Spánková paralýza aneb noci plné hrůzi

Taky se mi něco podobného stalo. Že "něco" bylo pod postelí a snažilo se mě stáhnout k sobě. Ale já se nedala . Jsem "to" tahala zas nahoru. Pak jen vím, že mě škrábla až jsem to úplně cítila a já se probudila. Byl to takový ten stav, kdy spíš-nespíš.

Mně se to poprvé stalo tak před 8 lety, zrovna jsme malovali pokojík a postel jsem měla odtáhlou od zdi....v noci jsem se vzbudila a měla jsem pocit, že se nade mnou něco vznáší a snaží se to dostat do mě...to se opakovalo několik nocí po sobě, už jsem se bála i usnout. Příšerná panika, strach, hýbat jsem se nemohla. Pak dlouho nic a znovu to začalo tak 3 roky zpátky. To jsem se taky nemohla hýbat, měla jsem pocit, že si ke mně někdo lehá, objímá mě. Kolikrát jsem si myslela, že je to přítel, že prostě neodešel z práce, ale nikdo vedle mě nebyl.
Pak jsem si přečetla něco o té spánkové paralýze, uklidnila jsem se, že o nic nejde a už se mi to neděje. Ale tak hrozný pocit jsem nikdy neměla :/ fuj

A jinak jste psychicky v pořádku? Nemyslím to zle, opravdu mě zajímá, jestli se tohle děje jen nemocným lidem, nebo co to má být... Nikdy jsem o tom neslyšela.

tak já se cítím naprosto v pořádku a snad jsem

Ahoj nevím jestli to co se mi děje patří právě do této diskuze každopádně mi to v mnohém připomíná můj problém a potřebuju se vypsat Vždy když se mi něco takového stane za žádnou cenu nejdu spát, protože mi to strach nedovolí. Zrovna dneska sem si jistá, že znovu už spát nebudu Normálně jsem usnula, ale zničehonic mě někdo začal škrtit, chtěla jsem křičet, ale hlas se vždy zadrhl jakoby v krku, bušila jsem pěstí do zdi abych aspoň uvědomila naše, kteří spí ve vedlejší místnosti, ale také to nedělalo hluk...v panice jsem asi zařvala více a vzbudila sem se díky vlastnímu výkřiku Panika jak blázen a já jsem pak akorát na infarkt.

No a co když nejseš v pořádku ty? Když se to většině stává, dokonce je k dočtení, že každý člověk spánkovou paralýzu zažije za život několikrát a ty pořád nic, hm?

Reaguji na Gill175: Četla jsem ve spoustě diskuzí na podobné téma, že lidem pomohlo, když si o tomto problému něco přečetli, dozvěděli se o něm víc, přečetli si zážitky jiných lidí a pak se s tím dokázali nějak srovnat.

Reaguji na girlime: asi na tom něco bude, od té doby, co jsem si o tom něco přečetla, mám klid

Reaguji na girlime:

Tak po tomhle fakt ani netoužím. Jsem psychicky naprosto v pořádku a věci mezi nebem a zemí se mi vyhýbají, asi proto, že ji nevěřím

Reaguji na girlime:
Tak spánková paralýza není normální jev, ale také není duševní nemocí. Jedná se o špatnou funkci části mozku zvaného Varolův most. Nic míň a nic víc v tom není potřeba vidět. Ani žádné tajemno a nadpřirozeno.

Ano určitě jsem toho názoru,že se nejedná o paranormální věc i když to tak prostě vypadá ... Stará civilizace tuto "nemoc" považovala za prokletí zlým duchem,kdesi také mysleli,že se jedná o zdroj čarodejnictví atd.. Stačí si o tom něco jenom přečíst . Jsem názoru toho,že když nemůžeme pochopit vesmír,nemůžeme pochopit ani náš mozek

Reaguji na Constantine: Přeji ti aby se ti to alespoň jednou stalo a nepochopíš děvče

Reaguji na True: No jo...ale když jeden od malička astrálně cestuje, má věštecký sny a navštíví ho zesnulý děda...těžko tomu uvěří, že se jedná o zcela racionální věc, že ano Nehledě na to, že se mi to dělo jen na jednom jediným místě, v novým bytečku po tom není ani tucha, možná zčásti proto, že jsem tam dělala očisťující rituál, protože první dvě noci mi tam samy od sebe padaly obrazy a zčásti proto, že mám dvě kočky... I když, když se mi občas obě dvě upřeně koukají nad hlavu a já tam furt hledám mušku anebo komára,nebo jakýhokoli hmyzáka, který je zaujal a ono nic, není mi příjemně po těle

Reaguji na girlime:
Potom se u tebe pravděpodobně nejedná o spánkovou paralýzu.
Možná jsi pod vlivem určitých duchovních praktik.

nemusí byť. Stačí ak je k duchovnu vnímavejšia ako iní.