Jak získat expartnera zpátky?

singlelady

podle mě hlavně nedolejzat....tak řekni fajn a začni alepson před ním dělat, že jsi zaneprázdná, neměj čas kdy si vzpomene, ale bud na něj milá..nebrat telefony pokaždé a at Tě vidí s nějakým kamarádem nebo i kamarádkama někde jinde, začni dělat věci jinak než doposud....

podle mého názoru to je jen poblouznění a když uvidí, že si žiješ dobře i bez něj, tak k tobě minilálně bude cítit to, že mu na tobě záleží...podle mě ho ta holka přestane bavit....vy jste měli klidný vztah a pro něho to je najednou něco nového, zpestření....kdyby Tě chtěl opustit, tak se s Tebou vůbec nebaví a to že Ti říká, že tomu dává šanci, prostě v tobě má jistotu...on ví, ajk se chováš, jak zareaguješ atd...chyba...začni se chovat jinak....podle mě přijde zpět...držím palečky....

Moc vám děkuji za podporu, ale bohužel mám strach, že ho nepřestane bavit a už se nevrátí. Rve mi srdce, když mi nemůže říct, miluji tě, které mi ještě minulý týden říkal. Říkal, že ještě ke mě něco cítí. Jen nechápu proč nemůže potlačit to aby za ní nechodil. Nevím, jak se může chovat jako sobec a v klidu si psát nebo být s ní a přitom chodit za mnou a chovat se ke mě hezky, líbat mě atd. Já vím, že jsem hloupá, jiná holka by ho už poslala do háje. Jenže já nevím, jak se mám chovat jinak, moc kamarádů mi po našem vztahu nezbylo, kamarádky jsou každá z jiného města. Moc bych ho chtěla zpět, tak moc mi natom záleží. Já vím, že možná bude někdo jiný, ale teď prostě nad tím nedokážu přemýšlet.

singlelady
a odkud jsi?

heled, já sama jsem milovala svého přítele prvního, byli jsme spolu něco přes tři roky a on na mě byl hodný, sne¨sl by mi modré z nebe...a já chtěla jen změnu, ne sex, ale líbilo se mi poznávat někoho nového...a přestože jsem ho milovala, šla jsem na večeři s někým jiným, koho on nensášel....a myslíš, že jsem toho nového milovala? ne...ale bylo to jiné...takže podle mě, musíš se změnit v chování ty, bud veselá, on se na jednou začně bát, že te může ztatit...on ví, že na něho čekáš, že ho miluješ a že ho chceš....nechej prostor jeho fantazii, že máš taky možnosti atd....

Je to prostě tak jak tady říkají všichni.. Nepsat jim, nevolat, nevnucovat se...Jít si koupit něco nového na sebe, zajít ke kadeřnici, jít si zacvičit, s kámoškou(lépe s kámošem) zajít do kina..a udělat to nejlépe tak, aby on se to dozvěděl, nebo vás někde viděl a když na něj narazíte, dělat jakoby nic, usmívat se, popovídat a jít... A věřte tomu, že se vrátí... U většiny je to po dlouhém vztahu jen takový zkrat... Sama sem to zažila, jsem s ním ještě dnes a je to už 5 let.. A to se na mě vykašlal 2x a vždycky přišel..A to v tom byla pokaždý holka.. Prostě si myslel, že jiná bude lepší,zábavnější atd., ale zjistil, že to byly krávy...tak se zase vrátil...Když si to kolikrát přehrávám zpětně, tak si připadám jak ***** já, že jsem ho po tom všem co mi udělal a jak mi ublížil vzala zpátky, ale já to tak chtěla, neuměla jsem si to bez něj představit, taky jsem pokaždý probrečela pomalu týden v kuse, nejedla sem, jen se trápila...Ale nakonec to dopadlo, jak sem si přála, ať už je to dobře nebo ne..

Martii
|Nemyslím, že ti kadeřnictví vrátí vztah, spíš je problém, na co takový vztah udržovat.

singlelady

vezmi si to obráceně - co kdyby tebe někde někdo okouzlil, a mělas pocit, že kdybys tu šanci nevyužila, tak bys o něco přišla

nechci omlouvat tvého přítele, oba dva jste mladí, a určitě byl ve vašem vztahu jakýsi stereotyp, a pak potkal někoho, kdo ten stereotyp rozhodil, kdo mu dal poznat i jiné názory, jiné vzroce chování, jednání

je to pro něj něco nového, vzrušení, poznávání /bo ve vašich letech si myslím, že na takového poznávání jiných ještě máte prostor, než dospějete, a oba dva si uvědomíte, co je pro vás dobré /

muži i ženy vyzrávají jinak, žena se cítí na "manželství, děti, monogamii, . . . "zralá už ve dvaceti, kdežto její partner k tomuto bodu může dospět i v padesáti ( a může to být i obráceně, že dvacetiletý mladík je na toto připravený, kdežto žena tápe)

Wild Paula
Tak jsem to nemyslela, spíš tak, že ta daná slečna má dělat něco pro sebe a v důsledku toho může ten dotyčný vidět, že se má i bez něj fajn, že dál žije a nesedí někde v koutě ubrečená.. To je pak druhá věc, to si musí každý rozmyslet sám, jestli mu to za to stojí..člověk dělá chyby, takže se na to kolikrát přijde pozdě..

holky mám podobný problém.
už je to teda přes rok, ale já na přítele moc myslim rozešel se on se mnou, nejdřív to bylo že chce čas, a pak řekl že konec, že třeba někdy, ale ted ne.
minimálně jednou za měsíc se ozve. loni měl moji knížku a plánovalo se setkání, předcházelo tomu pár sms, z kterých jsem pochopila, že někoho má, tak jsem si říkala že se mi konečně rozsvítilo. pak ale setkání a já v tom byla znovu, povídali jsme si, jak za starých časů, on mi dal knížku a já jemu věci co mi za tu dobu dal.
ozval se asi po 14dnech, že jako ty věci nechápe proč jsem vracela a tak.
v říjnu jsem měla narozeniny, ale nečekala jsem že by psal a ejhle přišla sms. v listopadu mně pozval posedět, šla jsem ale opila jsem se a psychicky to nezvládla, no krize i jsem brečela.
v prosinci psal k svátku, a pak že ty věci jsem mu vrátila ještě nevyhodil a zda je přece jen nechci. tak jsme se sešli, dal mi i firemní perník k vánocům. jel ale na služebku, tak nebylo tolik času na povídání.
v lednu měl narozeniny, nakonec jsem mu psala.
pak psal v únoru a březnu. všechny maily, začínají jako jak se mám, že mám asi moc práce, když se mu sama neozvu, že na něj kašlu a tak. ale sama mu píšu minimálně.

je to šílený, plácám se v tom dlouho. mám ho ráda, myslim na něj. zdá se mi o něm, na fotky ani koukat nemůžu.

doufám, že mně ted neukamenujete

barunka85
Já tě kamenovat nebudu[img]Ale spíš mi řekni, proč se s ním teda scházíš, když víš, že tě to hodí do háje...Rok se s tím takhle prát je celkem už moc. Já jsem po rozchodu dva měsíce, viděli jsme se dvakrát, bylo to v pohodě, on ale nedal najevo, že chce návrat a mě to ještě víc hodilo zas na začátek. Teď je mi sice mizerně, ale věřím, že se z toho nějak vyhrabu. nepíšu mu, nevolám mu, nežadoním..On píše občas...Teď je venku krásně a já sedím sama doma, protože všichni jeli na Velikonoce pryč. Tak jdu nakupovat nějaký hadry a večer si pustím film[img] Řekla jsem si, že už to něm ani nebudu s nikým mluvit, že to prostě dopadne tak jak má. Už nechci brečet. Chodím k psycholožce a ona mi i moje pocity viny z toho rozchodu naštěstí vyvrátila - asi ti ji doporučuju, pokud jsi na tom rok stejne. Já věřím, že za rok už budu dál..

Frances
ráda bych to zvládla bez psycholožky.
myslim, že dnešek mi k tomu hodně pomohl. náhodou jsem ho viděla, on mně ne, s jeho přítelkyní. tušila jsem, že není sám.
takže ho hážu do koše, vše co mně s ním pojí.
chci se posunout dál.
mám období kdy jsem v pohodě, a pak zase v háji. za tu dobu co jsem od něj, jsem se scházela i s někym jiným, takže si myslim, že to snad tak hrozný není.
ted se musim zaměřit na školu, to je nejdůležitější. třeba pak i ta láska přijde sama, asi opravdu bude něco pravdy na tom, že přijde když ji nejmíň čekáme.
dneska i zítra budu s 17měsíčním broučkem- to je moje energii.

Slečny,tak jsme tu opět,s bývylím přítelem se scházíme dokonce spolu i spíme a když jsme spolu je na mě velice hodný atd...,ale problem je že s tou svojí přítelkýní je stále a podvádí jí semnou,kvuli sexu se smeou neschází to mužu říct jistě,ale když jsme spolu je to něco nádherného,pak se rozloučíme a najendou dělá jak kdybyb se nic nestalo jako píšem si,ale neutralní věci nepíše mi hezky věci nebo tak to spíše jen já,přez tejden je semnou a o víkendu je s ní,vždy se domluvíme žeat nepíš atd..ona vubec nic netuší.
Je to strašně od něj sobecké a nechutné že to táhne s náma obouma vím to,ale nemužu si pomoci j mi to jedno hlavně že je i semnou a traví smenou čas a mazlí mě atd...řekla jsme mu že teda co bude dál jeslti se ke mně vrátí je to takhle už asi tak 1 měsíc a stále mi říká at mu dám čas na rozmyšlenou,že neví co má dělat a že určitě se s ní nechce rozcházet,zduvodu že je zase semnou a tak to pořá je takhle dokola,že mi řekne at na něj netlačím at vydržím.Já už nevím co si mám myslet a co dělat,je topor mě nesnesitelné,kdžy vím že se s nama oběma schází,je to nechutné vím to,ale já za každý okamžik co mužu být s ním jsme štastná.řekl mi,že na tu jo holu už ,ani nemuže šáhnout,že se s ní neazlí nic,je mu to blbý a prej vuebc neví co chce.Já holky už nevím co mám vubec s tím vším dělat

Je to všechno smutný. Přístup je asi u každého jiný a individuální :/

Aneee
Třeba to není ještě ztracený...každopádně si oba chybíte.

Frances
Bohužel je to vždycky tak, že v jednu chvíli je člověk silnej a za chvíli by se smutkem zbláznil. Určitě na tebe čeká někdo lepší, někdo kdo si Tě zaslouží.

Mám podobný problém.. Po 3letém vztahu jsme se s přítelem rozešli a já se před pár dny odstěhovala. Bydleli jsme spolu celé tři roky a z toho rok v zahraničí. Je mi to hrozně líto, protože ho mám pořád moc ráda a vím, že to byly blbosti a malichernosti, kvůli kterým jsme se rozešli..
Ráda bych ho získala zpátky, ale bohužel nevím jak.. snažím se mu nepsat.. teda aspon ne první.. po dvou dnech co jsem se odstěhovala jsme byli v kině a každý večer před spaním mně píše a vždycky si prohodíme pár smsek..