Potřebovala bych poradit, protože už jsem z něj zoufalá, nemůžu se soustředit na nic, jen na něj. Nemůžu si hledat nikoho jiného, protože mě nikdo jiný nezajímá, přitom už mi bude za chvíli 30 a měla bych si hledat někoho, s kým už zůstanu. On mi před pár lety řekl, že se nechce vázat. Vadilo mu, že jsem introvertní typ člověka, od té doby jsem se dost změnila, ale nerozhodnost mi zůstala a to mu vadí. Přesto mohl by to být důvod, který ho odrazuje od toho být se mnou? Nějakou dobu jsme se moc nevídali ani si nepsali a teď už asi půl roku se vídáme často, často si i píšeme, i když v poslední době mi přijde, že už ne tolik, jako dřív. Často u něj přespávám, ale nic spolu nemáme, i když několikrát ano. Většinou ale ne. Před půl rokem řekl, že si umí představit, že bychom byli spolu, ale zase to nějak vyšlo do ztracena.
Jeho nejlepší kamarád za mnou nedávno sám od sebe přišel a řekl mi, že ví, že se mnou chce být a ať to ještě chvíli takhle vydržím, že on je zklamaný, protože byl s bývalou 5 let a ona se s ním pak rozešla a on to hodně těžce nesl a že se teď bojí jít do vztahu. Přesto, když jsem s ním (strávili jsme spolu i silvestra s dalšími přáteli) o nic se nepokusí. Myslíte, že mě bere jen jako kamarádku (chtějí chlapi vůbec ženy jen jako kamarádky? Mě to příjde divné, protože já bych takhle často k sobě rozhodně kamaráda nezvala, ať se mnou stráví večer a přespí u mě, kdybych o něho neměla zájem) nebo se bojí? Myslíte že, že by se opravdu mohl bát? Protože mě příjde, že už je sám dost dlouho na to, aby se s tím srovnal. Jsem z toho nešťastná, tak mě nenapadlo nic jiného, než napsat tady, snad mi aspoň nějak poradíte. Děkuji moc