Au - pair nebo vysoká škola?

Ve tvém věku je to jasné, že tě víc přitahují nové zážitky a dobrodružství, než práce - kdyby to bylo naopak, bylo by to úchylné
Ale podle mne bys měla nejdřív dodělat školu, pokud máš tu možnost. Dneska mladý člověk bez školy i bez praxe nemá žádné uplatnění a vysokoškoláci vykonávají i práce, na které kdysi stačil učňák. A když už jednou studia necháš, není velká šance, že by ses do něj pak přinutila znova. Neříkám, že bez školy člověk nemůže být - já ji nemám, ani mi nikdy nechyběla, ale tehdy byla trochu jiná doba. Ale sama zmiňuješ kariéru a zázemí: kariéra bez VŠ nejspíš nebude a zázemí bez výdělku už vůbec ne.
Navíc, situace v celém světe je pomerně nestabilní a ani ten život v zahraničí s největší pravděpodobností nebude divoká jízda plná zážitků a dobrodružství, minimálně první rok ne. Popři VŠ bys možná měla šanci se na chvíli dostat "ven" ( holky tady často zmiňují všelijaké výměnné pobyty) , případně o prázdninách cestovat za peníze z brigády apod. Trochu se "otrkáš", poznáš svět, za pár let trochu psychicky uzraješ a pak se můžeš rozhodnout, co dál.

Taky jsem se rozmýšlela už na gymplu nad něčím podobným a udělala jsem to tak, že jsem šla na VŠ, tu po prváku přerušila, na rok odjela a pak se vrátila a dostudovala. Je lepší mít se kam vracet, i když se člověku pak moc nechce, ale rozhodně jsem pro VŠ. Navíc je to jednodušší, protože nebudeš muset řešit přihlášky a přijímací zkoušky ze zahraničí apod.

Já zase věřím, že je dobré dělat to, co teď cítíš jako to pravé. Život je teď a tady, né až doděláš vejšku. A ač by se to někdy mohlo zdát, nic z našich zkušeností není zbytečné a jednou se to bude hodit. Navíc vyrazit teď není problém, ale už jen s přítelem to bude mnohem složitější. Je možné, že díky perfektní angličtině dostaneš super práci, najednou někoho potkáš a za rok se vezmete. A začít se připravovat na zkoušky už na jaře v Americe taky půjde a pokud budeš odhodlaná, určitě vejšku můžeš dodělat. Velká část z nás tak nějak rok ztratila (já třeba po prváku změnila školu) Myslím, že hlavní je nebát se a dělat to, co nás přitahuje, protože věřím, že to co nás přitahuje je to pravé. Po tom roce také mnohem jasněji uvidíš, jestli opravdu chceš dělat letušku. Pokud jsi studijní typ, možná by to byla trochu škoda a já bych asi volila první bakaláře a pak třeba na nějaký rok..

A pro příklad: kamarádka měla praxi jako prodavačka si plánovaně pořídila dítě těšně po 20.. A nyní se má skvěle, dodělává školu a pracuje na částečný úvazek.Má prima manžela a krásný byt.

Já šla klasickou cestou, vejška, praxe.. No a bydlím v garsonce a mám problém našetřit na vybavení...

Jsi rozumná holka, určitě to dobře dopadne.

Myslím, že jsi zcela over qualified pro práci au-pair. Z mého pohledu by ti to nic nedalo. To už by bylo lepší vyrazit do zahraničí v rámci studijní stáže nebo programu.
Jinak, z vlastní zkušenosti, také jsem chtěla být letuškou, a sen si splnila právě při studiu vš. Netuším, jaký obor máš v plánu studovat, já neměla problém s ISP, a tudíž jsem mohla pracovat v zahraničí, a do školy jsem se dostala vždy tak jednou za dva měsíce.

Myslím, že si protiřečíš. Na začátku píšeš, že jsi nikdy nechtěla typický stereotypní koncept života, ale na druhou stranu máš strach, že až se vrátíš, tak ho vlastně nebudeš už moct mít, protože ti bude táhnout na 30. Tak co vlastně chceš? Na druhou stranu, není záruka, že když tady zůstaneš, tak ten stereotypní život budeš mít stejně jako není nemožné přijet před třicítkou a mít to všechno do těch tří křížků třeba hned do roka.
Já chtěla taky cestovat na vejšce (dokonce jsem se přihlásila na Work and Travel od Student Agency do USA - New York), ale nevyšlo to, protože vždycky jsem měla nějakej důvod, proč tu zůstat - první mi nepovolila škola odložení zkoušky, protože jsem byla v prváku, pak jsem si našla přítele a pak práci, do toho jsem se několikrát stěhovala, pak měnila práci, přítele a teď čekám miminko. Takže z cestování už nebude nic.
Takže pokud je tvůj sen cestovat, stát se letuškou a něco zažít, tak jdi do toho! Na ten stereotypní život máš čas i po třicítce.

Reaguji na VeronikaEma: Jak si to tak štu podruhé, taky mi příjde že si docela protiřečím, ale spíš jsem se špatně vyjádřela. Je jasné, že jednou budu chtít mít ten usedlý život, rodinu a stálou práci, ale né hned po vysoké školy nebo hned po gymplu. Je to moje chyba, špatně jsem to napsala. Mimochodem, gratuluju k miminku!
Reaguji na SimplyGorgeous: Přemýšlela jsem taky o Erasmu, ale ze zvláštního důvodu mě to Au-pair víc táhne. Asi mi jde o some experience do života s dětma, netuším.
Reaguji na Rebarbora: Zatím teda přítele nemám, a ani to v blízké době takto nevidím (ale co se může stát ) Ještě mám čas, čas na rozmýšlenou a na zvážení všech možností. Ale je pravda, že víc výhod vidím v tom cestování a poznávání. No uvidím jak to dopadne.

Jinak všem moc děkuji za názory!

Reaguji na nuiteeki: Děkuju moc! Držím palce v rozhodování. Dej vědět, jak to dopadlo. Každopádně máš ještě rok čas a za ten se toho může stát hodně a někdy tě život navede úplně přirozeně k rozhodnutí, který přijde samo a ty si řekneš, že jsi to analyzovala úplně zbytečně

Já si myslím, že vysoká počká. Potřebuješ si to srovnat a jak jsi psala je dobré využít jazyk a odjet někam a získat zkušenosti v zahraničí. Pokud chceš být letuška, tak asi nebudeš zrovna studijní typ a myslím, že by byla škoda zůstávat tady kvůli škole, když bys ráda někam vyletěla ven. Mimo můžeš vždycky. Třeba díky cestování zjistíš, co bys vlastně chtěla studovat/dělat. Jinak cestovat a zažívat dobrodružství můžeš i s rodinou. To, že někteří mají děti a věčně si stěžují, jak jim děti vlastně zatěžují život je věc jedna a to, že si to někdo může zařídit podle svého je věc druhá..

jsem pro au pair

Co se týče vycestování není nic jednoduššího. Na SŠ můžeš během prázdnin vyjet na tzv. Work and Travel, prací si zaplatíš vynaložené finance, ale zlepšíš jazyk, získáš kontakty, poznáš novou zemi, bude se to vyjímat v životopise. Moje kamarádka takhle jezdila i na vejšce. Nebo využij Erasmus a nemusíš ani díky tomu přijít o rok školy, akorát budeš v zahraničí, jestli umíš skvěle jazyk, bude to pro Tebe bájo, které nebude ani finančně náročné. Pak záleží na tom, co chceš v životě dělat, na VŠ bych šla jen na takovou, která je profesně zaměřená a budeš z ní zajištěná, př. doktor, veterinář, právník, na nějaké pseudoobory zapoměň, je to ztráta času a peněz a i při vejšce, pokud je pro tebe důležitá můžeš cestovat. Pokud si splníš zkoušky v předtermínech nebo prvních termínech, můžeš mít třebas už od května do října volno a na levnější letenky nebo vstupenky do muzea můžeš využít kartu ISIC, kterou mají studenti do 26. S Au-pair opatrně, hodně záleží na jakou rodinu narazíš, od toho se odvíjí všechno. Může to také dopadnout tak, že budeš pracovat 6 dní v týdnu a poslední den budeš tak unavená, že nikam nevyjedeš, nemusíš mít auto a je klidně možné, že se k tobě budou chovat jak k někomu podřadnému a to zrovna asi není to, po čem toužíš. Navíc au-pairka si moc nevydělá, a pokud si našetříš, tak budeš muset cestovat sama, což taky není nic extra, pokud nejsi extrovert a je ti jedno s kým jedeš.
Jazyk a zkušnosti se ti pak budou hodit v jakékoli práci. Myslím si, že je plodnější na rok vycestovat kecnu do Austrálie než strávit 5 let na vejšce, která ti bude k prdu.

Dovolila bych si jen malou opravu. ISIC není do 26 let, žádná věková hranice tam není stanovena, podmínkou je pouze být na denní formě studia.

Ha, pro mě novinka, ale kdo je po 26-ti na denním?

Reaguji na Nicoffee: Doktorske studium například?

Reaguji na Nicoffee: Já budu a znám hodně dalších...ale nás si nevšímejte, my jsme na pseudooborech xD