Strach z neznáma

Holka, problém v rozmluvení vůbec neřeš.Já žiju už 3 roky v Sev,. Irsku a to tě prostě donutí mluvit, protože si jinak nekoupíš ani lístek na autobus.
V Anglii a všude je spousta poláků a jiných cizinců, takže se nemusíš bát, že by ti místní nerozuměli. Oni jsou tu zvyklí, že cizinci neumí moc dobře anglicky a tak jsou trpělivý, když vidí, že se snažíš.

Chápu tě. Já se třeba neodhodlala jet na Erasmus, když jsem slyšela, jaký měly holky problémy s nezajištěným ubytováním atd. ... jsem byla strašný strašpytel. Ale u toho jazykového pobytu máš všechno zajištěné přes agenturu, byla jsem takhle několikrát, vždycky den před odjezdem jsem málem brečela, proč radši nezůstanu doma a nekoukám se na televizi Pak jsem fňukala první večer na místě, když mi docházelo, jak jsem daleko. A pak už to bylo jenom skvělý Fakt, uznala jsem to za nejbezpečnější způsob, jak se naučit jazyk v cizí zemi.
A rodině jsem před příjezdem jen napsala mail, jiné rodině jsem volala, kde mě přesně vyzvednou. Ten hovor s hostitelskou rodinou přeci nebude proto, aby zjišťovali tvou úroveň AJ, jenom se domluvíte, kde se sejdete... A škola od tebe neočekává nějakou perfektní znalost, se mnou tam byli třeba lidi, co ani nerozuměli tomu, když nás učitel vítal ve škole a představoval se... Jenom si teda vyber dobrou agenturu
Nevím, jak ti pomoct překonat strach, ale když píšeš, že bys moc chtěla jet, tak ti tímhle chci ukázat, že na jazykovém pobytu přes agenturu je těch rizik opravdu minimum... a fakt teď nechápu, proč jsem se toho tak bála. Život ti pravděpodobně ještě přinese větší problémy, než je kompletně zajištěný jazykový pobyt...

Ahoj,
já byla ještě před pár lety takový typ - domácí puťka, holka, co je ze všeho hned hotová, všechno řeší apod. Přesto jsem strašně jsem toužila po tom, abych mohla vyjet do zahraničí jako au-pair. Rodiče mě doma vždycky shazovali řečmi typu: "Ty se nepostaráš ani sama o sebe, natož tak aby ses postarala o nějaké děcka..." Hrozně mě to ranilo a sebevědomí mi to nepřidalo Nakonec jsem se sebrala a jela jsem - bylo to pro mě všechno poprvé, nikdy jsem nic podobného nezařizovala ani nezažila, anglicky jsem taky zrovna nějak extra dobře neuměla a ještě jsem se musela starat o malé děti, s čímž jsem taky do té doby neměla nejmenší zkušenost. A víš co? Já jsem to zvládla. Ta ufňukaná holka, která si sama ani nebyla schopna zavázat tkaničky, to zvládla Hrozně mi to pomohlo, nabyla jsem sebevědomí a hlavně doma jsem rodičům konečně zavřela ústa s těmi řečmi, že se o sebe nikdy nedokážu postarat. Letos pro změnu na podzim vyjíždím na erasmus do Německa na půl roku Moc se na to těším. Bude to další nová zkušenost

vždyť je to jenom na měsíc! to zvládneš v pohodě a uvidíš že nakonec bys brala delší pobyt. Já takhle vypadla po maturitě do USA na rok, někdy to bylo hodně náročný ale já to doporučuju každýmu, hodně ti to do života dá

jo a Brighton je krásný město, zvlášť v létě....fakt si to užiješ

Holky jsté úžasné moc vám děkujuuu!