. Přestává se mnou komunikovat, nemluví na mě a celkově je zlá. Dnes mi dokonce otevřela bankovní účet a nadávala že utrácím, přitom sem si z výplaty koupila pár blbostí..ale i kdybych si to všechno utratila, myslím že po škole si vydělává v týdnu málo kdo a peníze jsou to moje. Nevím co dělám špatně. Školu zvládám s přehledem, do práce chodím furt. Třeba ráno mi máma zavolá že někdo onemocněl že musím přijít, nebo dá cizímu dovolenou a já musím jít do práce i přes Vánoční prázdniny. (je to moje nadřízená). A tak po tomhle všem si čím dál častěji říkám že mě doma už nic nedrží. Teď pořád přemýšlím že odjedu hned po matuře. PROSÍM VÁS O RADU.. Co by jste na mém místě udělali vy?
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Dnes mi dokonce otevřela bankovní účet a nadávala že utrácím,
Ehm? ona zná tvoje přihlašovací údaje?
To záleží přece na tobě... pokud chceš po maturitě odjet.. tak odjeď! Nebo se třeba jen sestěhuj s přítelem někam do podnájmu, když nechceš být doma a pracuj nebo studuj, nebo oboje.. seš dospělá, rozhodni se sama jak chceš žít svůj život 
Poslat SZNo já tvoji mamku chápu, chce pro tebe to nejlepší a 3 roky studia na bc. ti budou opravdu k ničemu...neříkám, že se těch 5 vyplatí, nevím, na jaký obor chceš jít, co chceš dělat... Každopádně na naší škole byl program v rámci kterého se do zahraničí vyjíždělo a každý se pak domlouval s učiteli na podmínkách, jak dohnat studium...tak si zjisti, jak je to u vás...nebo můžeš v průběhu studia rozvolnit a odjet...
Galerie obrázkůSouhlasím s tvojí mámou v tom, že 3 roky VŠ jsou ti nanic. To už bych radši neměla nic, než jenom Bc.
Chápu, že tě láká vycestovat. Já šla na VŠ úplně automaticky bez jakéhokoliv přemýšlení, ne že by to byl můj sen, prostě jsem to vždy věděla a byla to pro mě nutnost a samozřejmost stejně jako střední. Ne že bych to litovala, to rozhodně ne, byly to skvělé roky, kdy jsem poznala spoustu nových lidí a užila si ten vysokolškolský život se vším, co k tomu patří, ale stejně mám někdy pocit, že jsem o něco přišla. Na x let se zahrabat do knih, teď mi je 25 a já mám v podstatě holou zadnici, ještě se jenom začínám osamostatňovat, zatím co moji rovesnící už mají vlastní byt, auto.... Třeba kamarádka šla hned po matuře dělat letušku do Arabských emirátů, když vidím, kde všude byla a co zažila, o peňezích nemluvně.
Máma to určitě nedělá se špatným úmyslem, nejspíš chce pro tebe to nejlepší, ale na tvém místě bych si udělala po svém. Navíc není problém udělat si VŠ časem v zahraničí.
Ale to že ti kontroluje peníze a řeší, na co je utrácíš je teda divné. Vydělávat si už popři střední škole je obdivuhodné, spousta lidí (a i vysokoškoláků) to nezvládá ani o prázdninách.
Měla jsem to podobné, jako Ty. Od prváku téměř každý den u našich ve firmě, sobotní brigády. Na VŠ jsem nešla, po škole jsem si našla jinou práci a ještě ve zkušebce jsem si s kolegyní našla podnájem. Nikdy! jsem nelitovala. Díky známostem jsem měla vždy příjem nadstandardní.
Prostě mi vadilo neustálé kontrolování, co kolik stálo, kolik jsem si ušetřila (přitom jsem podporovaná nebyla). Když jsem dostala služební auto, zase kecy. Naprostá nedůvěra v to, že něco dělám dobře a že je se mnou zaměstnavatel spokojený. Doma jsem plnila své povinnosti, ale stále všechno špatně a já už si přišla jak udušená a vyškvařená.
Udělej to, po čem toužíš.
Je to Tvůj život, Tvé rozhodnutí. Ty si řídíš svůj život, jsi dospělá! Ty neděláš nic špatně, jen má Tvá máma nějaký problém, který ale není TVÝM problémem. Svěřila ses jí, že chceš odcestovat? Možná má jen strach z toho, že vylítneš z hnízda dřív a ona se bude cítit opuštěně, nebo o Tebe má strach, těch důvodů může být hned několik. Neznám Váš komunikační systém, ale prvotně bych si zkusila s mámou na to sednout a řekla bych jí, co mám na srdci a to, že by sis už svůj život chtěla srovnat podle svého - v klidu a bez emocí a pozorně poslouchej tomu, co Ti máma odpovídá.
Cizina není jen tak a není to pro každého, ale v Tvém věku, pokud jsi pro to rozhodnutá a chceš to, neváhala bych...časem bys mohla vážně litovat. Např. přes Student Agency se to dá poměrně snadno zařídit. Pokud by do toho přítel šel s Tebou, tak super, tím lépe, bude vědět, že na to tam nebudeš úplně "sama"
Doufám, že Ti to klapne a splníš si to, po čem toužíš, a kdyby to jinak nešlo, některé VŠ umožňují i studium v zahraničí jako součást studia...neohlížej se tolik na druhé, je to Tvůj život a Ty si ho řídíš, nikdo jiný!
