Manuál asertivní holky

To je nejlepší vybalit odpověď hned, tak jak to je. Než si vymyslet něco a ten dotyčný to začne rozebírat, pak se z toho vykrucovat...
Jednou mě jeden kluk chtěl pozvat na kafe, jenže se mi nelíbil, měl melíry... Řekla jsem :,,Ne." Zeptal se:,,Proč ne?" No v hlavě mi běželo něco jako: Kafe nepiju,... Nemůžu, jedu pryč,... Nestíhám, mám fofr... No a když jsem si představila, jak bude navrhovat jiné varianty a rejpat se v těch mých výmluvách, tak ze mě vypadlo jen: ,,Protože se mi nelíbíš."
Chudák, koukal jako opařenej a nevzmohl se na slovo. Nevím, jestli to z mé stany byla asertivita nebo jsem se zachovala jako husa.

Tak, to bych s Tebou třeba na zkoušku polemizovala, děti podle mne rozhodně nejsou jediný význam sňatku . Ale jinak dobrá odpověď - na rovinu . Právě mne se ta chladná hlava nějak nedaří zachovat, poněvaž jsem od přírody cholerik.

Jakápak husa, vždyť si o to sám řekl svou otázkou "proč ? " Kdybys řekla, že jedeš pryč, tak by ses příště musela vykroucet znova. To mi připomíná, že mne kdysi dávno na brigádě v obchodě zval ošklivý zákazník na kafe a ze mne vypadlo : " kdybych měla hned chodit na kafe s každým, co sem přijde, tak bych byla jako kávová plantáž " - taky koukal ....

Na otázku, kdy budu mít děti odpovídám "až budu chtít". A často slýchávám, že už jsem holka na vdávání, tak dpovídám, že to sice jsem, ale ať mi teda dají těch 100tisíc na svatbu a vše zařídí a já se klidně teda vdám

Jo přesně, to už jsem taky jednou řekla, že bez bílého Lincolnu ani ránu, tak čekám, až na něj chlap vydělá .

Tohle je naprosto geniální!! Díky! Jen strašně lituju, že sem tuhle odpověď neznala už dřív! Se teď už těším, až se zase někdy s dotyčnou sejdeme, že jí to oplatím, cha cha!

Reaguji na June:
Holky, tak to, co popisujete, znám moc dobře. Dřív jsem trochu zhubla, ale i když si poslední 2 roky držím váhu +-2kg, tak mi to lidi pořád opakují. Dost mě to štvalo! Nepotřebovala jsem to rozebírat s každou drbnou, co jsem potkala. No a postupně jsem došla na to, co je uzemní a zabrání dalším otázkám. Vždycky jim odpovím, že "Děkuji. A vy vypadáte taky nějak JINAK." Podám to jakoby otázku a přitom si je s neutrálním výrazem přejedu pohledem, jakože hledám, co že se mi to na nich zdá jiného. Používám to, i když ti lidi vypadají už pět let stejně. Ono to většinou znejistí každou normální ženskou a už se vás nebude dál vyptávat na to vaše "zázračné" zhubnutí, ale bude pátrat po tom, co se na ní podle vás změnilo. Odpovídám, že nevím, nemůžu na to přijít a loučím se s ní.

Tuhle mi kolegyně chválila účes a já místo abych jen řekla děkuju, odpověděla jsem "já vím".
Koukala jak lečo z plechovky.
Jinak to že záhadně hubnu, kdy budu mít děti, kdy se vemem poslouchám pořád.
Odpovídám jak kdy.

Taky super odpověď! Holky, jste geniální, teď už se vyloženě těším, až mně bude zase někdo chtít nas*** hlaholením, jak MOC jsem zhubla!!

Ad Nicolata:
Na to se mě taky ptají, hlavně s dětmi dost otravujou.
Odpovídám "Chcete to vědět přesně? 16.12.2014, aby jim to vyšlo mezi Mikuláše a Vánoce."

- Kdy budete mít děti?
- Až se nám nějaké narodí!

Holky dali jste mi dobré tipy, mám v tomto ohledu známé, ke kterým musím jezdit dvakrát ročně. Je to vlastně přítelova rodina, chlap tedy úplně v pohodě, ale ženská je hrozná! Ona je o rok starší /je jí 25/ a má už dvě děti, a žárlí na mě, takže pokaždé se mě snaží ponížit. Jsem cholerik a nenechám si nic líbit, ale toto je přítelova rodina a musí se holt udržovat dobré vztahy...Vždy když přijedem, tak otázky kdy budeme mít UŽ děti, že na ně budu brzo stará!! /přede všemi - cca 10 lidí - příbuzenstvo/, že jsem zhubla - moc, nebo přibrala - taky moc, co že to mám s vlasama, co že o mám na sobě, kdy se vezmeme a furt dokola...Vždy se na to psych. připravuju, co jí zase odpovím...Jsou těžce za vodou - ona k tomu přišla, jak slepá k houslím - ale chová se jako příšerný snob, stále ukazuje co má nového, fotky dětí /třeba celý večer/, chlubí se, vytahuje....Nechápu, fakt. Taky když třeba rozlévá pití, tak se každého zeptá co chce, ale mě naleje to co pije ona, prostě řekne "...a tobě dám toto.." Ani nemůžu napsat co všechno vytváří celkově, že celou návštěvu hudrá, že jí je špatně /pokaždé!/, řve na děti, stěžuje si, že nestíhá po nás uklízet, má málo jídla apod. /a to jí samozřejmě všechny ženy pomáháme/ - když to srovnám se svou mamkou, která nemá ani zdaleka tolik peněz a možností a je skvělá hostitelka.....
No, je to hudra, fakt. Kdyby vás napadly další věci, jak jí asertivně a vtipně utřít, budu ráda.

Nejezdit tam,jste obě mladé,obě bez zkušeností a ona je za vodou tak než to rozdýchá...třeba nakonec příbuzné ani nebudete,nejezdila bych tam.

To nejde, dvakrát do roka musím, je to taková blbá tradice,no...Ale dříve jsme se scházeli častěji, ted už dodržuju jen tu tradici a nazdar! Dneska už jsem celkem v pohodě, už se jí nechci zalíbit jako na začátku /byla mi sympatická z fotek a vyprávění a těšila jsem se na ní, myslela jsem si, že si budeme určitě rozumět/ a tak jí umím i utřít. Ale na začátku mě vždy tak ztrapnovala před všemi a já si to nechala líbit, blbá, no. Párkrát jí už utřel i ten její /když na mě měla blbé kecy/, sice jen pohledem, ale zmlkla během vteřiny

Ona se tak chová i ke své mámě. Prostě k takovým "slabším" jedincům u nichž vycítí, že si to může dovolit. Minule své mamce před deseti lidmi u slavnostní večeře řekla, že má už hodně povislá prsa a vypadá celkově blbě, hlavně ty hrozné vrásky. Zůstali jsme čumět všichni.

No to snad ne!! Rozmazlenej fracek je to, prostě tam nejezdi. Až bude příště zase nějaké to výročí, nebo proč tam jezdíte, tak se prostě hoď marod. To ti nikdo nebude moct vyčítat, že jsi nepřijela, přece je nechceš všechny nakazit, zvlášť ty roztomilé dětičky, že...
Je to fracek a ty bys tuhle bitvu nikdy nevyhrála...