Strach z minulosti mě ovládá

ale tipuju, že ve finále si lidé pomysleli něco špatnýho spíš o něm než o ní, že?

Všichni z něj měli slušně řečeno legraci a nikdo ho nebral vážně. Když si našel novou přítelkyni, každý ji litoval

Jo ještě jsem si teď vzpomněla, že vyhrožoval také tím, že už má napsaný dopis na rozloučenou a že je od té mé kamarádky opravdu hnusné, že tohle je schopná udělat jeho matce. (šel na to přes maminku, když viděl, že přes něj to nezabírá) Že má jediného syna a ona ho nechá o něj matku připravit.

Tak tohle mám nejraději,když jdou na vše tím,že končí život a můžeš za to ty.Blbost,může za to sám a nikdo jiný,tímhle bych se nenechala zastrašovat,jde na to přes city

Nesmíš se bát,musíš prostě začít,dát mu najevo,že se ho nebojíš a máš svůj život,do kterého on už nepatří.Nesmíš se nechat citově vydírat a on to asi bude evidentně dělat.Pokud jsou tvoji kamarádi při tobě,nikdo mu snad žádné informace o tobě dávat nebude a rovnou ho pošlou k čertu.

Něco podobného jsem řešila ve svých 17letech,ale tam to bylo podstatně horší,musela jsem se na čas uklidit a nezdržovat se doma,změnila jsem totálně vzhled-aby mě hned v davu ve městě nepoznal atd..Měla jsem dva měsíce peklo,ale nakonec to vzdal-pravda pár kamarádu mu to trošku vysvětlilo a já když jsem ho pak někde potkala ač jsem se uvnitř klepala-najevo jsem mu to nedala,naopak.Ale dodnes když ho potkám je mi špatně,ale vím,že si už nikdy nic nedovolí,ale člověk se musí prostě sám překonávat.

Reaguji na Mia_Sofia: jojo, to je právě nejlepší, že takovým chování se ztrapní tak akorát člověk sám

To samé bude i v případě babygurl, že ten její expřítel bude nakonec všem tak akorát pro srandu

Děkuju! On občas měl takové řeči že když nebude se mnou tak život nemá cenu, ale myslím že to nebylo myšleno vážně. Jak píše Haniccino když si někdo chce něco udělat tak to prostě udělá.
Proto se bojím, že mi nedá jen tak pokoj, když měl takovéhle " silné řeči ", jen abych neuvažovala nad tím se s ním rozejít.

To je přesné, nevyspělí kluci podle všeho. Já je neznám ale nedivím se, to je ta skupina lidi se kterými byl pořád.

To je teda síla kdyby to mám mít podobný, nevím co udělám. Už takhle je to pro mě dost. Rodičům bych se svěřila ale mám jen mamku, s babičkou. Babičce o tom říkat nebudu. Asi by s nimi nic nevyřešila. A máma ma svých problémů až až. Možná kamarády ale nechci je do toho tahat Ale jinou asi mít nebudu.

Tak to už je opravdu na pováženou. Ani nechci domýšlet, čím sis v pouhých 17ti musela procházet. Já bych z toho byla asi pěkně vyhoukaná...Ještě že to dopadlo dobře..

Tak to rozhodně není žádný puberťák. Škoda jen škoda, že člověk takové lidi nedokáže od začátku odhadnout..A ti jeho kamarádíčci jsou stejná banda. Očividně mají všichni na hlavě a ne v hlavě...

no chodily mi ještě tenkrát i dopisy, ty jsem neotvírala, stejně jako e-maily, horší bylo, že napsal mým rodičům dost nelichotivé věci o mě (což si samozřejmě vymyslel), ale mě to tenkrát úplně dostalo. všude kde jsem šla, se objevil i on, prostě to bylo nepříjemné a taky jsem se i bála, ale časem to nějak vyšumělo. I když jsem mu několikrát vysvětlila, jak se věci mají, tak to stejně nezabralo.

Dnes už na to koukám jinak,bylo to peklo,nechci to tu moc rozepisovat,ale můžu být ráda,že jsem nedopadla nejhůř jak to tenkrát šlo.
Vše jsem zvládla díky přátelům.

I tak neváhej,udělej to,já hloupá to tenkrát řekla až po dvou měsících teroru a strachu (měla jsem prázdniny a dva měsíce jsem mohla být u kamarádka,tak to našim divné nepřišlo)
Pravda,že i rodiče mu potom něco řekli-dodnes nevím co proběhlo..hlavně,že pak byl klid.

No,řeknu ti,že jako mladé jelito,jsem to zvládla daleko lépe,než bych to zvládala teď.Nedomýšlela jsem tenkrát následky,myslela jsem si,jaká jsem hrdinka,no mladá holka.Ale když to vezmu zpětně,měla jsem velké štěstí.Dokonce byl pak zavřený(ale ne mou snahou)

No,každopádně pokud by začal být drsný,vyhrožoval atd....ihned to někomu řekni.Ale jemu strach najevo pokud možno nedávej.

Reaguji na PetraZ:
A to jsem si řikala že jenom ten muj ex nepochopil co to znamena konec. Vidím ze takovych je vic.

Já se teď radeji vyhybam mistum ktere navstevuje, nebo je šance že by se tam objevil. Pokud to ovšem jde.

bohužel je

to je jasné, je to tak lepší, já jsem z menšího města a když jsem šla s holkama na diskotéku, tak tu byly jen asi 3, takže on si to zřejmě všechno obešel. Ale určitě se tím nenech úplně vykolejit, myslím, že ho to zachvíli přejde.

Dobře děláš.Snaž se zatím i jeho sms,mailíky atd..ignorovat,vůbec na to nereaguj.

Moje kamarádka má něco podobného asi měsíc,s přítelem byla 4roky a on jí denně po rozchodu volá,píše sms,mailíky,chodí za ní do práce,čeká na ní před barákem(jí je 31 a jemu 35let)on je magor.Ale ona dělá chybu,podle mě mu naději dává a to tím,že se snaží být stále milá,na vzkazy a vše odpovídá,snaží se mu vše po dobrém vysvětlovat on citově vydírá("sebevraždí" se pořád) atd..tohle nedělej,to by byla chyba.

Statečná..to já bych také nezvládla.. V 17ti už vubec ne. Takhle mě kde co vyděsí a když jsem byla mladší bylo to ještě horší.Bych asi ani nevycházela z bytu..

Při něm to má opačný učinek. Když mu nedám najevo strach který tady je, bude si ještě víc dovolovat. Par x jsem ho zažila v téhle situaci s někým jiným, proto si to myslím, že u mně to bude stejné. A ono už bych s nim nechtěla prohodiť ani slovo, jen bych si přála aby se přestal o mně zajímat. To by stačilo.

tak to já to mám naopak,teď mě vyděsí cokoli a s mužskýma se neumím vypořádat tak rázně,jako dřív

Aha,to je zvláštní,ale když bude vědět jak moc si vystrašená,tak si víc nedovolí?

Doufám,že tomu tak bude brzy a ty budeš mít klid.

Si pamatuju jak s někým něco řešil, a když viděl že to s tím člověkem nic nedělá tak šel ještě dál,byl horší a horší..Možná to tak bude i v mém případě.

Děkuji, taky si to přeju. Pokusím se dělat jako by ani neexistoval, maily budu ignorovat, čislo si jdu změnit ale kartu dám pod jméno sousedky, ne na svoje ani na nikoho z rodiny. Jen jak se zbavit toho pocitu,strachu že se něco děje.Snad to odejde po čase samo.