Dceři je 22 let.Je jedináček a celý život jsem jí obětovala. Je velmi aktivní už od mala a celý život jsem ji vozila na kroužky, kterým se ted věnuje i v dospělosti jako vedoucí.Její zájmy se staly i mým zájmem a na její prosby jí s vedením kroužků pomáhám. Baví mě to a obětovala jsem tomu i práci. Dokonce jsem šla na potrat, když jsem zjistila, že jsem těhotná, aby jsem dál mohla s dcerou jezdit po seminářích a pomáhat při jejích aktivitách a vedení. Teď si našla přítele se kterým je rok a půl. Je to sice moc slušný kluk na úrovni o 8 let starší než je ona, ale vše je od te doby jinak. Kroužky kterýma žila už ji moc nebaví, kašle na vedení a ruší zkoušky a tréninky, nechce se jí na tábory na které se vždy velmi těšila a celkově je strašně podrážděná. Několikrát si přítele vzala na akce s dětma, ale víc než dětem se tam věnuje jemu. I děti už jí několikrát řekly, že když je tu on, ty jsi jiná a nebavíš se s náma a nesměješ.(Příklad- byl tam on a děti ji volaly do vody, nebo hrát s nima hru. Nešla a vše odmítla.On odjel a najednou se s dětma smála, hrála hry, atd.)Ona si to nepřizná a když se to s ní snažím řešit, je zlá a hádáme se. Nikdy předtím jsme se nehádaly.Byly jsme jak kamarádky a dokonce i pubertu jsme snášely výborně.Chodily jsme spolu na tůry do hor, na kolo, koncerty, vařily jsme spolu atd. Teď je všemu konec.Někdy má světlý den a je milá jak dřív, ale to jí vydrží max. půl dne.Pak jsou na pochodu zase hádky.
Další věc je, že si přítele k nám neustále vodí.To by nevadilo, je moc fajn, ale problém je, že máme velmi malý byt a do jejího pokoje se chodí přes obývák,který je propopojený s kuchyní a kde spím. Není mi vůbec příjemné, že spím (v létě bez peřiny ve spodním prádle) a on přes mě několikrát za noc až do rána chodí na wc a do kuchyně si vařit kávu, atd. Když to s dcerou chci řešit, zase je zlá a hrozně se pohádáme jako poslední dobou pořád.Nechci aby se s ním rozešla, je to opravdu moc fajn chlap, ale nevím, jak to dál řešit, aby to byla zase ta skvělá dcera a kamarádka jako dřív. S ním si velmi rozumí, jen se usmívá a je velmi milá. Já si s ním taky rozumím, ale např ty noční návštěvy do rána mi vadí a i když jsem to několikrát řešila, nic nepomáhá. On jen řekl, že mu to nevadí že tam spím.Tak už teda nevím. Vše co řeknu je špatně.Navíc začala se zdravou stravou a přehání to.Vše co uvařím a koupím do ledničky je špatně, protože ona jí jen určité věci a určité značky.Hodinu čte každý obal, jestli neobsahuje nezdravé věci. To vše se děje poslední rok a půl a já už nevím jak dál. Dokonce jsem jí ve vzteku řekla at se odstěhuje, protože je často nesnesitelná a to mi ted taky stále vyčítá.Mám pocit, že jsem ji ztratila....
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Všechno je jinak
Poslat SZOn bydlí u rodičů, šetří všechny peníze, koupil si drahý auto a na dovču se svojí kočkou nechce. A holka by raději jela s mámou, protože s ním nechce. Já ti nevím, on bude asi pěknej kousek, mě to kolem něj vyznívá tak všelijak. Ale to je asi trochu mimo téma...
Cituji Johanita: On bydlí u rodičů, šetří všechny peníze, koupil si drahý auto a na dovču se svojí kočkou nechce. A holka by raději jela s mámou, protože s ním nechce. Já ti nevím, on bude asi pěknej kousek, mě to kolem něj vyznívá tak všelijak. Ale to je asi trochu mimo téma...
přesně tak... fakt nechápu když si někdo šetří na bydlení, proč si kupuje drahý auto 
a ji taky nechápu.. na jednu stranu si ji chce udržet pomalu co nejblíž u sebe, ale na druhou ji pomalu nutí aby s ním šla bydlet 
Cituji Cherry_: a ji taky nechápu.. na jednu stranu si ji chce udržet pomalu co nejblíž u sebe, ale na druhou ji pomalu nutí aby s ním šla bydlet
Myslím, že zakladatelce jde o to, aby mezi ní a dcerou nezmizelo "silné citové pouto" (nebo jak to jinak říct), netrvá na tom, aby s ní dcera byla fyzicky...
Dcera působí opravdu rozmazleně...
Galerie obrázků
Cituji Paťa1: Ten klub co máme pro děti a mládež byl její výmysl, ona mě prosila a žadonila abych to dělala s ní.
Víš, tohle jsi měla víc rozvést hned v začátku.
Já měla z tvého popisu pocit, že občas jezdíte jen tak s dětmi.
Nicméně.
Stejně se mi zdá, že jsi se dceři věnovala nad míru. Není úplně normální jít na potrat kvůli děcku, aby jsi se mu mohla věnovat.
Tak jsi to alespoň napsala, ale spíš si myslím, že sis tím vyřešila svůj osobní problém a teď to používáš jako argument a důkaz, jak jsi se obětovala! To mi příjde hodně nefér.
Nikde se nezmiňuješ o o otci dcery, nebo o případném partnerovi.
Myslím, že žena - matka by si měla zachovat svůj osobní život a dítěti dopřát zase ten jeho a pomáhat mu spíš zpovzdálí.
Tak jak se dcera zachovala mi příjde celkem normální, vzhledem k tomu, co jsi napsala.
Myslím si, že jsi ji do aktivit, ať už vědomě, nebo podvědomě nutila, protože jsi se v nich sama realizovala. V určité době se to mohlo dceři líbit, protože jste byly jen samy. Když do toho ale vstoupil muž, tak jí se změnily hodnoty a taky možná možnost se takříkajíc trhnout...
...S čím ale naprosto souhlasím je, že byt je tvůj a rozhodně bych se se snažila zachovat si soukromí.
Vy jste na sobě s dcerou přisátý jak pijavice, jedna druhou vysáváte. Mně připadá, že všichni aktéři příběhu jsou nemocní. Ty se svým přehnaným očekáváním, že si v dceři pěstuješ životního partnera s exkluzivitou (nikdo jiný vám do toho nevstoupí), dcera se chová jako rozmazlený fracek, což asi bude, a přítel, kterýmu připadne normální šetřit na auto, spát u tchýně a bydlet u rodičů, bude asi taky exemplář k pohledání.
Já osobně když slyším "jsme s dcerou nejlepší kamarádky" tak se osypávám až na zádech.
Musíš žít svůj život. Celý život se ti to asi nedařilo, tak teď začni. Vykopej je ze svýho bytu oba dva, naplň si ledničku nezdravýma věcma, najdi si kámošky svýho věku a vyražte někam do přírody, bez toho, že by ses starala o to, jestli dcera chodí do kroužků a pod.
Cituji Fifin: Mně připadá, že všichni aktéři příběhu jsou nemocní.
Cituji Fifin: Vykopej je ze svýho bytu oba dva, naplň si ledničku nezdravýma věcma, najdi si kámošky svýho věku a vyražte někam do přírody
Cituji Fifin: Já osobně když slyším "jsme s dcerou nejlepší kamarádky" tak se osypávám až na zádech.
My s mámou byly nejlepší kamarádky 52 let. Pouto mezi matkou a dcerou je údajně nejsilnější vztah vůbec- psali v Psychologii dnes. Vůbec to neznamená, že bychom neměly svůj život. Vždyť i s jinými kamarádkami na sobě nevisíme jak pijavice.
Strašně by mně zajímalo, jestli tento příběh skončí happy endem. Mladý je celkem vych caný, až postaví ten barák, tak jsem zvědavá, jestli bude ještě se slečinkou.
A dcera se živí čím? Nastav pravidla aspoň teď. Sice se to dceři nebude líbit, ale časem se to srovná. Je dospělá, ať si tedy kupuje své jídlo, byt je Tvůj, nemáš tam soukromí, normálně jí vysvětli, že je Ti to nepříjemné, můžou se scházet taky u jeho rodičů nebo ne a nebo taky můžou randit normálně jako ostatní, chodit do kina apod. Nebo si nastavte určitý den a večer, kdy tam přítel bude a Ty si třeba někam vyraž.
A ten klub nebo co to je? Tak buď Tě to baví a povedeš jej dál sama, tím pádem si nech i peníze (můžeš je dávat stranou, ale nedávej je dceři hned), nebo to zrušte, nebo zase pravidla - Ty tam budeš tehdy a tehdy, dcera zase bude chodit jindy. Mladá si z toho nemůže dělat holubník, ty děti to vnímají.
Máš nějaké kamarádky, nějaký jiný svůj život, zaměstnání? Začni se věnovat sama sobě, choď cvičit, do kavárny, do knihovny, za kulturou, něco se třeba uč, prostě najdi si, co Tě baví a neupínej se na dceru. Ono se to zase srovná. Přestaň ji rozmazlovat, dcera potřebuje dospět a Ty taky najít sama sebe.
Pouto matky a dcery je možná nejsilnější, ale matku prostě není možné stavit na roveň kamarádky. I přes láskyplný vztah je absolutně nutné, aby si matka zachovala přirozenou autoritu a pozici toho, kdo určuje pravidla. To v případě zakladatelky naprosto selhalo a jakoukoli změnu teď bude prosazovat jen velice těžko. Dcera je zvyklá na absolutní svobodu a to, že jí matka podřizuje celý život a nebude chápat, co je najednou špatně.
Cituji Easyway: Dcera je zvyklá na absolutní svobodu a to, že jí matka podřizuje celý život a nebude chápat, co je najednou špatně.
To ano, ale pořád lepší pozdě, než nikdy.
Reaguji na LaArdilla: To jistě ano, ale bude to od zakladatelky vyžadovat značnou pevnost.
Cituji dadabus: Se vším, co je výše napsáno, souhlasím. Akorát tedy nechápu, proč se dcera neodstěhuje i s přítelem !? Je to tvůj byt a ty si určíš, co se v něm bude a nebude dít. Kdyby mi někdo řekl, že "mu nevadí, že tam spím" ( ve svém obýváku ! ) , tak jej asi vyhodím Pokud by mi někdo nadal, že jsem nakoupila do lednice "jiné značky" potravin, tak příště nekoupím nic.
Souhlas. Myslim že tohle neni jen černobílé. Dcera dospívá ale jestli se jí neco nelibi ať se odstěhuje.
Cituji onsall: Dcera dospívá ale jestli se jí neco nelibi ať se odstěhuje.
Určitě by to celkově vylepšilo váš vzájemný vztah.
Myslím že je na čase zcela vážně s párem promluvit - a sdělit, že si přeješ aby se z tvého bytu odstěhovali. Není žádná tvoje povinnost kolem nich do smrti kvokat, už máš svoje odpracováno a je čas mít klid a věnovat se sobě a svému osobnímu životu.
Cituji Easyway: I přes láskyplný vztah je absolutně nutné, aby si matka zachovala přirozenou autoritu a pozici toho, kdo určuje pravidla.
to jednoznačně
