Dobrý večer, težko se mi píšou tato slova, ale s manželem jsme se dostali do velké krize. Tato krize nás provázela od počátku vztahu nejdříve manželovi nebylo nic dobré, postupem času si dopisoval s milenkami prý pouze psal dnes vše popírá. Vždy dokázal přesvědčit mě i okolí že si za vše mohu sama. Pomáhala jsem mu starat se o jeho díte z předchozího manželství, domácnost běžela jak má i děti a on vždy přišel z práve a dokázal říct že nic nedělám a že jsem bordelářka ačkoli jsem dělala celé dopoledne jen aby byl spokojený :/ jsem na mateřské dovolené máme malé dítě. jde o to, že postupem času jsem viděla, že je výbušný vždy když jsem chtěla o něčem mluvit a on ne a to jsem mluvila milým t=onem utekl k rodičům a dělal ze mě blázna co s ním chce něco řešit když on ne utíkal tam tak často až i rodiče si začali myslet špatné věci, ve vztahu mě i uhodil , nadával denně jsem poslouchala vulgarity a ne jen tak ledajaké .
na druhou stranu působil charizmaticky, hezky, společensky a ve společnosti se ke mě choval úžasně. takže jsem si začala časem připadat jak kdybych za to skutečně mohla. Ale postupem let mi docházelo že je to jeho povaha, útěky k rodičům , nadávání za to že si mu vubec dovolím volat ... bylo mi to líto snažila jsem se i při mateřské pracovat aby na vše nebyl sám ale bral vše jako samozřejmost, kadá by se starala o jeho dítě z předchozího vztahu lítala by s ním do školy a na kroužky, každa i když má malé dítě by tohle vše dělala domácnost a ještě by mlčela a chovala se jak on si přeje. Postupem času se mi nadávky . jeho útěky a dělání ze mě blázna že řeším věci do noci když to nebyla pravda začali zajídat. Jinak už je rozvedený a má nevydařený vztah s dítětem.
Dostala jsem se do fáze kdy si dovolili jeho rodiče mi zavolat a když v noci odjel a mě to nebylo jedno volala jsem mu zvedla to nejdříve jeho máma poté táta a řekl mi že potřebuju psychiatra. To že se nám pletli do vztahu přes manžela jsem rozdýchávala to že mi manžel před nimi udělal několik scén abych vypadala jako blázen taky, ale že mi zavolá a řekne že potřebuji psychiatra ne. Zbalila jsem věci a odjela jsem za svými rodiči tentokrát ale všechny věci. Problém je že jsem těhotná a manžel mě nejdříve motivoval k tomu abych si dítě nechala vzít později že když budeme v pohode že mu nevadí. V době kdy jsem tu .. mi ignoruje telefony, vypíná si telefony chová se jako na koni nadřazeně .. řekl at se vrati maly domu a ze mohu s ním za tí se zasmál. Mám pocit že ke mě nemá úctu a že jeho chování ačkoli tvrdí že je není normální. Mám pocit že je to silná manipulace a nechce přiznat výbušnost a cholerizmus. Kdykoi se kdekoi urazil utekl mi .. v parku ve městě.. jen proto že něco nechtěl řešit byla jsem v centru někde s malým dítětem a bylo mu to jedno hlavně že vychladne.. takto se mi to stalo i na dovolené před známými dokonce když má něco řešit strká známým i telefon svým rodičům také.. přijde mi nevyzrálý a já teď nevím co dělat poznala jsem ho mladá a chtěla jsem s ním skutečně být napořád ale už se ve mě něco příčí navíc nevím zdamohu do této situace přivést dítě, když je ještě čas se rozhodnout .. mám pocit že si mě neváží .. opravdu je to extrémní situace snažila jsem se věci řešit snažila se komunikovat ale on nechtěl a vše stále sváděl na mě .. pár situací co jsem s ním zažila: facku, vezla jsem se do nemocnice těhotná sama jen proto, že nemohl přenést své naštvání, utekl mi na dovolené , nadával před svou dcerou, házel po mě hračky před malým, nadával a za vše si mohu sama... už se ve mě něco příčí vrátit ale nechci něco pokazit vzít malému tátu atd, ale nejde to si věčně nechat sypat popel na hlavu. přesvědčte mě někdo že jeho chování není normální ať partner dělá chyby nebo ne nejaké sebeovládání musí být
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Manželství
Poslat SZ
Galerie obrázkůOdpověděla sis sama svým příspěvkem, tohle opravdu NENÍ normální. Sbírej si důkazy, pokud se chová násilnicky, budou se hodit u soudu. Nepochopila jsem, jestli jsi pořád u rodičů, ale aspoň máš někde na nějakou dobu zázemí. Určitě se obrať na Bílý kruh bezpečí. Jak dlouho jsi těhotná?
Jsem celkem dost proti potratům,ale pokud máš čas asi bych raději volila tuhle možnost :( říká se mi to s těžkým srdcem sama mám 2 děti a potrat měla pouze samovolný v 5 týdnu,ale... Tohle jeho chování není normální ani trochu! :( dělá z Tebe trosku... Pokud máš možnost tak si ditě nech,ale k němu se už nevracej..hlavně všechno zvaž dobře ... Ale takového ,,chlapa,, bych nechtěla ani za nic!
méně než
10 příspěvků
méně než
10 příspěvků
ještě jedna věc je pro mě těžká a to je že mi na něm pořád zaleží nechápu proč se takhle chová ,,,a co je hrozný že schválně ignoruje mou komunikaci vypíná si telefon nechává mě volat na prázdno je na koni. když ho má zaplý rozhovor začne normálně potom se rozjede a tímpne ví že se mu snažím dovolat protože mi to není jedno jak zavěsil atd a on mi pak vytípává a dovolí si říct že je to stalking a tohle dělal i bývalé protože s ním chjtěla mluvit o dítěti dřív jsem to nechápala a teď už to vidím .. viděla jsem jak uhodil i ji a vše teď popírá
méně než
10 příspěvků
vadí mi že ho mám ráda a svou rodinu proto ví že semnou může takhle vymetat a i když vím že bych neměla volat když nechce a nestojí o to nejde udržet emoce asi i tím že jsem těhotná
méně než
10 příspěvků
mám divný pocit i z návratu domů abych za chvíli zase nebyla pi.. či jiné jeho otec mi vyhrozil že mě zavře do blázince až me tam potká :/ a kdo ví s kým to dítě mám celé roky jsem mu byla věrná a štve mě to
Pokud nechceš podstoupit interrupci, je tu ještě možnost adopce. Vím, že to je opravdu těžké, ale skutečně dobře zvaž, zda si v současné situaci můžeš dovolit mít dítě - nejen finančně. To, že máš svého muže ráda i přes to všechno, je normální, přečti si něco o stockholmském syndromu. Každopádně vykazuje známky klasického domácího násilníka - okouzlující společník, před známými samý kompliment a úsměv, ale jak se zavřou doma dveře, létají urážky a facky. My ženy máme tu otřesnou vlastnost, že všechno vztahujeme na sebe - on se tak chová, protože nejsem dobrá manželka, projevuju málo nadšení, chlapi jsou prostě takoví, musím být tolerantní, ono se to zlepší... To ať tě ani nenapadne. Jak by se to asi mělo změnit? Jak změníš dospělého chlapa?
Doprčic, přestaň to svádět na svoje emoce v těhotenství. Kdyby se můj muž beze slova zvednul, odešel a nebral mi telefony, tak ho nakopnu do zadele.
Na mě to bohužel působí, že si nevážíš sama sebe, když jsi vůbec začala žít s tímhle individuem. Já bych se sebou nenechala takhle zametat. Hlavní ve vztahu je vzájemná důvěra a také ÚCTA! Okamžitě bych od něj odešla. Co se miminka týče - máš jej jak uživit? Pokud ano, nedávala bych jej pryč. Právě miminko pro tebe může být tou hlavní radostí, to něco, co tě bude motivovat k tomu chtít jen to nejlepší - jak pro něj, tak pro sebe. Hodně štěstí. 
méně než
10 příspěvků
on nejdřív řekne nechci to řešit a potom rovnou odchází nebo se naštve když zs ním jdu je to ještě horší jako když leju benzin do ohně... a on říká že si za to můžu sama že za ním jdu --- ale je to jen že mi to není jedno a že se to opakuje několikrát do týdne... když jeho přání nesplním prý ho nutím ke sdílení informací a když on nechce nebude mi vše říkat je to zvláštní o dítě se jinak postará od a do z výchova spíš liberární. když je v pohodě jezdíme do obchodáků nakupujeme si dárky je milý je jak sluničko a když nechce cokoli rozebírat musí se mlčet nebo je to hodně špatné... nevím zda to nepřeháním ale nepřijde mi to v pořádku...
méně než
10 příspěvků
dokud jsme spolu nežili nebyl takový, ale když si s odstupem času zamyslím lhal mi i v době kdy jsme byli spolu dva roky a jen chodili říkal jak má nevydařený vztah a zatím s ní byl na dovolené jezdil zamnou na víkendy já byla milenka aniž bych chtěla dokázal žít dvojí život bez mrknutí a jí tvrdit že jezdí bůhví kam nědal díte rodičm a odjel zamnou a to já se dozvídala až později prý spolu ani dva roky nespali... nejsem naivní..pak jsem s ním řešila soudy o jeho dítě... a když jsem se nastěhovala začal na mě hledat chyby že jsem bordelář že si dovolím zvonit když si zapomenu klíče že dělám špatně tohle a támhleto .. a tím to začalo že si stěžuju na změnu když jsem z maloměsta přešla do velkoměsta.. dřív takový nebyl když jsme neřešili žádný problém a byli v pohodě chodili do kina jezdili na kole nemeli děti nádhernej vztah .. jakmile vznikly první problémy začalo být všechno špatně ..cítil se nucený do komunikace ... mám pocit že chce žít jen vedle sebe ne spolu...
Cituji Easyway: Sbírej si důkazy, pokud se chová násilnicky, budou se hodit u soudu
ano! 
ty důkazy jednou hodně oceníš.
Ty jsi tu zakládala deníček před pár dny. Jsi upnutá na někom, kdo se k tobě chová jako k hadru. Ne, není to normální a nenechej to jít dál. Tohle dobrej taťka prostě nebude a ty nebudeš nikdy spokojená, budeš žít pořád v nejistotě a ve strachu. Hezkou a zdravou rodinu s ním zkrátka nevytvoříš, ale když zavřeš jedny dveře, tak můžeš pak jiný otevřít - žít život s normálním chlapem, ale tohle fakt ne.
Pokud si dobře vzpomínám, už si tu deníček jednou zakládala, nejspíš pod jiným nickem... já nechápu co furt čekáš za rady, určitě ti plno lidí napsalo ať se k němu rozhodně nevracíš, ať od něj odejdeš... kolikrát to potřebuješ slyšet? Samotné ti musí být jasné, že takhle vztah nevypadá a jediný řešení je rozchod/rozvod a začít jinde...
Psychické i fyzické týraní od manžela!!
Nic jiného než rozvod nepřichází v úvahu. Nebo chceš aby tvoje děti viděli jak jejich otec pořizuje jejich matku? Co z těch dětí vyroste, to je ti to úplně jedno? A k tomu že jsi těhotná já bych šla v tvém případě na interrupci. Vůbec nechápu jak sis s psychopatem co tě mlátí a pořizuje mohla pořídit dítě.
