Zamilovaná do zadaného muže

Co byste dělaly na mé místě? Potkáte osudovou lásku, spřízněnou duši, dokonalého člověka se stejnými zálibami, pohledem na svět, dokonale se doplňujete. Vzdáte se jí nebo budete bojovat?

Vše začalo zhruba před rokem, seznámila jsem se s mladým, krásným a inteligentním mužem přes inzerát. Věděla jsem, že je zadaný, ale tolik jsme si rozumněli. Dlouho přes půl roku jsme si psali a já věděla, že je v nefungujícím vztahu, kde přítelkyně s ním nechtěla spát a denodenně se hádali. Klid hledal zřejmě u mě. Jemu chyběl sex a fyzická blízkost, tak si začal se mnou. Oba jsme věděli, že to bude milenecký vztah. Ale oba jsme se báli, že se můžeme zamilovat. On říkal, že snad dokáže oddělit city od sexu. O všem jeho přítelkyně věděla a neměla s tím problém. My se začali scházet a věděla, že city má u ní. Že ji miluje. Už od prvního setkání jsem věděla, že je to má spřízněná duše. Společné zájmy, vzájemná přitažlivost, podobné pohledy na život naprosté propojení, vzájemná psychická podpora, tolerance. Chodívali jsme spolu sportovat, chodit za kulturou, trávili všechen čas. Jen ty silné city tam chyběli. Naprosto mě okouzlil. Vše trvalo dva měsíce, kdy i mezi námi vznikli hádky kvůli tomu, že on pořád mluvil o přítelkyni a já o ni nechtěla slyšet. Často říkal jak mě má rád a nejsem pouze výplň času. I se tak samozřejmě choval, rozmazloval mě, staral se o mě, tak jako nikdo jiný. Vypadalo to ne jako milenecký vztah, ale jako partnerský tradiční vztah. S ní už nikdy nespal, ona nechtěla. Po nějaké době, kdy jsme se neviděli vztah velmi ochladl, vyhýbal se mi, trávil čas s přáteli a já s pocitem, že ho ztrácím jsem zpanikařila. Psávala, co se děje, co se najednou změnilo. Prý, že nic, jen nechce, abych ho viděla smutného a naštvaného. Dozvěděla jsem se, že ona se s ním rozešla a našla si někoho jiného. Já jsem trpěla jako zvíře, nejedla, nespala a jen zvracela. Po nějaké době jsme se opět viděli, já mu vyznala lásku, ale on jenom koukal do země a odmítl mě víceméně. Utíkala jsem pryč a plakala, do půl hodiny přišla zpráva, že mě má rád a kdyby věděl jak to je, tak se tak nechová. Já mu napsala, že se loučím a popřála mu krásný život. On smutně odepsal, jestli se už nikdy v životě neuvidíme? A já mu řekla, že co chce dělat když já jsem zamilovaná a on ne. Napsal, že po nějaké době se může ozvat a můžeme zajít na kafe. Ozval se po týdnu, jak se mám a jak to jde. Nabídl se, že mě navštíví, ale nevyšlo to, protože se opil. Po dalším týdnu se zase ozval, že přijde, ale bála jsem se, že to bude zase další zbytečná schůzka. Nakonec jsme si v klidu popovídali, dlouze. Bez emocí. A od té doby se neviděli, ale jsme stále v kontaktu.

kiwinatorka

Zamilovaná do zadaného muže

Priateľov pes

Dítě v 17ti letech

Vztah s přítelem se nikam neposouvá - dilema

Jak se vyrovnat s nuceným potratem

Manžel mě zbil

Váš příspěvek