Špatné životní období - jak veřit v lepší zítřek?

Danny - jednoduše si říkám a věřím že bude líp, že blbé období je jen dočasné

Kdysi jsem četla studii, pojednání, statistiku...nevím co to bylo. Prostě hovořilo se o tom, že lidský život se sune v určité sinusoidě, která má vrcholy dole i nahoře...a po celý život se opakují pády i cesty nahoru.

Teď, když jsem už starší, tak to potvrzuji. Měla jsem a vždy pevně věřím že zas přijde období, kdy bude dobře, líp a vystřídá období smutku, bolesti, ztrát...tak jak to bylo 40 let, bude i nadále. Každý z mých známých podobnými etapami prochází, je to normální Jak se říká - "život je boj"

Snažím se tou dobou u sebe něco změnit, přinést si do života něco nového a pro mě pozitivního...klidně se začnu i stýkat s jinou sortou lidí..

Je fakt, že jsou období, kdy toho je opravdu moc najednou a člověk mele z posledního.
Ale víš co, prostě si řekni, že jsi skvělá, dokonalá, úžasná, silná bojovnice, která všechno zvládne... A pak si dej relax... Prostě vypni, ať se děje cokoliv, a věnuj se tomu, co ti dělá radost. Nabereš síly a hlavně zjistíš, že ono se to stejně nepo... A když náhodou jo, tak ony přijdou zase lepší okamžiky

Jo, s tou změnou, co popisuje MKay dost souhlasím. Přijde mi, že i ty krize tu jsou od toho, aby nás nakoply: Hele, holka, dělej s tím něco! No, a vlastně i tímto přístupem je už nevidíš tak černě, ale jako určitou lekcí. Něco jako v písničce od Radůzy: Život mne taví ve vysokejch pecích a jak ta ocel vyjdu pevně zkalená... " Tak prostě, že jsou to takové zkoušky od života, jak být silnější Když je člověk překoná, posílí to jeho sebedůvěru.

A když člověk cítí, že to sám nějak nezvládá, že by potřeboval pomoc, nebát se si o ni říct, ať už od kamarádů, příbuzných, psychologa. Mně zrovna v podobné krizi psycholog pomáhá. Ne, že by dělal něco zas tak speciálního, ale mám pocit, že se to někam aspoň posunuje a nezamrzám v té krizi.

Drž se! Taky mám podobné období.Ale už celkem dlouhodobě

no já taky, teď s přestávkami už půl roku, ale bojuju dál...
Jinak je dobré něco s neuspokojivou životní situací udělat i kvůli svému zdraví. Čím dýl ten stres z toho trvá, tím spíš si poškodíme zdraví.

No a rada jedna z mnoha... mě zabírá zdravě se naštvat. To mi zatím připadá jako největší motor. Plus si užívat drobné radosti atd, samozřejmě.

Neboj se, špatné období skončí a bude zase lépe! Já si před rokem a půl taky prožívala pěknou krizi a dneska je to jinak, i když rezervy tam pořád jsou. Ale tak to mám hlavně ve svých rukou. Stejně jako ty. Mysli teďko na sebe, co je pro tebe dobré. (Dokud sami nejsme v pořádku, nemůžeme dávat ostatním) Hledej své štěstí a to kam tě srdce táhne. Změna práce je skvělý krok. Myslím, že jsou to poslední facky, aby ses probrala a začala s tím něco dělat. Jinak mám to stejně jako Kaja555, taky mi pomáhá se zdravě naštvat. (já vám ukážu!). A taky můžeš zkusit napsat své přání na papírek jakoby už se stalo a opakovat si ho. Já to tak udělala "Mám skvělou a slušně placenou práci která mě baví a rozvíjí.." no a do měsíce se tak stalo. ))

Ahoj holky, řeknu vám, že některé věci se čtou naprosto úžasně Říkat si, že jsem skvělá, úžasná a dokonalá.. Snažím se o to, ale i jen číst takovou motivaci stálo za to Jen přečtení vašich příspěvků mi zlepšilo náladu na několik dalších hodin Mrzí mě, že je život boj a že i vy máte trápení..

Zítra nastupuju do nové práce a nemůžu se dočkat nových lidí a nového prostředí V minulé práci to začínalo být opravdu na hlavu, pak se kazilo čím dál víc věcí, házeli mi klacky pod nohy, nepředpokládali, že bych chtěla odejít, až jsem si řekla, že stejně jsem tu práci chtěla jen na dobu, než najdu něco lepšího a šla jsem pryč z týdne na týden A jsem za to obrovsky ráda.. Ale stále nepřichází to, aby se něco zadařilo, či abych byla přirozeně celý den usměvavá a veselá.. Stále je to období, kdy se všechno kazí a padají na vás takové drobnosti, které ale tak zamrzí a je jich tak moc.. A vždycky přijdou, odkud to vůbec nečekáte.. Snažím se přebít ty špatné věci dobrými, užívat si ty hezké momenty a drobnosti a neřešit moc ty smutné, ale v některých chvílích je toho na mě fakt moc a spíš je mi do breku a mám reálný strach o ty oblasti života, v nichž jsem spokojená, než že bych se zvládla naštvat

díky za další tip. Přečetla jsem dost teorie o pozitivním myšlení, afirmacích, ale opakování je matka moudrosti a nezaškodí se pochválit apod...

to bys byla blázen (myslím vydržet toto třeba víc než měsíc v kuse, že se Tě nic nedotkne vůbec).. ale šťastný blázen. nebo zamilovaná ))