Neumím okořenit vztah ani sex

Holt jste se netřefili jeden ani druhý ve výběru, to se sem tam stává - nevím, jak jste spolu dlouho ani kolik je vám let, takže netuším, jestli to má smysl lámat přes koleno. Vztah se netočí jen a pouze kolem sexu - ale na druhé straně, pokud je jeden z partnerů eroticky založen a druhý má nějaké zábrany ( výchova, nízké sebevědomí, ovlivnění expartnerem ... ) , tak to vede pouze k oboustrannému nepochopení a zklamání. Pokud to tvého přítele štve, vůbec se mu nedivím a docela jej i chápu.
Proč se neumíš uvolnit ? A co by se mu ( nebo i tobě ) líbilo, mluvíte o tom alespoň ?

Úplně se v tom vidím, také jsem docela nekomunikativní typ. Mezi svými dlouhodobými přáteli se dokáži uvolnit a v pohodě komunikovat, ale když jsem mezi nějakým větším množstvím lidí, které neznám, tak jsem celá nesvá. Takže také většinou jen sedím a mlčím, protože se do rozhovoru neumím zapojit

S tím sexem a erotikou se špatně radí, vždy jsem byla stydlivá, ale s novým partnerem to ze mě spadlo a jsem mnohem více uvolněnější. Možná to chce jen narazit na partnera se kterým budete na stejné vlně. A hlavně nesmíš u sexu myslet na to, že si jako prkno a že se mu to určitě takto nebude líbit, protože pak se neuvolníš nikdy

"Neumím vymyslet zábavu, bavit se... být ta nej pro chlapa." To není žádná vada, že jsi introvert, to je jenom vnitřní nastavení. Je úplně možný, že potkáš někoho, s kým budeš bloumat po lesích, nebo aspoň v parku, nebo krmit holuby a nebudeš si připadat nudná, trapná, nebo že musíš vymýšlet zábavu. Já vím, zní to jako klišé
Ale úspěšnost člověka se neměří tím, jak kde konverzačně haleká, jak nahlas se směje a na kolika fotkách z "akcí" je označený. A nejvíc slyšet sou lidi, co nemají co říct.
Takže si klidně mlč, buď mlčoch, a nenuť se mluvit s lidma, kteří nejsou tak podnětní, aby se ti na ně chtělo reagovat.
Vymýšlet zábavu pro nikoho nemusíš, dospělý člověk by se měl zabavit sám, zábavný program se vymýšlí dětem

měla jsem přesně stejného přítele, já komunikativní, samá sranda a on byl jak "kameraman", zasmál se, ale nic neřekl. Pak se mě všichni ptali: ,, on nemluví?". Bohužel jsme si v tomto opravdu nesedli a musela vztah ukončit a mezi důvody patřil i tento.

O tom to je a ne o tom, že ty něco neumíš...

Buď ťa ma rád takú aká si a nebo ne. Jestli muž opustí ženu len preto, že ostatným sa nepáči, že je tichšia, tak za to ani nestojí. No a sex, buď ti to nic neříka nebo doteď boli všetci neschopní. Mimochodom na sexe neni nič komplikované.

"Se svym novym partnerem to uz zacina skripat,zacina ho to stvat...hlavne mame dalsi problem a ten se tyka sexu,kdy ja se nedokazu poradne uvolnit a neumim ze sebe udelat rajcovni babu,aby se mu to se mnou libilo...takze jsem jak prkno a v duchu si rikam,ze je vse zbytecne...ze se na vztahy vykaslu,protoze stejne vsechny predchozi skoncily na tomto problemu, kdy ja neumim vymyslet zabavu, bavit se...byt ta nej pro chlapa..Jsem ztraceny případ nebo jak proti tomu bojovat...?"

no zábava pro partnera, aby se mu to líbilo..... já bych se zaměřila na to, aby se to líbilo TOBĚ.
Zkus se zamyslet, proč se nedokážeš uvolnit. Nemá na tom vinu i ten partner? Pokud je partner takový, že partnerku podporuje, nechce ji měnit, předělávat, bere ji bezvýhradně takovou jaká je.... tak pak by se uvolnila každá.
Plus vzájemná chemie. Když funguje, tak je vše tak nějak přirozené, automatické. Ale pokud nefunguje, tak se člověk asi ani pořádně neuvolní atd...

Je fakt možné, že se k sobě nehodíte. Ale není to ničí vina.

někdo na to třeba fakt není, ale na druhou stranu si myslím, že až zakladatelka potká někoho, z koho se jí rozklepou kolena, tak to bude vypadat taky jinak...
Ono najít vhodného kompatibilního partnera je někdy běh na dlouhou trať.

někdo na to třeba fakt není, ale na druhou stranu si myslím, že až zakladatelka potká někoho, z koho se jí rozklepou kolena, tak to bude vypadat taky jinak...
Ono najít vhodného kompatibilního partnera je někdy běh na dlouhou trať.

vytesat do kamene

Mám známou, která pusu nezavře (ale ta je teda aspoň případ, že to má hlavu a patu) a vím, že jen a jen kvůli tomuhle (je moc hezká) se hodně kluků bálo si s ní něco začít, mít vztah (nejen sex). Takže ta má zas opačný problém.

Však píšem, že pokuď sa s ňou rozíde len preto, že ostatným vadí, ze je tichá - tak je to blb. Od takého radšej preč, keď nema vlastný rozum. Příšte im bude vadiť, že on ťa živí, zatial čo ty doma kojíš-to sa stalo mne.

mám podobný problém, neviem ako sa mám baviť s cudzími ľuďmi ak je to jeden človek tak je to ešte v poriadku ... keď som začala chodiť so svojím priateľom (teraz už ex) tak keď ma vzal prvýkrát do partie len som ticho sedela a počúvala ... on bol práve tiež ten spoločenský typ čo ho bolo dosť počuť a najprv mu to tiež prekážalo, ale keď som ich spoznala trochu viac tak už bolo všetko v poriadku ... povedz mu že potrebuješ čas aby si ich viac spoznala a ak to nepochopí tak je to obyčajný pako! a myslím že toto isté platí aj v posteli ...

Určitě se něco dělat dá, ale dej si otázku, jestli chceš bojovat?
Měla by ses zaměřit hlavně na sebe - jestli jsi ráda ve společnosti, ale vadí ti, že se moc nezapojuješ, protože jsi stydlivá, tak bojuj. Jestli jsi spokojená s tím, jak to je - tak nic neřeš, co si o tom myslí ostatní je jedno. Jestli si víc užiješ v menší skupince, tak se do nějakých větších akcí nenuť. Přítel si tě asi vybral z jiných důvodů, než že bys byla bavič roku.
Možná si přijdeš divná, ale záleží, s kým se porovnáváš. Vem si, že společenští lidé jsou prostě víc slyšet a na extrémní introverty v životě moc nenarazíš, protože jsou někde zalezlí.

Přesně tak, v tvém případě není třeba nic kořenit - nemusíš jít na něj hned s bičem, pro začátek bude dobrý pokrok, když si to začneš užívat. To se těžko radí, ale hlavně u toho nepřemýšlej, jestli jsi dost dobrá - prostě "být přítomná" a ideálně nemyslet na nic. Máš problém jen s partnerem, nebo ani samotnou tě to moc nebere?

Tak jsem nad tím vším přemyslela,nazory a prispevky jsem precetla...aChyba je ve me...nedokazu se jakkoliv uvolnit,prejit sebe apod...uz ani neni podpora od chlapa,stve jej,zže stále k tomu nemam co říct a jen jsem zticha...ale me to proste nejde,sex nemame a ten predtim za nic nestal-co jsem od nej slysela...takze davam si posledni sanci se jakkoliv vzchopit a kdyz mi to nepujde,pujdu si po svem...Akorat mi to mrzi,mam tricet a chci deti,ale nrz to-to si radeji adoptuji...