Ahojky,jsme s přítelem něco málo přes rok. Prvního půl roku bylo naprosto TOP nehádali jsme se a nic, potom proběhlo pár hádek a neshod, které jsme zdárně vyřešili (bylo to hlavně z nervů ve škole).
Všechno bylo více méně v pohodě, avšak poslední dobou je toho na mě moc (Škola, zdraví, nová práce) a jsem dost často vynervovaná a bohužel to vždy schytal přítel. Jsem typ člověka co svoje problémy nerad řeší a někomu sděluje, takže přítel ani nevěděl proč se tak chovám a mohl si i myslel že je to kvůli němu.
A teď k problému, dopadlo to tak, že jsem o víkendu zase téměř bez důvodu vypěnila a chovala jsem se k příteli jako ke kusu ho*na, brala ho jako samozřejmost a byla na něj prostě zlá. Přítelovi ruply nervy, protože to tento měsíc nebylo poprvé a řekl mi, že si prostě nerozumíme, že vidí jak mě štve, a vztah se rozhodl ukončit.
Když se mi to všechno rozleželo a zamyslela jsem se nad svým chováním, tak mi to všechno došlo, popravdě ani nevím proč jsem se tak k příteli chovala, mám ho ráda a je mi s ním dobře. Jen je toho na mě poslední dobou moc a neumím to ventilovat.
Chtěla bych znát Váš názor, jestli má cenu pokoušet se vztah nějak zachránit, zamyslet se nad sebou a být v pohodě jako na začátku. Jestli vztah na druhý pokus může fungovat, když se člověk "změní". Za všechno jsem se mu omluvila, konečně mu vysvětlila proč jsem se tak chovala. Chtěla bych to nějak napravit. Jenže přítel je teď naštvaný a nechce to řešit.
Vím, že mě má přítel hodně rád, udělá co mi na očích vidí, jen už dál nechtěl tolerovat moje chování, což se mu ani nedivím.
Děkuji za názory, jestli to bylo zmatečný tak se omlouvám, nevěděla jsem jak to nejlépe napsat 
Poslat SZ
), naštvanost vystřídá stesk a budeš mít snad druhou šanci (takhle by to aspoň proběhlo u mě, kdybych byla na místě tvého přítele). 
