Už nejsem schopná vidět věci objektivně

Reaguji na Veselka10: Ano, je to pro mě srozumitelné i pochopitelné, co píšeš, nicméně pořád mám za to, že u zakladatelky ta situace byla prostě taková specifická a podle toho, co popsala, by se ani mně chování toho přítele nelíbilo. Každopádně si ale myslím, a to především kvůli těm ostatním a podstatnějším okolnostem, že ten vztah budoucnost nemá a to, co se stalo tady o tom zmiňovaném víkendu, už je jen takový poslední výkřik...

Přečti si ještě jednou co napsala...zeptala se na odvoz, on řekl, že nemá auto a ona mu hned udělala scenu aniž by ho nechala hledat zpusob.

On věděl, že jsem u našich, tak jsem se ho zeptala, zda by mě mohl vyzvednout a on, že je to problém, že auto bude mít sestra. Já se pak v zápětí naštvala (a už mu nedala prostor, aby to nějak vyřešil). Že se celý víkend nestará a pak ho ani na závěr nenapadne, že by mě vyzvedl...

Reaguji na Siiri: Tak jo, ten prostor tam asi chyběl, pravda...

ale prostě ani mi nenabídl, že by mě vzal k doktorovi (o tom, že ani nemůžu vstát z postele nevěděl)[b][/b]
Tohle je opravdu k zasmání. Nechápu jak si může někdo myslet , že ten druhý automaticky ví co bys chtěla, pokud mu to neřekneš. Od toho máme pusu a můžeme komunikovat , pak se nemusíš cítit dotčená proč nebyl tak citlivý vůči tobě a nenabídl ti odvoz k lékaři. Asi ho to holt nenapadlo! Opominu-li fakt , že z toho co tu píšeš vyznívá jak na tebe peče.
.

Ahoj holky,
nechci se tu hádat o jedný konkrétní situaci, ono se to z toho nedá úplně posoudil a myslím, že vilima to vycítila nejlépe. Tak jak jsem měla v plánu si s přítelem promluvit (ohledně odloučení), tak jsem to hnedka neudělala, protože se choval fakt krásně a bylo to prostě těžký. Ale ve čtvrtek mi odsunul schůzku, v sobotu naopak ráno zase narychlo mizel i když jsem mu nabízela výborný oběd (sám mluvil o tom, jak si uděláme hezký víkend), tak jsem s nim konečně promluvila. Řekla jsem mu, že když chtěl pauzu už takovou dobu, že by jí měl mít. A že už teď potřebuje prostor asi nejen on, ale i já.. A že si myslím, že si zasloužím víc než věčnou nejistotu. On mi řekl, že to si myslí také. Na dnešek jsme ještě měli domluveno, že mi pomůže něco zavézt autem, řekla jsem mu, že budu moc ráda za pomoc. On mi při našem posledním rozhovoru tvrdil, že jsem jeho nejlepší kamarádka a že o to nechce přijít a navzájem jsme si oba řekli, že se pořád milujeme. Tak jsem si prostě myslela, že si pořád pomáháme a jsme přátelé. No a v noci na dnešek hodně pil a pak za mnou už neměl sílu dojet. Bolí to ještě o něco víc, protože mám pocit, že jsem ztratila i kamaráda. Takže mě to zase rozhodilo ale možná to nakonec pro mě bude zas o něco jednodušší...

Reaguji na Stacie: tak myslím si, že to dopadlo vlastně celkem dobře. Chápu, že to teď hrozně bolí, ale za nějaký ten měsíc budeš sama ráda a pocítíš konečně nepředstavitelnou úlevu - umím si dost dobře představit (a vlastně ještě nedávno jsem zažívala něco podobného), že ta nejistota byla šíleně ubíjející. Hodí se myslím napsat, že každá zkušenost - i ta špatná - je dobrá. Teď hlavu vzhůru a vstříc novým zítřkům
P.S. a čím víc budeš chtít mít teď od chlapů pokoj, tím dřív se nějaký objeví

Vilmičko, moc děkuju, že mi píšeš, pomáhá mi to.

Asi jo. Já byla původně hodně v pohodě. Měla jsem pocit, že jsem ho s láskou propustila, tak jak se říká, že se to má. Najednou mi ale přijde, že už mě vlastně dávno rád neměl. Ale tak co no.. Máš pravdu, nejistota bere šíleně energie. Já vlasně byla a jsem mnohem víc unavená než smutná (ale díkybohu za to, to je pořád ještě hodně příjemná varianta) Bolelo to dlouze a táhle až asi zbyla hlavně ta únava. Já vím, že každá zkušenost člověka posouvá, ale někdy mám pocit, že je mi dopřáno až moc štědře. I když spadla ze mě kupa balvanů ve starosti o přítele - hospoda skoro denně, do školy moc nechodil atd..

K tomu P.S. v tom případě tu měl být už včera
Já teďko fakt nemám chuť a chci si dělat svoje věci na které jsem neměla čas (a hlavně sílu), mám už dlouho kupu plánů, které bych chtěla zrealizovat. Zájemců - vzhledem k tomu, že jsem nikoho rozhodně nehledala - je kupa a to i vážně super chlapi, tak se nebojím, že bych měla zůstat na ocet.

Já také koukala na Tvé deníčky. Doufám, že u tebe se situace nějak vyvinula a máš to v životě jasnější. Když budeš mít chut, taky mi klído napiš.

Píšu SZ