Studium vs. kariéra

Povím ti to jak ti vidím z pohledu pracujícího studenta.
Dělám pátým rokem VUT v Brně, fakulta stavební, dopravní stavby. Škola je to těžká, to nepochybně ale stíhám k tomu s velkým úsilím i práci na cca 110 hodin měsíčně. Takže pokud ti nejde vyloženě o peníze, studuj a k tomu pracuj. Já vůbec nejsem studijní typ, ale jelikož v našem oboru znamená i Bc. nic, tak to hold ještě minimálně dva roky musím vydržet (letos dodělávám s ročním odkladem Bc.). Našla jsem si brigádu v oboru, kde bych moc ráda zůstala, nabídli mi i práci na plný úvazek, ale firma musí hold ještě počkat než dostuduji. Teď by mi pět let titul Bc. stačil ale co pak až budu chtít jít výš? To už bude potřeba titul inženýra. Takže můj názor je stoprocentně dostuduj a počítej s tím, že dálkově to také není žádný med, protože dojít z práce domů a dělat na projektech (seminárkách) chce hodně velké přemlouvání.

Záleží vyloženě na tobě a také na tvém oboru. Já například nešla na vysokou vůbec, i když by v mém oboru vysoká byla na místě (zdravotnictví). Již druhým rokem pracuji a i když jsem se zapřísáhla, že půjdu studovat dálkově, nejspíš z toho sejde. Když vidím kolegyně, jak se každý týden plahočí třeba o víkendu do školy, při normálním pracovním nasazení (mají cca stejný počet směn jako ostatní), mají rodinu, tak je sice obdivuji, za to, že to víceméně zvládají, ale já se přiznám, že jsem pohodlná a nechce se mi. Nemám ráda stresové situace a to tento kolotoč bezesporu obsahuje.
Takže pokud by ve tvém oboru titul znamenal více financí a chtěla bys je, studuj. Pokud by si se s titulem měla dostat na lepší post, studuj. A hlavně, pokud chceš, studuj.
Ale jsem toho názoru, že ani titul ti u člověka nezaručí kvalitu.

Souhlasím s tím, co zde už zaznělo. Záleží na oboru, kterému se budeš pracovně věnovat. Pokud VŠ vyloženě do svého pracovního oboru nepotřebuješ, tak bych se asi nenutila do něčeho, co mě nebaví a začala pracovat.

Já zrovna řeším něco podobného. Mám bakaláře. Vždycky jsem si chtěla udělat i inženýra. Po bakaláři jsem si našla práci na pozici asistentky a také jsem šla na kombinované navazující studium. Nevyhovoval mi rozvrh hodin ve škole, jednalo se pouze o pátky, což znamenalo neustálé volno v práci a dojížděla jsem 2 hodiny vlakem. Po semestru jsem ihned skončila a podala si přihlášku na školu blíže do Prahy, kde jsem aktuálně v prvním semestru. Mezitím jsem v létě stihla změnit zaměstnání, vytouženě jsem se dostala do logistiky. Zároveň jsem se stihla i přestěhovat a opět to mám daleko . Nicméně škola krom pár pátků především soboty a neděle. Horší jsou zkoušky, který jsou hloupě nastrkaný v pracovním týdnu v průběhu celého dne. No a co já řeším. Abych pravdu řekla, tak toho mám k práci až požehnaně. K učení se dostanu třeba až kolem 19, 20 hodiny, do práce dojíždím 40 km. V práci mi po zkušebce přibylo spoustu zodpovědnosti, práce mě baví a zároveň vím, že díky času, který vkládám do školy, se pak nestíhám věnovat pracovním povinnostem, pořád se mám v práci co učit, v čem se zdokonalovat a zrovna u svého oboru poslední dobou nabývám názoru, že praxe a zkušenosti jsou důležitější než vyšší titul. Vidím to tak u několika lidí, kteří pracují ve stejném oboru, po střední škole a vypracovali se na vysoké pozice i bez VŠ. A ještě k tomu mezitím získali několik let praxe.. Já teď hodně tápu, zda má smysl dál pokračovat v ekonomce nebo se osobně zdokonalovat v logistice. Asi bych také ocenila, jak to vidí ostatní?

Studium vs. kariéra?
Pokud nemáš nějaké jisté lukrativní místo není na místě používat slovo " kariéra " a nemáš mezi čím volit. To leda, že bys dala na misku vah studium vs. zaměstnání. Pokud tě studium nebaví je asi zbytečný se trápit. Školu si můžeš dodělat dálkově třeba i v pozdějším věku třeba tě to bude bavit víc. Jak tu již někdo poznamenal titul ti lepší práci nezajistí a , že zrovna najdeš uplatnění v oboru který vystuduješ je taky 50:50.

Pro úspěšnou kariéru je potřeba víc než jen titul, to je všeobecně známo.