Už nejsem schopná vidět věci objektivně

Reaguji na vilima:
Nojo Tak já si s nim o tom dneska promluvím...

Reaguji na Stacie: hodně štěstí... dej vědět, jak jsi dopadla...

Reaguji na vilima:
Mockrát Ti děkuju za probrání. Budu asi děsně bulet (ale to je snad v pořádku, ne?) Dám vědět. Jinak koukám, že řešíš podobnou tématiku. Moc mladej/moc starej, ono je to jedno.

Já nevím, ty mu ani neřekneš jak je ti zle a čekáš, že se to doví telepaticky. Chápu to, že jsi byla na víkend u rodiču, takže na pohotovost tě měl kdo odvezt. jiná by byla, kdybys byla sama doma. ale I tak, prostě když děláš statečnou tak se nediv.
A s tím autem to taky vidíš hystericky, když ho neměl, tak proč by ti měl nabízet odvoz....
Pokud něco chceš, tak to řekni, ale nedoufej v telepaticke schopnosti chlapa.
ten koment, že za ten močák může on mi přijde taky mimo - kdyby za to nemohl tak je to menší problem nebo tě bude štvát meně, že se nestará..nemoc je nemoc.

Reaguji na Siiri:
Přesně tak, nemoc je nemoc a myslím, že by přítel měl nabídnout pomoc. Byla jsem v pátek v noci sama doma, když jsem mu psala. Já všeobecně vím, že člověk musí říkat o to co chce, ale prostě mě vytočilo, že celý víkend si o pomoc neřeknu (a naštvaná jsem nebyla), tak jsem - přiznávám - čekala, že "vyskočí" a bude se snažit to nějak vymyslet, jak by mě alespoň odvezl v neděli večer.

tak to se měl zeptat, zda něco nepotřebuješ. bydlí poblíž?

Odvezl by tě, kdyby měl auto.

Kdybys vice komunikovala, tak se tohle nestane, děláš hrdinku a pak se na něj ještě naštveš.

Reaguji na Siiri:
Oki, možná jo.

Reaguji na Stacie: Ne, nejsi naštvaná oprávněně, protože to byla Tvoje chyba.
1) píšeš, že se na Tvých problémech podíleli vaše společné chvilky
2) že si nemohla ani pomalu vstát z postele a jemu si o tom, ale neřekla.

ad 1) .. to klidně může být, nicméně evidentně to nebylo poprvé a přesto neděláš žádná preventivní opatření ani před ani po... pokud bys je dělala, problém bys neměla.
Čili měla si to předpokládat a včas se připravit. Mimo to je celkem obvyklé, že by ženská, která je na takové problémy citlivá měla mít doma "první pomoc", aby při prvních příznacích, dřív než se problém rozjede, včas zasáhla.

ad 2) Je to Tvůj přítel a ne věštec a tak nemůžeš očekávat, že se dovtípí něčeho, co si mu neřekla.
Nehledě na to, že to souvisí s prvním bodem, zánět močáku v takové intenzitě nepřijde hned a tak si mohla do té doby zavčas jednat a ne čekat na to až se Ti přitíží a musela bys na pohotovost. Což osobně nechápu proč vůbec, když veškeré prostředky pro včasný zásah jsou běžně k dispozici a to nejen v lékárně.

Mimo to, bydlíš u rodičů, nepíšeš o tom, že bys zůstala celou tu dobu sama a tedy... při prvních příznacích sis mohla potřebné věci obstarat sama a včas, případně později si mohla požádat rodiče. Nevidím důvod proč by Ti měl přítel dělat utěšitelku, když sis problém, tím, žes jej včas neřešila, způsobila sama a navíc jsi měla ještě možnost říct rodičům.

Samozřejmě, že pokud máš tyto problémy nějak pravidelně, je vhodné navštívit lékaře, ale kdybys to včas řešila, mohla sis v klidu dojít na stěry atd. po víkendu k lékaři sama.

Takže zlob se pouze sama na sebe, ne na přítele.

Napsala mu hned večer, že má bolesti. Že mu celý víkend nevypisovala, že umírá, mi přijde naprosto v pořádku. Kdyby byl přítel co k čemu, minimálně by se zeptal, jestli něco nepotřebuje. Kdyby ne ze zájmu, tak alespoň ze slušnosti.

Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Asi tak.

Reaguji na Stacie: ano, občas si taky říkám, kdo z nás dvou je ten mladší a kdo starší Nicméně já už jsem se snad probojovala tam, kam jsem chtěla (ovšem "zadarmo" to rozhodně nebylo)

Reaguji na Veselka10: Podle mě jsi zbytečně ostrá. Napsala mu v pátek v noci, kdy byla SAMA doma, že má bolesti. A on se ani nezeptal, jestli nepotřebuje pomoc. To mi přijde dost smutné, kor po 6 letech vztahu. I když on ten vztah sám o sobě je dost zvláštní, co si budeme povídat. Po takové době by člověk očekával minimálně společné bydlení, ne-li svatbu a založení rodiny.

Reaguji na Lady Flame: Podle Tebe zbytečně ostrá, podle mě jsem pouze napsala jak to je.
Víš on se chlap rád postará o ženskou, ale ne o fňuknu a to, že si ten problém slečna svojí neschopností, nejen na poli komunikace, způsobila sama, je jen taková "třešnička na dortu".

Tohle tedy vážně nechápu. Když si způsobím sama nějaký problém, tak je adekvátní reakce, že se na mě můj přítel vykašle? Jako ve stylu, můžeš si za to sama, tak si sama poraď? To snad ne? Nebo ty se takhle ke svému příteli snad chováš?

Reaguji na vilima: Zcela evidentně si nerozumíme, přečti si můj příspěvek ještě jednou.

On se na ní nevykašlal, vykašlala se slečna sama na sebe a očekávala, že aniž by on o tom věděl, bude za ní řešit její problém. Je to takhle srozumitelnější?

Ne, já opravdu ke svému muži takhle nechovám. Jednoduše protože, když mám nějaký problém, v tomhle případě zdravotní, tak za prvé jsem docela vybavená pro různé nenadálé situace a pokud přesto to, co potřebuji nemám, tak si to za druhé při prvních příznacích obstarám, případně, pokud z nějakého důvodu nemůžu nebo je to jednodušší, požádám manžela, aby mi to přivezl.¨

Ovšem nečekám od něj, že (když mi nejde o život a zakladatelce nešlo), že vše "odhodí" a poletí za mnou.
Stejně tak jako za třetí, pokud mi je zle, tak to řeknu a zároveň řeknu i to, co po něm chci.
S mužem bydlím a proto je on ten první, koho (pokud je to nutné) o něco požádám. V případě, že by muž nemohl, pak požádám rodiče, případně kamaráda.

Každopádně vždy jasně definuji, co mi je a co chci a neobtěžuji někoho jen protože jsem sama neschopná, tím myslím můžu, ale nechci. Říct co chci a ev. potřebuji, to je komunikace, která evidentně zakladatelce chybí a pak se nemůže divit, že přítel neskáče,
jak píská a opět zdůrazňuji, že kdyby chtěla, mohla svůj problém řešit včas i bez pomoci..