Stres - jak to všechno zvládnout

No, tohle není jednoznačné, já takhle uměle prodlužovala několik vztahů, abych se s dotyčným nerozešla před Vánoci/zkouškovým/státnicemi a bylo to utrpení pro obě strany a to to nebylo o tom, že jsme se hádali, nebo tak nějak, ale viselo to ve vzduchu. Kdybych to byla bývala utla ve chvíli, kdy jsem dospěla k rozhodnutí, ve výsledku by to bylo lepší.
Se mnou se mužský rozešel na začátku zkouškového v 5. ročníku, bylo to zlý, ale nezbývalo než to zvládnout. Prostě jsem to musela zvládnout, jinak bych si o rok prodloužila studium (a asi by mne rodiče vyhodili z domova, nepřeháním). A protože jsem to musela zvládnout, tak jsem to i zvládla. Nespala jsem, nejedla jsem, furt jsem zvracela, ale zkoušky jsem udělala, diplomku naměřila, napsala, obhájila a státnice taky nějak udělala. Když musíš, tak to prostě uděláš. Život je svině a nikdo se s nikým nemazlí.
Na dovolené je to ne úplně ono, ale holt co s tím? Nic, hlavně se v tom nenípat, nevzhlédnout se v tom, že "já ubohá nešťastná trpím a mým osudem je trpět", mám to teď v přímém přenosu u kamarádky, která se tímhle přístupem dopracovala na nabídku hospitalizace na psychiatrii.

To je síce pekné, ale veci nie sú len čierne a biele.... Ak by to naťahoval, koľkokrát by to mohlo byť ešte horšie.slecna nie je hlupa, trápilo by ju, že sa niečo deje a nevie čo. Mala by z toho omnoho horšie stavy ako teraz. Málokto sa dokáže pretvarovať, akoby nič. a to hovorím z vlastnej skúsenosti. Mňa tiež rozchod pred štátnicami rozložil, ale na druhej strane to bola aj akási úľava, že to predlŽovanie konečne skončilo.... Neprišlo to ako blesk z jasného neba.
U slečny ak by sa to predLžovalo, mohla by sa len trápiť, cítila by, že je niečo špatne a v konečnom dôsledku by sa sústredila ešte menej...

Bohužel pro rozchod nikdy není vhodná chvíle.. vždycky si řekneš, ale já teď budu mít narozeniny, bude valentýn, budou zkoušky, v práci je to těžké, máme dovolenou atd atd. nikdy nebude vhodná chvíle.. i když je tohle pro tebe děsné období, uvidíš jak tě posílí..

co se týče jak se zbavit stresu.. no povídat ti o tom ať se nějak zaměstnáš je zbytečné, práce máš nad hlavu až až.. z toho co píšeš, tak co momentálně nejvíc hoří jsou zvířátka.. ty nepočkají.. z práce se snad můžeš uvolnit, na praxi se snad můžeš nějak dohodnout.. a pak učit učit učit.. i když to asi nepůjde, tak to zkus.. když se nebudeš na státnice cítit tak tam nechoď, za ten stres to nestojí.. pokud to chceš zkusit, tak zkus, ale když je neuděláš, tak se z toho přeci nestřílí.. ty ranní stavy jsou hrozné, ale na to pomůže jen čas

Tak to není dobré - zkus si v lékárně koupit nějaké doplňky na přírodní bázi, není to nic, proti ničemu - jen tě to zklidní a trošku uvolní.
Byli jste spolu dlouho a vybral si fakt nevhodnou dobu, ale co už, stalo se, horší by bylo, kdyby jsi zjistila, že rozchod plánoval několik měsíců!! - to taky není žádná sranda .
Po státnicích se ti otevřou jiné možnosti, které jsi ani neviděla, hodně štěstí

Já bych být tebou nic neposunovala... já si zažila rozchod, když jsem chtěla oslavit dopsanou diplomku a on nepřišel domů Do státnic mi zbýval necelý měsíc. Jenže za měsíc (ani za dva, tři) to úplně nepřebolí a učit se budeš muset stejně, potom ještě víc... Takže být tebou, tak se teď kousnu, můžeš jenom získat a ještě budeš mít mnohem míň času na přemýšlení, které stejně nikam nevede. Držím palečky holka

Mě toto prosím pěkně udělal chlap 2 týdny před maturitou. To byl šok. Najednou jsem nemohla vůbec myslet, nic mi nešlo do hlavy, přišla jsem si úplně blbá jako Bobo z filmu Léto s kovbojem Nedokázala jsem si vybavit vůbec nic, co už jsem před tím znala. První 2 dny jsem jen brečela. Potom přišel ten zlom, kdy jsem si řekla, že je to stejně i...t a že takových ještě bude a že si kvůli němu nepokazím budoucnost. Tak jsem si dala sport a po návratu jsem jela nonstop učení a úspěšně. Poradím ti to samé. I když je to těžké, tak se soustřeď jen na školu, a jak na tebe přijdou nějaké jiné myšlenky, tak si řekni NE a jeď dál. Fakt to nemá cenu se nad tím trápit. Případně si na bulení nastav nějaký čas, když je to nutné a pak se seber a pokračuj.
Když mám reagovat na ten tvůj vztah, tak ti to za to nestojí. I když chápu, že jsi z toho na dně, ale život tím nekončí a své sny o budoucnosti si splníš jindy a s někým jiným a třeba lepším. Hodně ses upnula na tu společnou budoucnost a to je lepší s některými věcmi raději nepočítat. Časem si uvědomíš další negativa, která jsi třeba ani neviděla a řekneš si, že by to stejně asi neklapalo. Nemá zájem, tak ať si jde tam, kam ho to táhne Vem si chudáčky zvířátka ti trpí asi víc

holky,díky vám všem...téma nyní uzavřu, není co řešit...mám přes 2 měsíce od rozchodu, chlapec je stále sám, nikoho neměl, ani nemá, jen se bál o své pohodlí zadku, nic víc v tom nebylo a není...nechci mu přát nic zlého a ošklivého, i když mi hrozně ublížil, ale mám pocit, že právě prožil svůj první a poslední opravdový vztah v životě...opět najel do svých starých kolejí, práce-hospoda-počítač...mějte se krásně a díky za podporu